Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
13. 5. 2022 7:00

Nechceme-li se stát rájem dezinformátorů, můžeme lež zastavit. Ale bude to dřina

Základní otázka zní, jak se dezinformacím bránit? Jak se bránit tomu, aby u nás sílila ruská pátá kolona?
Je to Putin, není to Putin? Je to Šojgu, není to Šojgu? Sáhnout si na ně nemůžu...
Je to Putin, není to Putin? Je to Šojgu, není to Šojgu? Sáhnout si na ně nemůžu... | Foto: Reuters

Čím dál větším tématem se stávají dezinformace. A jako obvykle stát ví, že cílené nepravdy a fake news představují velkou hrozbu, ale jde daleko za vozem, v podstatě situaci vůbec nezvládá. Vypadá jako člověk, který ví, že se mu do trámů ve střeše dala dřevomorka, říká, že by "to mohlo spadnout" a že "dřevomorka je svinstvo", ale jinak neudělá nic, až strop spadne a je malér.

Na druhou stranu, ono se poměrně snadno kritizuje, ale povaha dezinformací, natožpak dezinformační války, je tak nová a složitá, tak rafinovaně zasazená do našich představ o svobodě, a obzvlášť o svobodě slova, že čelit jim vyžaduje mimořádnou chytrost, moudrost a hlavně čas, trpělivost a obrovské, cílené úsilí. Pokud se potácíte v problémech, jako se v nich potácí Fialova vláda, snad je nemusím znovu všecky vypočítávat, pak nevíte, kam dřív skočit, v kuchyni hoří, takže na dřevomorku v krovu nemáte momentálně fakt kapacitu.

Na slovo "dezinformace" jsme si navíc už zvykli, máme je zakódované jako "něco špatného", něco nebezpečného a zrádného, ale hned na začátku upozorním, že to slovo hojně používají i sami dezinformátoři, kteří informace často obracejí na ruby a vydávají za dezinformace, nebo informace vydávají za lži. A kdo se v tom pak má vyznat? Kdo má čas, sicflajš a ochotu se "v dnešní uspěchané době", v dnešní době, kdy "smyslem života je se bavit", hledat pravdu?

Ve středu výzkumná agentura STEM zveřejnila výsledky průzkumu právě na toto téma, nazvala ho Dezinformace ohrožují naši bezpečnost, myslí si Češi. Většina souhlasí s omezováním dezinformačních zdrojů. Klíčové zjištění zní: "Tři čtvrtiny Čechů (76 %) si myslí, že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost země. Hrozbu v nich nespatřuje pouze jedna pětina lidí a vůbec se jich neobávají pouze 4 % dospělé populace. Největší obavy vzbuzují mezi mladšími občany ve věku od 18 do 29 let." Tak super.

Dál STEM uvádí: "Nejsilněji je jako hrozbu vidí voliči koalice Pirátů a STAN (86 % souhlasí). Ale obavu má i většina voličů opozice. Nejmenší strach o bezpečnost republiky kvůli falešným zprávám mají voliči mimoparlamentních protestních stran (Trikolory či Volného bloku a dalších)." Naprosto logické a typické.

Zde jen poznámka. Na otázku, zda si účastník průzkumu myslí, že matoucí informace ohrožují bezpečnost České republiky, odpověděli voliči SPD takto: 40 určitě ano, 32 spíše ano, 24 spíše ne, 5 určitě ne. A jsme u toho, co si vlastně volič extrémní SPD představuje pod pojmem dezinformace? Přečtěte si záznam vystoupení Tomia Okamury z jeho vystoupení ve sněmovně 4. května. Obsahuje sérii minimálně "matoucích informací". Pro jeho voliče může dezinformace znít klidně tak, že "NATO nerozpoutalo válku na Ukrajině".

STEM k tomu v průzkumu přesně v tomto duchu uvádí: "Nepravdivé informace jsou ale znepokojující i pro malou skupinu lidí, která je orientována na Rusko (cca 10 % společnosti), tedy na válku na Ukrajině nahlížejí v souladu s oficiálním ruským výkladem a k pomoci válečným uprchlíkům zaujímají převážně odmítavý postoj."

Avšak i lež je jen slovo

O tématu falešných zpráv mluvil v rozsáhlém rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel BIS Michal Koudelka. "Já upřímně to slovo dezinformace nemám úplně v lásce, protože je docela obecné a tím relativně snadno zpochybnitelné. Myslím, že bychom měli raději používat slovo, kterému rozumí každý. A to je slovo lež. Lež jako opak pravdy, lež jako jasná snaha jejího autora ovlivňovat své okolí. Víme, že lež je odjakživa velice zrádná a nebezpečná zbraň. To samozřejmě ti dezinformátoři vědí. A já osobně dezinformace nebo lživou propagandu považuji za jedno z nejvážnějších rizik. Protože je to snaha rozbít společnost. Rozbít její jednotu, rozbít důvěru v instituce, zpochybnit vše, co je dané, a tím ji oslabit a zároveň tak umožnit protivníkovi, aby ji lépe ovládl. Vlastně cílem dezinformací mnohdy není říct, že černé je bílé, ale všechno je šedé. Všechno je špatně. Nestojí to za to. A v tuto chvíli už nastupuje ta další část. A to je ta pátá kolona."

