David Klimeš David Klimeš | Komentáře
27. 3. 2023 13:41

Konečně se to může říct nahlas. Česká pošta zemřela

Tak dlouho politici oddalovali její nevyhnutelnou transformaci, až tu máme pacienta v kómatu. A není vůbec jisté, že se ještě někdy probudí.
K čemu ty oranžové plechovky vlastně sloužily?
K čemu ty oranžové plechovky vlastně sloužily? | Foto: Libor Fojtík

Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že jeho vláda má odvahu řešit problémy České pošty, které minulý kabinet zanedbal. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) následně anoncoval, že má plán, díky němuž se z ní stane moderní instituce hodná 21. století.

Oběma by neuškodila trocha uměřenosti. Tým Andreje Babiše (ANO) s podnikem sice opravdu nedokázal pohnout ani o píď, takže je směšné, když exministr Karel Havlíček (ANO) nyní současnou vládu viní, že může za jeho krach. Zároveň je ale jasné, že tentokrát nelze vše jen tak shodit na přímé předchůdce. Fiala má pravdu, že exekutiva zaspala. Jenže se to stalo už někdy v 90. letech, když se v celé Evropě pošty radikálně restrukturalizovaly.

Rakušanovo holedbání je potom až komické, protože v ruce nemá nic jiného než oprášený záměr, který už v roce 2021 avizoval někdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) spolu s tehdejším generálním ředitelem listonošů Romanem Knapem. Ano, tím Knapem, kterého Rakušan po svém nástupu do úřadu vypoklonkoval a teď jeho práci vydává za svou.

Stručně řečeno, jde o plán rozdělit poštu na dvě firmy. Jednu, která by i nadále zajišťovala základní občanskou obslužnost, doručovala zásilky do zapadlých obcí a inkasovala za to peníze od státní kasy. A druhou, která si bude muset vydělat na provoz poskytováním komerčních služeb.

Jedna zásadní otázka ovšem stále zbývá: Není pacient náhodou již mrtvý, takže ani mnohamiliardová operace jej už nemá šanci zachránit?

Přijela pošta. Ale ta německá

Politici jistě budou tvrdit, že nějaké šance ještě pořád mají, protože kdyby smrti České pošty přitakali, nemohli by uniknout dotazům, proč nejednali dříve.

V mnoha evropských zemích byl veřejný sentiment ke státním doručovatelům ještě silnější než u nás, přesto do nich tamní reprezentace pod tlakem trhu v 90. a nultých letech bez milosti řezaly. Německá Deutsche Bundespost byla privatizovaná již v roce 1995, nyní se jmenuje Deutsche Post DHL Group. A je vrcholem absurdity, že její část nyní doručuje českým občanům balíky, protože zdejší státní firma toho není schopna.

Britská Royal Mail platila za instituci s velkým I, přesto šla v roce 2013 pod kudlu, respektive na burzu. A v roce 2015 v ní stát po 499 letech ztratil jakýkoli vliv. (Lze si představit, že v Česku by se za takové situace strhla debata, zda kvůli národní hrdosti ještě nepočkat alespoň jeden rok, ať je to pěkné kulaté.)

Co se během této nesmlouvavé liberalizace evropského poštovního trhu dělo u nás? Česká pošta přešlapovala na místě a propadala se do čím dál hlubší beznaděje. Různé více či méně zpolitizované managementy mohly jistě v minulosti udělat více, ale hlavními viníky nejsou. Odpovědnost padá na politiky, kteří se spokojili s poštovními zákony, které svým duchem odpovídají minulému století.

Bez většího zájmu jen přihlíželi, jak někdejší monopolní postavení podniku upadá. Lukrativní trh s doručováním balíků mu vyfoukla mrštnější konkurence. Česká pošta se při troše šikovnosti klidně mohla stát úspěšnou bankou s mnoha pobočkami nebo technologickým uzlem. Ani jedno jí stát ale nedovolil. Výsledek? Známka na dopis stojí "majlant" a nikdo ji nechce, přičemž mladší generace už prakticky ani nemají tušení, jak a kam se vlastně nalepuje.

Odpočívej v pokoji

Lze ještě vůbec s tímto největším státním zaměstnavatelem něco rozumného udělat? Rakušan tvrdí, že dostane-li na to nyní osm miliard, bude v roce 2025 se záchranou hotov. Při pohledu na plán, jejž minulý týden prezentoval na vládě, se něčemu takovému ale věří jen velmi těžko.

Podnik má brutální problémy s likviditou, která má mezi lety 2018 a 2024 poklesnout až o 8,4 miliardy korun. Přínos všech dosavadních opatření - například rozvoj různých partnerství či prodej nepotřebného majetku - ale za poslední tři roky vynesl jen šest miliard. Nyní se sice mluví o snížení počtu poboček z 3200 na 2900, a tedy i o masivním propouštění. Jenže dle propočtů má tento radikální řez přinést úsporu 700 milionů, což stále nestačí.

Aby se dlouho hromaděné průšvihy podařilo zahladit, musel by hned od roku 2025 začít perfektně fungovat v úvodu zmiňovaný nový obchodní model. S částí, která bude pro stát zajišťovat požadované služby, by neměl být žádný problém. Obtíže lze ale čekat v té komerční. Dokáže se prosadit? 

V minulých dvaceti letech mohla Česká pošta intenzivně rozvíjet nejen doručování zásilek, ale také pracovat na proměně ve firmu schopnou nabízet internetové a datové služby či místa, kde by si podnikatelé mohli vyřídit mnohé finanční i úřední záležitosti. To vše jsou ale oblasti, kde už se stihli uchytit jiní, mají v nich náskok a sotva se nechají jen tak vytlačit.

Kdyby se o takovou transformaci České pošty stát začal snažit v roce 2000, byl by jeho výhled jednoznačně pozitivní. V roce 2010 pozitivní. Ale v roce 2023 je možná levnější hledat pro celý podnik nějaký pěkný náhrobní kámen.

Video: Nadávám každý den, doba nám utekla, lidé nenašli odvahu něco změnit, říkal dnes již bývalý šéf České pošty (26. 3. 2019)

Jsme ve ztrátě, místo toho, aby byla pošta efektivní, hledala, co všechno se dá prodávat a nabízet, říká generální ředitel České pošty Roman Knap. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy