Komunisté se nechali slyšet, že jejich podmínkou pro vládu je zdanění církevních restitucí. A ze sluchátka se ozvalo: "No prosím, jak si přejete, beze všeho…"

"My s tím souhlasíme dlouhodobě, předpokládám, že ČSSD se k tomu přidá." (Andrej Babiš) "Návrh zákona na zdanění náhrad poslanci ČSSD jednoznačně podpořili v prvním čtení a nechystáme se na tom nic měnit." (Jan Hamáček)

KSČM s utrženým sluchátkem zachází vyloženě marnotratně. Může chtít koček milión, a místo toho si řekne o takovou samozřejmost. Co stát jednou zchvátí, to už nikdy nenavrátí! Kdo nechce zdanit restituční náhrady, ten přece jako by (dneska ve vládě) nebyl.

Stačí si vzpomenout na oranžový volební billboard: ruka hamižného preláta tu svítila už v roce 2012. A slovo "makat" s náboženstvím dvakrát dohromady nejde, jakkoliv vláda hlásí, že má práce jak na kostele.

Sáhnout na církevní restituce: to je, jako by komunisté toleranci podmiňovali tím, že ministři budou chodit do práce.

Neznáme ještě soupisku, ale je pravděpodobné, že z kombinace ANO - ČSSD - tolerující kibic KSČM vznikne dost ireligiózní vláda. O transcendenci se jí možná bude zdát, když náhodou spí, mumlajíc ze sna "dálnice, dálnice, dálnice"…

Sešlo se to tak, že na zdanění restitučních náhrad si politici brousí zuby 65 let po měnové reformě. Což připomíná: nikdy nic od státu nemějte za definitivní. A už vůbec ne peníze. Když bude chtít, vezme si je. Jestli jste studenti nebo důchodci, taky byste mohli ze 75procentní slevy zaplatit mastný manipulační poplatek. A učitelé, co prý dostanou do čtyř let 45 tisíc měsíčně, ještě uslyší o dani z prázdnin. Že rostou platy? Státní zaměstnanci, neradujte se předčasně.