Vražda až 300 civilistů, ke které došlo při sestřelení malajsijského letadla, představuje (zatím?) poslední otřesnou kapitolu zbytečného a čím dál tím nebezpečnějšího konfliktu. Proč zbytečného a proč stoupá nebezpečí?
Válka, jíž jsme svědky, nemusela vypuknout, kdyby se ruský vládce nevyděsil proevropským vývojem v Kyjevě do té míry, že rozpoutal konflikt, a to hned na několika frontách.
Zaprvé jeho vojsko obsadilo Krym, následně "zabezpečilo klidný průběh referenda", aby mohlo dojít k anexi. Připomeňme, že ruská akce byla údajně nezbytná proto, že hrozilo smrtelné nebezpeční ruskojazyčným obyvatelům Krymu a zároveň by prý Rusko, které má "jen" 600-700 kilometrů černomořského pobřeží, bez Krymu nadále nebylo černomořskou mocností... Přitom zatím jediný "strategický" plán, který Moskva v souvislosti s Krymem předložila, je plán proměny poloostrova na ruské (samozřejmě větší) Las Vegas.
Ponechme naivům, stejně jako jejich předchůdcům ve 20. a 30. letech, iluzi, že Putin a Rusko, stejně jako tehdy Lenin/Stalin a SSSR, jsou racionální alternativou Západu, respektive jeho hodnotového, politického a ekonomického systému. Nevědí, a vědět nic nechtějí, o politických, sociálních ani ekonomických problémech současného Ruska.
Zadruhé ruské sdělovací prostředky, ovládané či řízené Kremlem, vyvolaly jak doma, tak mezi ruskojazyčnou populací v sousedících ukrajinských oblastech pocit bezprostředního ohrožení, neboť prý se, za účasti Západu, chystá jejich genocida. Atmosféra, na místě příhodně posilována agenty zpravodajských služeb, vedla k rozpoutání ozbrojeného povstání.
Výsledkem jsou stovky mrtvých, zničená infrastruktura a vlna běženců. Nikdo ruskojazyčným na východě Ukrajiny neublížil tak jako Putin, jemuž se podařilo donedávna ještě bratrský národ/stát okrást o kus území a vyvolat občanskou válku. Tohle všechno bohužel našlo pochopení a uznání u části západní veřejnosti i politických elit z levého i pravého konce politického spektra. Ti všichni byli ochotní akceptovat i tvrzení, že Ukrajina je unikátním případem zkorumpovaného, nedemokratického a sociálně i ekonomicky nefunkčního státu.
Putin, "dvaždy" muž roku dle časopisu Time, se některým Evropanům i Američanům, nic netušícím o politické a ekonomické realitě Ruska, jeví jako akceschopná, rozhodná a racionální alternativa vůči jejich slabým, váhavým a stále se na něco (zejména na zákon a lidská práva) ohlížejícím politikům.
Ponechme těmto naivům, stejně jako jejich předchůdcům ve 20. a 30. letech, iluzi, že Putin a Rusko, stejně jako tehdy Lenin/Stalin a SSSR, jsou racionální alternativou Západu, respektive jeho hodnotového, politického a ekonomického systému. Nevědí, a vědět nic nechtějí, o politických, sociálních ani ekonomických problémech současného Ruska, které je, úplně stejně jako Ukrajina, zkorumpovaným, nedemokratickým a sociálně a ekonomicky nefunkčním státem.
Nevíme, kam se Ukrajina bude ubírat, a můžeme jen doufat, že to, čeho se v Kyjevě Putin tak strašně lekl, se třeba pomalu a klopotně začne stávat realitou, byť vyhlídky jsou malé. Právě z toho, že každý, kdo se postsovětským prostorem aktivně zabývá, ví, že celá oblast je jeden velký průšvih, Putin čerpal další "sílu", neboť odpověď na otázku: "Jak to na Ukrajině (ne)funguje a kdo to všechno zaplatí?" musí dříve či později vyvolat u politiků zděšení a u veřejnosti pocit "ruce pryč od Ukrajiny", ať si Putin dělá, co chce.
Teď však kvůli podpoře, již Moskva poskytla separatistům, zemřeli lidé, kteří s tím vším neměli nic společného, "jen" se, stejně jako například tisíce obětí automobilových nehod, ve špatném okamžiku ocitli na nevhodném místě. Moskva je přímo nezabila, "jen" někomu poskytla prostředky a podporu v ozbrojeném boji, který je jen a pouze v jejím zájmu, neboť se Putin a systém, který zosobňuje, potřebuje udržet u moci.
Doufejme, že tváří v tvář této katastrofě Evropa otevře oči a naši političtí vůdci konečně najdou odvahu nazývat věci pravými jmény. Putin bude označen za zkorumpovaného autokrata, jímž je, jeho režim přestane být vydáván za demokratický a jeho způsob "komunikace" bude odmítnut. Nesmíme totiž zapomenout, že Putin se učí ze sovětských dějin a může mít, zatím bohužel oprávněný, pocit, že když Stalinovi a jeho nástupcům tak dlouho procházel například katyňský masakr, tak lapálii s malajsijským letadlem také nějak ustojí. Snad mu to tentokrát neprojde.
Komentář vyšel 21. července 2014 v Hospodářských novinách a na www.iHNed.cz.
