Žen je v politice ukrutně málo, a i proto politika tak zhrubla, mluvou počínaje. To je z první poloviny fakt, z té druhé docela rozumně vyhlížející hypotéza. A pak do politiky nastoupí první pražská primátorka v dějinách a vy musíte tu vaši oblíbenou teorii trochu přehodnotit. Více žen – více empatie - více lásky (k bližnímu v politice)? Tak určitě…
Adriana Krnáčová tento týden poskytla rozhovor deníku E15. Jen 1x v něm použila svůj oblíbený přívlastek „debilní“ a 1x „idiotský“, takže nakonec nic tak strašného. Tedy v případě, že jste přistoupili na to, že takhle se politici prostě vyjadřují, že je to normální, případně že jde přímo o součást nějakého mediálního bontonu. („Idiotské“ bylo podle Krnáčové jednání jejího předchůdce Tomáše Hudečka ve věci stavebních předpisů, „debilní“ zase sliby, že se otevře zmáčená Blanka.)
Adriana Krnáčová je tedy popřením hypotézy, že zapojením žen se politikou rozhostí slušnost. Řekněme, že by časem dokonce mohla být něco jako Zeman v sukních, respektive kožených kalhotách.
Žena jako Krnáčová ale přináší do politiky také nový, ženský formát okopávání. Na otázku, jestli by měl její náměstek Matěj Stropnický (31) odejít, nebo zůstat, primátorka (54) uvedla: „Odpovím jako matka: někde v jeho výchově se stala chyba. Má nedostatek pokory, zkušeností. Pro mě je velice těžké mu něco vysvětlovat.“
Taková invektiva – maminko, vašeho synáčka jste špatně vychovala, co já s ním teď na magistrátu – by asi politika-muže vůbec nenapadla, natož aby ji dával k lepšímu v rozhovoru pro noviny. Je to neomalenost, bez ohledu na to, že je podaná v rukavičkách. A osobně dotknout by se mohla jak mistrovaného Stropnického (je to dospělý člověk), tak jeho matky (co jí má co známkovat výchovu nějaká paní, která se synem sedí na úřadě a v koalici) i otce.
„To je jen takové, že to řekla mezi řečí, to beru úsměvně. Já jsem spíš smířlivý typ, já myslím, že dohodou se dojde dál než nějakými invektivami.“ Lucie Stropnická, podle toho, jak ji citoval Blesk, zůstává v klidu a výchovu s primátorkou řešit nebude. Takže v soukromé rovině se věc zdá být vyřízená.
A my jsme bohatší o zkušenost, jak v politice může urazit žena. Jiný rozměr hrubosti. Že se Adriana Krnáčová jako politička sama příliš necítí – „nejsem politik, jsem provozní manažer“, říká ve zmiňovaném rozhovoru – na tom nic nemění. To je její věc.
