reklama
 
 

Komentář: Začíná rudý úklid, antikomunista Herman končí

11. 4. 2013 9:53
Scénář budoucí spolupráce ČSSD a KSČM se postupně naplňuje. Zveřejněná minulost vadí

Ve středu 10. dubna v podvečer většinově oranžová Rada Ústavu pro studium totalitních režimů odvolala ředitele Daniela Hermana. Co to znamená? Sociální demokracie přebírá vedení nad nenáviděným, nepohodlným ústavem.

Odvolání Hermana předcházela změna Rady ÚSTR. Postupně sem byli dovoleni lidé, kteří jednoznačně nejen inklinují, ale přímo patří k ČSSD. Loni Senát do rady vyslal čtyři nové členy: Emílii Benešovou z Národního archivu. Ta se netajila přesvědčením, že ústav je nutno zrušit. Zvláštní volba, že? Dále politologa Lukáše Jelínka, po léta poradce Lubomíra Zaorálka, který v ČSSD nahradil ostrého Davida Ratha a je znám tím, že ústav nenávidí. Dál byl dovolen Michal Uhl. Ten zas pracoval v týmu prezidentského kandidáta Jiřího Dienstbiera (ČSSD), opět muže, který se jasně vyslovil pro zrušení ústavu. Mimochodem stejně jako Miloš Zeman. Poslední byl Senátem zvolen Jan Bureš, městský zastupitel za ČSSD a politolog Metropolitní univerzity. Muž, který zpochybňuje, že u nás za bolševika byla totalita, a který upřednostňuje spolupráci  socialistů s komunisty Vojtěcha Filipa.

Radu vede Petruška Šustrová, bývalá disidentka, která nerada, když se o ní píše, že patří k levici. Do vedení ústavu dříve podporovala Jiřího Pernese, studenta VUML a člověka, který opisoval cizí práce. Nejvíc toužila po hlavě Daniela Hermana. Možná nepatří k levici, ale dělá přesně to, co Lidový dům chce. O tom není pochyb.

Novou dočasnou ředitelkou rada zvolila Pavlu Foglovou, narozenou v roce 1964, bývalou ředitelku Českého centra ve Varšavě, překladatelku z polštiny. U tohoto ročníku snad spolupráce s StB nebo třeba studium VUML nehrozí. Přejme jí, aby ústav nezničila, aby práci na zpřístupnění informací o minulosti nebrzdila. Aby slušné lidi z ústavu nevyhnala.

28 milionů stran = 7 až 8 procent

Herman byl zvolen před více než dvěma roky. Ústav uklidnil. Lidé tam odváděli velmi dobrou práci, což se dá, když má člověk zájem, snadno doložit. Stačí navštívit badatelnu ústavu a zjistit si, kolik materiálu po bývalé StB bylo digitalizováno a bleskově připraveno pro badatele.

Dnes je k dispozici 28 milionů digitalizovaných stran svazků, spisů komunistické Státní bezpečnosti. Z toho tři miliony v badatelně on-line. Přednostně jsou digitalizovány ty svazky, o které má veřejnost největší zájem. Právě dnes (středa) byla dokončena digitalizace mikrofiší (fotomechanicky zmenšených kopií dokumentů StB). Přesto Petruška Šustrová a její levá parta tvrdí, že digitalizace nefunguje a že ústav špatně pracuje. Možná v badatelně nedávala pozor.

Oněch 28 milionů stran spisů StB se zdá hodně, ale nemylme se, je to jen zhruba 7 až 8 procent všech svazků a materiálů, které má ÚSTR do roku 2030 zpracovat.

Danielu Hermanovi rada (s výjimkou Naděždy Kavalírové, předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR a členky Rady ÚSTR, ta jediná Hermana podporovala) vyčítala, že není manažer, že je v ústavu chaos. Část médií ta tvrzení automaticky převzala, přesně podle scénáře ČSSD. A samozřejmě bez znalosti toho, co ústav a v jaké kvalitě dělá.

