Tam, kde se Spielbergův Mnichov bolestně dotýká reality, jedná se spíše o trefu naslepo. A tam, kde si autenticitu nárokuje, zřetelně selhává.
Zcela mimo
Hlavním poselstvím filmu má být myšlenka, že zlo plodí jen další zlo a ryzí odveta není cestou, jak spirálu násilí ukončit. Ale právě zde se Spielberg dopouští největšího lapsu a hlavně nepochopení reality izraelsko-palestinského konfliktu.
Nejenže moralizuje tam, kde to není na místě, když zpochybňuje podstatu odvety Izraele za krvavý masakr jeho občanů, nýbrž se také zcela mýlí v pohledu Izraelců na podobné operace vůbec.
Pokud je totiž dnes otázka práva Palestinců na samostatný stát v Izraeli hlavním tématem politické diskuse, pak takzvané akce cílené likvidace (targeted killings) proti organizátorům teroristických útoků v Izraeli nikdy zpochybňovány nebyly. Natož aby pak o jejich smyslu vedli dalekosáhlé diskuse agenti tajných služeb jako ve filmu.
i zásah do živého
Spíše nechtěně, o to však přesněji odráží naopak izraelskou realitu po Šestidenní válce vykreslení udivených reakcí vládních činitelů i agentů samotných. Upřímně nechápou, proč proti nim vedou Palestinci válku o kus hornaté země obsazený v roce 1967, když mají v okolí nespočet arabských států, kde se můžou usadit.
Rozhovor mezi Avnerem a jeho matkou v závěru filmu pak možná Spielberg zamýšlel jako katarzi a morální rozhřešení. Ve skutečnosti však ťal do živého, když se otřel o princip čistoty zbraní, purity of arms - tedy víru izraelských občanů, že jejich vláda nikdy nepoužívá násilí, pokud to není bezprostředně nutné k obraně země.
Postoj Avnerovy matky "nevidím, neslyším a nechci vědět, jen když to prospělo Izraeli" odráží pozici, již zaujímala většina Izraelců k bezpečnostní politice své země ještě donedávna.
Mainstreamová past
Izraelské zpravodajské služby vydaly před premiérou oficiální vyjádření, že Mnichov je třeba brát pouze jako zajímavý příběh a historickou fikci.
Nezbývá než souhlasit alespoň v tom smyslu, že Spielberg si vzal příliš velké sousto, když kontroverzní téma zpracoval bez patřičné pečlivosti a zodpovědnosti když se ho pokusil vtěsnat do parametrů mainstreamové hollywoodské produkce.
Tento přístup mu už mu také vynesl kritiku za způsob, jak únos izraelských sportovců přetvořil ve vlastní morální apel. Nehledě na již dobře známé a ostré reakce za to, jak Spielberg nakládá s fakty.
S kým se nemluví
"Drobná" skutečnost, že většinu hlavních postav hrají zahraniční herci a režisér je pro větší autenticitu nechal často zoufale se snažit o izraelský přízvuk, je spíše úsměvná. S pobavením byly přijímány i škrobené dialogy. Nic naplat, Izraelci se mezi sebou takhle prostě nebaví.#reklama
Už bylo řečeno, že největší odsouzení si Spielberg od izraelského publika vysloužil za údajnou obhajobu teroristů, kladení rovnítka mezi obě strany a za "snahu pošpinit Izrael".
Respektive za snahu "polidštit" jejich protivníky a připustit možnost, že se za motivy Palestinců skrývá i něco jiného než jen krvelačná snaha zabít co nejvíce Židů. Ačkoli tu vše zůstává jen v náznacích a opatrně, aby se divák nepoplašil. S teroristy se přece nemluví
Martin Kubeček, Tel Aviv