Prezident Miloš Zeman promluvil a volební sjezd ČSSD by mohl v klidu skončit. Zvenčí to tak opravdu vyhlíží. Jakoby smyslem ostravského setkání sociálních demokratů byla náprava vztahů s mužem, kterého před deseti lety strana „zradila" (rozuměj nezvolila za prezidenta). Jakoby náhle v centru všeho stála „hlava státu", která u nás ovšem žádnou skutečnou hlavou státu není, neřídí ho.
Panovaly obavy, jestli Zeman, který je vnímán jako muž pomstychtivý, muž, který nezapomíná, když ho někdo podrazí, má sloní paměť, jestli ČSSD nenapadne. Jestli jí na sjezdu v Ostravě nevyhlásí válku. To byly ovšem obavy hloupé, protože Zeman, jak víme, je všecko možné jen ne hloupý (proto zřejmě nedělá novináře, ale prezidenta).
Zeman udělal opak, sociální demokraty si na sjezdu i mimo sjezd brilantně přitáhl na svou stranu. Pokud je na své straně neměl už od prezidentské volby. Kdyby byl ve své řeči na sjezdu stranu napadal, byl by tím předsedovi Bohuslavu Sobotkovi usnadnil situaci. (Poskytl by mu velmi levně obraz nepřítele.) A to on nechce.
Nejkrásnější doba Zemanova života
Miloš Zeman řekl, že období 1993 až 2001 „bylo nejkrásnější dobou jeho života". Proč? Byl tehdy předsedou ČSSD a ze 7 procent ji vytáhl na 32 procent voličské podpory. Pochválil se a delegáti mu tleskali jak diví.
Nejpodstatnější část projevu? „Jako prezident jsem povinen být nadstranický. Jako občan Miloš Zeman si přeji vítězství sociální demokracie v příštích volbách." Následoval potlesk a jásot, o jakém se Sobotkovi nesní. V tu chvíli měl Zeman sociální demokraty na lopatě.
Poté ještě odmítl obavy těch delegátů, kteří ho odmítají, že jeho cílem je stranu rozložit. „Proč bych to dělal? Proč bych rozkládal sociální demokracii? Dovedete si mě představit, že bych podpořil třeba Nečasovu vládu nebo Schwarzenbergovu vládu, což by v obou případech znamenalo vládu Miroslava Kalouska?" Obří potlesk. (A bylo jedno, že Zeman de facto podpořil Topolánkovu vládu; na to nikdo nepomyslel.) „Nebo že si budu přát vládu Karolíny Peake?" Zase potlesk. „Nepřijel jsem rozkládat sociální demokracii." Jako by chtěl, aby si to delegáti vtloukli do hlavy, několikrát to opakoval.
Zeman sociální demokracii POTŘEBUJE, má s ní své plány. Však taky straně radil, co má udělat, až vyhraje volby: žádnou koalici, prosím, vládnout sama, případně s podporou komunistů. „Mějte odvahu vládnout sami, protože pak ponesete veškerou tíhu odpovědnosti, ale nestane se vám, že vaše úspěchy si bude přisvojovat někdo jiný."
Ostrovy závistivé malosti
Když si sociální demokraty naladil, když si je naklonil, přivinul na hruď, když už to vypadalo, že je vše zlé zapomenuto, přišel závěr, ze kterého muselo Sobotkovi mrazit. Zeman pravil: „Na druhé straně bez jakýchkoli osobních útoků, protože volba vašeho vedení je pouze a výlučně vaší věcí, vás stejně jako jakoukoli jinou stranu chci varovat před velkým nebezpečím. Před nebezpečím závistivé malosti, která, jakmile se v jejím okolí vynoří výraznější osobnost, udělá vše pro to, aby tuto osobnost zadupala do země a nahradila ji šedivým průměrem, který sice nikomu nevadí, ale také ničemu neprospívá."
Chtěl bych vidět jediného delegáta, který si v tu chvíli nevzpomněl na volbu prezidenta v roce 2003. A chtěl bych najít jednoho, který v onom „šedivém průměru" neviděl Bohuslava Sobotku nebo Jiřího Dienstbiera.
Zeman s ČSSD počítá a chce ji ovlivňovat. Nebude to dělat přes vedení, ale odspodu. Proto i v této řeči tolik chválil oranžové hejtmany. Z těch si vyrábí svoji družinu v ČSSD. Na ostravském sjezdu bude Sobotka opět zvolen předsedou. Ale vůbec není jisté, že se stane premiérem.
Projev vypadal nesmírně přátelsky. Avšak ČSSD tím spíš hrozí, že se vydá ve šlépějích ODS a jejího vztahu se svým expředsedou Václavem Klausem...