Na jednu stranu se šéf BIS nemýlí, slovo "dezinformace", jak už řečeno, snese různé výklady, kdežto slovo "lež" se jeví jako naprosto jednoznačné. Jenomže Koudelka tu popravdě nabízí jakýsi ideální obraz člověka, který ví, co je lež. Proti tomu stojí brutální fakt, že více než 80 procent Rusů podporuje Putina v jeho vražedné válce na Ukrajině. Pro ně "lež je Západ", "lež je NATO" a "pravda všech pravd je Putin". Stačí sledovat rozhovory Rusů zastavených někde na ulici, padne na vás děs. Mnoho lidí je tam zpracováno propagandou do úplného převrácení hodnot, kdy lež je pravda a pravda je lež a oni tomu skálopevně věří.

U nás sice stát nemá takovou sílu jako v Rusku, naštěstí, ale stačí si vzpomenout na loňskou předvolební kampaň Andreje Babiše, který v ní klidně používal dezinformace namířené proti Pirátům, stačí si vzpomenout na mnoho let trvající postoje Zemana k Rusku, k Putinovi, k výbuchům ve Vrběticích, ANO, ODS a prakticky všech větších stran k uprchlíkům ze Sýrie a dalších zemí. Nejsme Rusko, ale špičkoví politici používají dezinformace běžně. To oni matou občany, to oni zhusta fungují jako přední linie lži.

Samo sebou ne všichni. A samo sebou se občas stane, že se lež v podstatě nedá vydávat za pravdu. Typickým příkladem je tvrzení Ruska, že "denacifikuje Ukrajinu", velká většina tuzemců ví, že Putin lže a vraždí. A jistě, malá část občanů mu z různých důvodů věří.

Po Babišovi nastoupila vláda Petra Fialy, která chce dezinformacím čelit. Oznámila to, ale zatím to nedělá. Pro vládu pracuje jeden člověk na půl úvazku, zmocněnec vlády pro média a dezinformace Michal Klíma. Zní to jako vtip, ale omyl, je to realita. Proč jen jeden půlúředník? No, aby nebylo moc úředníků. Klíma sám říká, že jsme se "ještě nedostavili k zápasu" s dezinformacemi, protože "stát je strašně těžkopádný". A slibuje, že s dezinformacemi bude pro vládu pracovat tým analytiků a kreativců. - Proč kreativců? Protože lež je mimořádně kreativní, vynalézavá, kam se na ni hrabe chudák pravda.

Lež ve válce versus lež v míru

V čem je podle zmocněnce Klímy stát těžkopádný? "Abyste například vytvořil pracovní místa pro lidi, kteří budou bojovat s dezinformacemi, tak to trvá měsíce. Když si dnes řekneme, že uděláme kampaň kolem dezinformací, tak než bude schválena a vysoutěžena, opět to trvá měsíce. Samozřejmě to má některé dobré důvody, například soutěží zabráníte korupci, ale výsledkem je, že věci nejde řešit rychle." Dodejme, že předchozí vláda je nejen neřešila vůbec, ale ještě dezinformace využívala. Vzpomeňme kupříkladu jen na potupnou debatu o dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany a ruské účasti, na slova exministra Havlíčka, na jeho snahy Rosatom dostat do hry.

Základní otázka zní, jak se dezinformacím bránit. Jak se bránit tomu, aby u nás sílila ruská pátá kolona? Aby u nás část pravičáků obdivovala Donalda Trumpa a považovala ho za "pravdivého politika"? Základní odpověď zní "vyvracet lži a nabízet ověřené, pravdivé informace". O. K., ale s tímhle narazíte na řadu překážek, jako je třeba nevzdělanost. Jenomže dál zjistíte, že ani vzdělání vám nezaručí, že nebudete šířit lži a věřit jim. Viděli jsme při pandemii covidu, kolik lékařů i vědců šířilo bludy. S tématem svobody - a Ukrajina bránící se vraždícím Rusům je téma svobody - je to ještě složitější.

Kritizováno bylo vypnutí osmi dezinformačních webů. Kritizovali je zastánci svobody slova. Kupříkladu v Deníku Referendum napsal Jan Kašpárek toto: "Vidíme tu totiž nejen omezení pro svobodu slova, pro něž na širší rovině existuje jakási právní argumentace. Ale i zásah do neméně citlivé svobody internetu. Ta je v některých kontextech regulována běžně - například ve vztahu k trestnému či jinak omezenému obsahu včetně hazardu či prodeje léků -, nicméně aktuální blokáda je v tomto směru a v našem prostředí víceméně bezprecedentní."

