Prezident Miloš Zeman v úterý jmenoval generála Vlastimila Picka ministrem obrany. Je to výhra? Obrana byla po rezignaci Alexandra Vondry (ODS) prakticky čtyři měsíce bez ministra. Osmidenní intermezzo Karolíny Peake, předsedkyně LIDEM, nelze brát při vší úctě vážně. Zbyl po něm jen jeden vtip: week = týden, Peake = 8 dní.
Lepší Vlastimil Picek než Karolína Peake. Jedva se tato dáma usadila v křesle ministryně obrany, rozjela tam nebývalou čistku. Vyhazovala i lidi, kteří měli resort očistit od špinavých zakázek. Brzy se ukázalo, že její záměry nemusejí být úplně průzračné.
Picka podporuje jak exprezident Václav Klaus, tak prezident Miloš Zeman. Klaus Pickovi podle věrohodných zdrojů slíbil vedení obrany na svém jazzovém večírku na rozloučenou. A Zeman Picka chválí až do nebe.
Obrana hraje klíčovou roli v zahraničních vztazích České republiky. Má minimálně stejnou váhu jako ministerstvo zahraničí. Není proto vůbec lhostejné, kdo obranu vede. Když tam za ODS seděl bývalý chartista a disident Vondra, mělo to svoji symboliku. Nyní je střídán mužem, který strávil 13 let ve zločinecké organizaci jménem KSČ. Ale to je u nás - 23 let po pádu komunistického režimu - úplně normální. Občan v němém údivu zírá, že vláda na tak klíčové posty, jako je obrana, nenajde nekomunistu.
Rozumí armádě a nekrade
Ale nechme toho. Jaké jsou klady a jaké zápory Vlastimila Picka? A když odhlídneme od jeho členství v KSČ, je v pořádku, že se stal ministrem obrany? Začněme pozitivy, protože Picek jistě v něčem dobrý je.
1. Picek rozumí armádě. To je také mantra, kterou slyšíme z úst premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho lidí. Generál v uniformě strávil prakticky celý dospělý život, pět let byl náčelníkem generálního štábu.
(To všechno platí. Má to však háček. Ministr obrany neřídí armádu, na to má generály. Ministr obrany je politik, který má armádu někam směrovat, který má sledovat jasnou, pro stát a jeho bezpečnost zdravou linii. Na tohle Picek nemá ani náhodou, ale to není jeho chyba. Je to chyba a odpovědnost Petra Nečase.)
2. Picek má pověst muže, který nekrade, který osobně nejel ve svinstvech okolo armádních zakázek. To je samozřejmě v této zemi nikoli plus, ale PLUS.
Obrana totiž právě nyní musí některé velké tendry vyřešit. Jeden z nich je velmi lukrativní zakázka na technickou ostrahu muničních skladů. V současné době je hlídá firma Trade Fides (objevila se v jedné z velkých armádních korupčních afér; chyběly však důkazy). V létě firmě desetiletá smlouva za 3,3 miliardy korun vyprší. Půjde tedy o miliardy a podle některých zdrojů byla zakázka na hlídací služby jedním z důvodů, proč byl ministr vybírán tak dlouho...
3. Picek nechtěl, aby obrana nakoupila za ministryně Vlasty Parkanové (tehdy KDU-ČSL, dnes TOP 09) pro armádu nevhodné a předražené letouny CASA.
Bál se odmítnout letadla CASA
A teď přejděme k negativům, která v sobě armádní generál Picek skrývá a která mohou také hrát významnou roli v jeho jmenování ministrem obrany.
1. Picek byl, jak už řečeno, od roku 1977 do roku 1990 majitelem rudé knížky. To se dá všelijak bagatelizovat, ale klad to rozhodně není. Bolševická lidová armáda občany této země nebránila a Picek se musel celá léta hrbit, aby mohl v armádě setrvat.
2. Do června 2012 sloužil jako náčelník generálního štábu armády. Voják bude vždy hájit především zájmy vojáků. Obrana je civilní resort a má na armádu dohlížet, má ji směrovat podle našich zájmů a bránit se jejím zájmům. Kdyby Picek odešel z armády před několika lety, pracoval jako civil, bylo by to přijatelnější.
3. Asi největší minus generála Picka se týká právě jeho služby v genštábu. Sice odmítal nákup letounů CASA, dával za genštáb ministerstvu obrany i vládě odmítavá stanoviska, ale nakonec masáži Jaroslava Kopřivy a Martina Bartáka (kteří podle více svědectví obranu v té době skutečně řídili, nikoli Vlasta Parkanová) podlehl. Na vládě nakonec potupně kývl na letadla, o něž armáda nestála.
To souvisí s jeho léty v KSČ. Picek není hrdina, zachoval se jako srab. Měl si stát na svém, neuhnout. Tak si vojáka představuje dokonce i majitel modré knížky. Picek kýval za bolševika, aby se udržel v armádě, a kýval i později jako velitel genštábu.
Jmenování generála - doufejme - není žádný malér. Je volbou z nouze. Ukazuje na to, že ODS nemá lidi, nemá schopné, slušné politiky, které by mohla na vedení klíčových ministerstev nabídnout. Pokud se už nějaký politik (úředník) či nějaká politička (úřednice) najde, pokud by byl či byla vhodná, do této vlády odmítá vstoupit, aby si nezkazil či nezkazila jméno. Smutné.
Generál Picek je všecko možné, jenom ne hrdina. Ale hrdina je ten poslední, koho by Petr Nečas do své vlády hledal.
