Nemůžeme říct: "Volby dopadly špatně." To bychom zároveň řekli, že demokracie nestojí za nic. To není pravda. Tyto volby uštědřily velkou lekcí všem politikům. Nejen právem spráskané ODS.
Jejich motivem byla změna. Touha lidí po změně poměrů. Nejen touha intelektuálů zděšených z toho, kam se česká demokracie svezla za necelých 24 let. Ale především touha běžných občanů, kteří na politiku nemají čas, není jejich hlavním tématem, štve je však strašlivě.
Kdo volby vyhrál, je naprosto jasné: Andrej Babiš a jeho ANO 2011. Jeho dva roky stará strana dosáhla doslova převratného, fantastického úspěchu. Necelých 19 procent hlasů, zhruba 45 mandátů je bomba. Lídr ANO a jeho lidé, nejen on, se stali jednoznačnými představiteli oné změny. Andrej Babiš sice v televizi říká věty jako „Já nevím, já jsem tu nový," ale ze svého vítězství se nevylže.
Babiš a Zeman symbolizují změnu
Dalším vítězem voleb, už ne tak jednoznačným jako ANO, mnohem složitějším, je prezident Miloš Zeman. Dosáhl toho, co chtěl. Pomstil se ČSSD. To on ji od ledna, od chvíle, kdy usedl na Hrad, pilně a veřejně rozkládal, stavěl její lídry proti sobě, škodil jí, jak se dalo. To on už dřív založil pátou kolonu ČSSD jménem SPOZ, jejímž hlavním úkolem bylo poškodit Bohuslava Sobotku, toho zrádce, který Zemana před deseti lety nevolil za prezidenta. Zeman potřeboval co nejméně jasnou, co nejméně stabilní situaci po volbě. Má ji. Jeho role bude znovu naprosto klíčová.
Navíc, a na to nezapomeňme, Zeman symbolizuje pro mnoho svých voličů také změnu. (A je teď úplně jedno, že neprávem.) On a Babiš jsou dnes pro masu českých občanů nositeli změny. Není vůbec od věci dodat, že lidé chtějí změnu k lepšímu a že Zemanovi dali jasně najevo, co nechtějí.
Nechtějí ani prezidentopartaj plnou vysloužilých či krajně podezřelých politiků, ani zemanovládu, která nemá vůbec žádnou legitimitu. Kdyby toto obojí chtěli, pak by Zemanovci dostali stejně hlasů jako ANO 2011. (Před třemi roky SPOZ dostala 4,3 procenta hlasů, letos při vší Zemanově podpoře už jen 1,5 procenta, megapropad.) Voliči snadno rozpoznali, že SPOZ je pokračování toho absolutně nejhoršího v české politice. Jasně a bez váhání odmítli Zemanovy autokratické kousky, v nichž vesele pokračuje (viz to, jak selektivně zve hosty na oslavu státního svátku).
Třetím vítězem, pouze však papírovým, je sociální demokracie. Hořká výhra, ještě hořčejší než v minulých sněmovních volbách. Ve skutečnosti po sedmi letech v opozici, po sedmi letech poukazování na chyby pravice, ČSSD katastrofálně, potupně prohrála. Proč? Moc se neliší od své opačně předznamenané sestry ODS. Má plno malérů (viz David Rath, skandály v krajích). Nenašlo se prostě dost voličů, kteří by věřili, že ČSSD je nová, nabízí skutečnou změnu.
Odpovědnost vítězů
Ta strana má slaboučkého lídra. Ano, Bohuslav Sobotka je demokrat, ale v době, kdy masa touží po silné osobnosti, tento pán prostě selhal. Sobotka je slabý, ovšem hlavním viníkem mizerného oranžového výsledku je, jak už napsáno výše, nepochybně prezident Zeman. Druhým největším viníkem je první místopředseda Michal Hašek, který se s děsivou ochotou ujal role rozbíječe jednotné ČSSD. Teprve na třetím místě stojí předseda Sobotka.
Každý ze tří vítězů nyní nese velkou odpovědnost. Největší ANO 2011. Skončilo sice druhé na pásce, ale slaví největší úspěch a voliči čekají, že Babiš splní, prosadí to, o čem mluvil, když šel do politiky. Tehdy řekl, že se u nás uplácí už v miliardách a že on chce úroveň korupce vrátit do jednotek milionů. Do normálu.
Slibů dal Babiš mnoho, nalevo i napravo. To on nabízí dobře šlapající stát. Nemůže teď na mikrofon říkat, že je tu nový a že neví. Dokonce nemůže říkat ani to, že „nechce do vlády", což jako kolovrátek opakuje. Nese obří díl odpovědnosti za zemi, ve které on i my žijeme. Pokud do vlády nevstoupí, měl by ji podporovat ze Sněmovny.
Stejně zásadní odpovědnost leží na bedrech Zemana. Teď už nestačí, aby vykládal na mítincích sprosté vtipy o Miroslavu Kalouskovi. Teď nestačí hádat se o velvyslance a dávat najevo pohrdání akademickou obcí. Dosáhl svého. On a Babiš musejí spolu hledat řešení. Oni jsou pro lidi nositeli změny.
Na shledanou, pane Sobotko
Podobně je na tom ČSSD. Vyhrála volby. Vyhrála nedostatečně. Předseda Sobotka jako lídr prohrál (letos dostala sociální demokracie o 1,5 procenta MÉNĚ než v roce 2010, neuvěřitelné). Sobotka by měl odstoupit. Jeho rezignace má jasnou logiku: nebude moci rovnoprávně jednat se Zemanem. Nemá na něj. Zeman jím pohrdá. Ano, je to špatně, tohle prezident dělat nemá, ale Sobotka by měl odejít. Jako odešel Jiří Paroubek v roce 2010. Prohrál a sbalil to.
ČSSD potřebuje silného předsedu, který začne sestavovat vládu změny. Do ní mu, ať chce nebo ne, voliči v demokratickém hlasování poslali Babiše. ČSSD a ANO 2011 by měly sestavovat vládu. A najít si podporu třetí strany, aby měly dost hlasů. Nabízejí se lidovci, ale kdo to bude, je věc Zemana, Babiše a předsedy ČSSD.
Ti tři nesou odpovědnost. Slíbili změnu, ať ji uskuteční. Protože pokud ji neuskuteční, politika se lidem doopravdy zhnusí. Stát se jim zhnusí.
Volby dopadly dobře = jak chtěli voliči. Vrhli nás ke změně. Dobře volby dopadly mimo jiné i v tom, že k vládnutí nejsou potřeba komunisté. Získali sice necelých 15 procent, o 3,5 procenta víc než v roce 2010, ale jde to i bez nich. A to je dobře, ta strana se nedokázala rozloučit se stalinismem, změnit k lepšímu.
Stojedničkovou podporu poslanců by mohla získat i pravicová či pseudopravicová koalice (ANO 2011, TOP 09, KDU-ČSL, ODS). Jenže za prvé ANO není pravice, i když ji vede miliardář, a za druhé pravice by měla jít od válu. Vládla sedm let a levicoví voliči by byli krutě zklamáni.
Vyhrála tedy změna. A my potřebujeme, aby nyní začala vítězit i odpovědnost. Odpovědnost Zemana, Babiše, Sobotky a toho, kdo jej v čele ČSSD vystřídá.
Ještě jedna dobrá zpráva: žádná strana nevyhrála strašně moc, nikdo to nedrží pevně v rukou, takže nám nejspíš nehrozí žádná vláda pevné ruky. To je příjemné zjištění pro liberálně orientované voliče.