Věc se komplikuje, ve hře není jen "pravda" a "lež", nýbrž i svoboda internetu jako mimořádně vlivného fenoménu, jako "ostrova svobody na druhou". Svoboda internetu jako by byla nadřazena svobodě mojí a tvojí. Jako by tam utekl ten starý svět svobody, který ovšem bohužel nikdy neexistoval. - Nechci provokovat, jen chci ukázat, jak složité téma řešíme. A jistě, bylo by fajn mít zákon, který by řekl: šíříš opakovaně, vědomě, záměrně lži, fake news, dezinformace? Zavřeme tvůj server. Jenomže i to by přece bylo omezení svobody slova, protože svoboda slova je svoboda šířit lež. A jakmile toto bude uzákoněno, bude to prohlášeno za konec demokracie a diktát státu.

Dnešní, aktuální východisko? Je válka, Rusko devastuje Ukrajinu, krade jí lidi a děti, odváží je na převýchovu, mučí a znásilňuje, co mu přijde pod ruku, dopouští se zločinů proti lidskosti, ohrožuje celý západní svět. Proto Rusku nesmíš pomáhat. Jestli mu chceš pomáhat, tak se seber a odstěhuj se svobodně žít tam. To je východisko pro válečný stav.

Východisko pro stav míru? Nezavírat weby, přesvědčovat, mediálně vzdělávat děti od prvního stupně, učit je ověřovat informace, nevolit politiky, kteří veřejně lžou a lež je jejich pracovní nástroj. Nebýt líný a neúnavně označovat lež za lež, vychovávat k tomu svoje děti, učit je riskovat pro pravdu. Skvělá je Ověřovna iRozhlasu, skvělí jsou Čeští elfové a další podobné nestátní inciativy. Skvělý je Člověk v tísni, který pomáhá školám s mediální výchovou, skvělý je datový analytik František Vrabel a další a další, kteří proti lži pracují. Dřevomorka se dá zastavit. Pokud se ovšem nechceme stát nebem dezinformátorů.

Vrabel: Rusové jsou mistry v hybridní válce. Vymysleli ji a nemají zábrany (video DVTV z 24. února 2022)

„Česká dezinformační scéna je zcela ve vlivu ruských zájmů. V posledních dvou letech byl jejím hlavním tématem covid." | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Hlavním problémem v Cermatu byly pracovní dohody se zaměstnanci

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), jehož ředitelku Michaelu Kleňhovou v úterý ministr školství Petr Gazdík (STAN) odvolal, se podle kontroly ministerstva financí dopustilo šesti různých prohřešků. Uvádí to Seznam Zprávy, které mají k dispozici protokoly z kontroly. Hlavním problémem se ukázalo uzavírání pracovních dohod na stejnou činnost s kmenovými zaměstnanci. Cermat tak měl podle kontrolorů zcela zbytečně vynaložit 4,7 milionu korun, navíc naprosto selhala kontrola, píše server.

Kontrola v organizaci zajišťující průběh jednotných přijímacích a maturitních zkoušek se konala od loňského listopadu do letošního ledna. Z dokumentů vyplývá, že nešlo o jedno selhání, ale systém, jakým způsobem příspěvková organizace ministerstva školství navyšovala platy svých zaměstnanců. Kontroloři zjistili, že vedle hlavního pracovního poměru měly sjednanou ještě pracovní dohodu téměř tři čtvrtiny zaměstnanců Cermatu, konkrétně 64 z celkem 89 pracovníků, uvádí server.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Česko v pátek navštíví britská ministryně zahraničí Trussová. Zúčastní se akce k 80. výročí operace Anthropoid, bude jednat s Lipavským

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Internetové sdružení CZ.NIC ve středu odblokovalo sedm dezinformačních webů. Osmý zůstává nepřístupný kvůli nesprávným údajům o držiteli

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

U Tuniska ztroskotala loď s migranty. Pohřešuje se 76 lidí

Šestasedmdesát lidí je pohřešováno poté, co ve středu u tuniských břehů ztroskotala přeplněná loď s migranty, píše agentura Reuters s odkazem na představitele Mezinárodní agentury pro migraci (IOM). Zachráněno podle téhož zdroje dosud bylo 24 osob.

Loď podle zástupce IOM vyplula z okolí města Zuára na severozápadě Libye a ztroskotala poblíž Sfaxu, což je druhé největší tuniské město. Libye je častým místem, odkud se čluny s uprchlíky vydávají do Evropy. Míří tam především lidé ze subsaharské Afriky.

Do Itálie se loni z Libye nebo Tuniska dostalo zhruba 121 tisíc běženců, o rok dříve jich bylo asi 95 tisíc. Téměř 2000 uprchlíků v roce 2021 ve Středozemním moři zahynulo, což je více než v roce předchozím, kdy bylo zaznamenáno 1401 úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy