Podle oficiálně nepotvrzených informací, pravděpodobně, jak tvrdí důvěrné zdroje z bezpečnostní komunity, zřejmě atd. atd. Takhle vypadá informování o únosu a náhlém "osvobození", či lépe propuštění, pěti Čechů v Libanonu. Uvidíme, jestli se někdy oficiálně dozvíme víc.
Tajemnost, neprůhlednost a zmatenost celé akce, jež začala loni v létě v libanonském údolí Bikáa, ukazuje, že v ní mají prsty naše superschopné a "velmi dobře kooperující" tajné služby, přesně řečeno Vojenské zpravodajství (VZ) a zahraniční rozvědka (ÚZSI).
Není jasné, oč celou dobu šlo, nutno zopakovat. (Bylo to jasné těm, kteří do akce šli?) Existuje několik verzí o tom, co vedlo k únosu českých občanů. Jisté je, že únos i propuštění souvisí s Libanoncem, který vlastní ukrajinský pas, Alím Fajádem. V červenci 2014 ho spolu se dvěma dalšími zatkla zásahová jednotka v pražském hotelu Sheraton. Požádali o to protidrogoví policisté z americké DEA (Drug Enforcement Administration, Národní úřad pro kontrolu obchodu s drogami).
Alí Fajád vyjednával obchod se zbraněmi a drogami. Myslel si, že jedná s lidmi z FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie), jenomže jednal s agenty DEA. Byl zatčen, české soudy posléze rozhodly, že má být vydán do USA, kde by mu hrozilo doživotí.
Podle některých bezpečnostních zdrojů ovšem Fajád nebyl jen kšeftař se zbraněmi a drogami, ale taky agent libanonské vojenské rozvědky. (Těžko ověřitelná informace.) Tím se věc zkomplikovala. Libanon, pokud to tak bylo, chtěl svého cenného drogaře a prodejce zbraní z maléru vysekat. Nejhorší varianta by pak pro ně byla, kdyby si Fajáda převzali "zlí" Američané.
Proto se spekuluje, že o únosu pětice Čechů věděla libanonská vláda, pokud ho rovnou nezinscenovala. Některé indicie tomu nasvědčují, třeba pasy, které zůstaly v opuštěném autě po únosu jako zpráva pro naši vládu "víme, koho máme, tak se koukejte snažit".
S pěticí, jak kupodivu víme s jistotou, cestoval do údolí Bikáa (v českých turistických průvodcích by se mělo od té doby jmenovat Údolí únosů) i Martin Psík, což není krycí jméno, ale dokonce pravé, muž, který pracuje ve Vojenském zpravodajství. Jel tam ovšem jako civil, nikoli služebně. (Věřte tomu...)
Takže se česká strana dostala do stejné šlamastyky jako libanonská vláda. Unesli jí zpravodajce, byť evidentně ne takové eso, jakým je Fajád pro Libanon (a možná i Ukrajinu?). Nastala rovnováha a bylo možné jednat, dalo by se říci.
Vojenským špiónům se nevěřilo
Podle Mladé fronty dnes v patálii hrálo nedobrou roli české ministerstvo zahraničí (MZV), které bylo po zatčení Fajáda informováno, že se Libanonci kvůli zatčení svého vojenského rozvědčíka-kšeftaře velmi zlobí. Únos Čechů mohl být pomstou. MZV tehdy údajně informovalo pouze naši civilní rozvědku (ÚZSI). Vojenské zpravodajství toto nevědělo. A Psík prý jel vyjednávat s člověkem libanonské rozvědky.
Pravda, jel vyjednávat v partě lidí, kteří se vydali do Libanonu kvůli Fajádovi, v partě, jejímž řidičem byl Fajádův bratr a v níž figuroval taky zločincův právník, který si tam měl jet pro peníze. (Bankovní převody v Libanonu neexistují?) Celé je to divné. Dost možná zjevná past.
Pokud se to takto odehrálo, je to smutné a typické. České tajné služby si nedůvěřují. Kooperace mezi nimi je zřejmě stále mizerná. Zdá se skoro nemyslitelné, že civilní rozvědka neinformovala vojáky. Bylo to skutečně tak? Jestli ano, malér zavinili. V dnešní době, kdy Evropu ohrožuje terorismus jako nikdy dřív, je nespolupráce trestuhodná. Nechce se tomu věřit.
Jak pak asi vypadá mezinárodní spolupráce tajných služeb? Nebo ty si věří víc, než naše mezi sebou? Pravdou je, že vojenská tajná služba měla celá léta nejhorší pověst. Viz nyní souzené (byť zatím strašně) šmírování manželky premiéra Petra Nečase (ODS), které organizovala jeho milenka Jana Nagyová. Ale po skandálu dostalo VZ nového ředitele Jana Berouna, muže s dobrou pověstí.
Další aspekt "akce Bikáa". Soudy rozhodly, že Alí Fajád má být vydán do USA. O vydání (opět údajně) jednala Bezpečnostní rada státu. Vydání totiž musí potvrdit politik, ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Bez jeho podpisu muže vydat nelze. Politická pojistka je tu, jak vidíme, namístě.
Spekuluje se, že pětice Čechů byla v Libanonu propuštěna pod podmínkou, že Fajád nebude vydán do USA. A že Pelikán nechtěl mít na svědomí pět českých životů. Zároveň ale někteří ministři odmítají takové úvahy a nechtějí šetřit člověka, který kšeftuje s kolumbijskou guerillou.
Američané jsou naši spojenci. Nevydání Fajáda by se s nimi muselo vyjednat. (Pelikán se nedávno údajně setkal s americkým velvyslancem v Česku Andrewem Shapirem. Ostatně i Jan Beroun, šéf VZ, má dobré vazby do Spojených států.) Bez dohody s USA by nebylo moudré pokračovat. A zdá se, že dohoda byla nalezena, protože unesení Češi byli propuštěni.
Ošklivý příběh. Pokud v něm skutečně sehrál klíčovou roli fakt, že české tajné služby nespolupracovaly, že ÚZSI vojáky neinformovala, nemělo by se to obejít bez následků. Spolupráce služeb je pro nás dnes životně důležitá.