Spojení s KSČM si rozvracet nedáme

Nejde o chaos, nejde o „špatnou digitalizaci", jde o úplně jiné věci. Herman je antikomunista. V ústavu ponechal jeho faktického tvůrce Pavla Žáčka (Pažouta). Ten je pro ČSSD něco jako plamen na střeše po hasiče.

Ústav zjevně vadí ze dvou důvodů. Za prvé se sem stáhlo dost lidí od Jána Langoše ze Slovenska. Tamní vzor českého ústavu, tedy Ústav paměti národa, byl za panování Ficova Smeru totálně utlumen. Velká část svazků znepřístupněna. (U nás jsou nepřístupné pouze ty svazky, u kterých to vyžaduje zákon.) Za druhé v ÚSTR dělá několik bývalých disidentů (viz třeba František „Čuňas" Stárek, který za bolševika vydával podzemní časopis Vokno a byl léta vězněn). Ti mají eminentní zájem na tom, aby se mladá generace dozvěděla, v čem její rodiče žili. Bohužel jde i o to, jak se ti rodiče chovali.

Tito lidé absolutně nesedí komunistickými školami vychovaným historikům (odtud mimo jiné střet ústavu s Jiřím Pernesem). A už vůbec nesedí levým politikům. Pro obě ty skupiny je třeba pravda o Milanu Kunderovi nesnesitelná.

Levice (ČSSD a KSČM, obě svorně) ÚSTR od začátku odmítaly. Dnes křičí, že ústav byl pravicový. No, těžko si představit, že by ho v této podobě postavil Miroslav Grebeníček a Vojtěch Falmer Filip (bývalý a současný předseda KSČM). Když se ale podíváte na složení první rady, nelze říct, že byla pravicová. Ano, byla jistě antikomunistická.

Úkolovat z Lidového domu

Dnes je Senát levý a levou udělal i radu. Zadání bylo původně tvrdé: zrušit ÚSTR. Jak to chtěl Zeman i Dienstbier junior. Jenže to by byl moc velký řev. (Ostatně ÚSTR a ABS, Archiv bezpečnostních svazků, jsou povinné instituce při dohledávání podkladů pro rozhodování o udělování ocenění odpůrcům komunistického režimu na základě zákona o třetím odboji). A tak přišlo jiné zadání: ústav ovládnout. Má být úkolován z Lidového domu. Kupříkladu toto řekl na soukromé schůzce jeden z lídrů ČSSD jednomu ze zaměstnanců ústavu.

Připomínám: digitalizováno bylo zatím jen cca 7-8 procent svazků StB. Zbývá obří množství. Dnes ústav umí převést do elektronické podoby za den tolik materiálu, kolik převede Národní archiv za rok. Kdyby tedy digitalizace probíhala „klasicky", „archivnicky", vše se maximálně zbrzdí. Proud informací o kamarádech z KSČM se zpomalí.

Dnes je to zlé. Zemanovi v kampani pomáhal estébák. V ústavu to snadno a rychle zjistíte. V krajských radách za komunisty sedí politruci, „vrkouni" (bývalí členové vojenské rozvědky) atd. Tato odhalení politické svatbě ČSSD s KSČM škodí. Navíc komunisté ÚSTR nenávidí, klidně si mohou dát jeho zrušení jako podmínku pro spolupráci s ČSSD.

Herman je antikomunista a za komunistů s StB nejen nespolupracoval, ale stavěl se proti režimu. Čili pro vedení ÚSTR je podle socialistů naprosto nevhodný. Stejně nevhodný by byl, kdyby žil, třeba Rudolf Battěk. Potřeba jsou tvární lidé ochotní s levicí spolupracovat. On se někdo brzy najde, tím si buďme jisti.

Z odvolání Hermana a levého útoku na ÚSTR je vidět, jak stále ještě nemáme minulost vyřešenu, jak je živá a nebezpečná. Ale jak Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka (ČSSD), tak Vojtěch Filip (KSČM) si mohou být jisti: nakonec to všechno vyjde na pravdu boží. I když budou tvrdit, že od roku 1968 u nás žádná totalita nebyla. Byla.

Názory Aktuálně.cz

Názory Aktuálně.cz

Sledujte nás na:

autor: Martin Fendrych | 11. 4. 2013 9:53

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama