Česká zahraniční politika je hrc frc. Nedůvěryhodná. Na jednu stranu jsme členy Evropské unie a NATO, na druhou stranu se každou chvíli nějaký špičkový politik „urve“ a zasadí Unii nebo Alianci kopanec do slabin. Hlavní expert na zpochybňování unijních protiruských sankcí je Miloš Zeman. Zdatně mu však sekunduje ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).
Jak napsaly Hospodářské noviny, Mládkův úřad by rád více obchodoval s Ruskem. Vymýšlí, jak podpořit české firmy na ruském trhu. Ministr Mládek chce poslat další diplomaty do Moskvy, posílit spolupráci s ruskými regiony, založit nové kanceláře CzechTrade v Kazani. Zároveň hodlá u nás rozjet proruské PR: představuje si lepší práci s médii a chce nabízet pozitivní témata o Rusku. Tolik HN.
Zvláštní. Jeden z klíčových členů vlády Bohuslava Sobotky jakoby vůbec nevnímá, nebo není ochoten vnímat, co se v Rusku děje. Teď nemyslím zdaleka jen dlouhodobé omezování svobody médií a stíhání politických kritiků prezidenta Vladimira Putina, ale především agresi páchanou na Ukrajině a vojenskou podporu proruských separatistů.
Je přece nemálo riskantní do tak nestabilního a dnes bohužel již vysloveně Evropské unii nepřátelského prostředí vysílat české firmy. Ponechme nyní stranou, že si zřejmě naši podnikatelé obvykle raději pomohou sami. Navíc jistě umí taky sami posoudit, jak riziková je dnes vazba na ruský trh.
Ne že by tento trh nebyl zajímavý, jistě je. V roce 2013 tam české firmy prodaly zboží za necelých 120 miliard korun. Ale vzpomeňme si, co se dělo loni, když byly zaváděny protiruské sankce. Ruští senátoři navrhovali jako odvetný krok zabavení majetku západních společností na území Ruské federace. A do takového dobrodružství Mládek české firmy nahání.
Dělá to v době, kdy EU (i další země) uvalila na Rusko sankce. Jejich dopad se teprve rozjíždí. Smyslem je zastavit ruskou agresi, která se v poslední době opět stupňuje; viz snahu získat přístav Mariupol. Rusové by si tak otevřeli cestu po souši na Krym. Na východě Ukrajiny se znovu divoce, krvavě bojuje, což Mládka zjevně vůbec nezajímá.
Kšeftovat, jako by se nechumelilo
Brusel chystá nový balík protiruských sankcí. Měl by být přijat na summitu Rady EU v polovině února. Lídři Unie vydali společné prohlášení, ve kterém vyzývají, aby byly restriktivní kroky vůči Rusku rozšířeny. A do toho přichází nejen neustálé bublání Miloše Zemana, že sankce jsou k ničemu (jinými slovy: nechte Rusy, ať si východ Ukrajiny spolknou, jako spolkli Krym), ale nyní i touha Mládka s Ruskem bratrsky obchodovat, jako by se nechumelilo. Český ministr průmyslu podráží Unii nohy.
Zásadní hledisko není ekonomické, nýbrž bezpečnostní. Avšak ani ekonomický pohled na Rusko není růžový. Rating spadl. Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor‘s čerstvě snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o jeden stupeň na známku BB+. Rusko tak přišlo o investiční rating a řada finančních institucí teď bude nucena prodat ruské cenné papíry. Plus pád rublu...
Ruskou ekonomiku zasáhl zásadní pokles cen ropy. A hospodářský růst dál oslabují západní sankce. Brusel nechce dopustit, aby měl Putin dost peněz na další a další vyzbrojování. Sub specie těchto událostí by bylo zajímavé vědět, jak si Mládek představuje ono proruské PR, které by mělo naše firmy naklonit Putinovu Rusku. Jedna varianta je zřejmě jasná: EU stejně s Rusy prohraje, za pár let tu máme zase něco jako RVHP, tak se, holoubci, snažte. – Ale tohle přece nechceme.
Ekonom Tomáš Sedláček upozornil ve svém blogu koncem loňského roku na další důležitý fakt: „Rusko činí kolem tří procent našeho exportu, Čína procento jedno. Má cenu kvůli těmto čtyřem procentům měnit ráz Česka? Má cenu tyto dvě země vůbec řešit a věnovat jim tolik času? A měnit kvůli nim duch zahraniční politiky? Pohoršit si kvůli nim vztah se zbývajícími devadesáti šesti procenty našich vývozců?“
Ekonomiku nelze oddělit od bezpečnosti
Ekonomika se nedá oddělit od politiky. A už vůbec ne od bezpečnostní situace. Náčelník generálního štábu české armády a nový šéf Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel upozorňuje na rychlost, s níž Rusko modernizuje armádu a je ochotno ji použít k obraně svých strategických zájmů. „To je vnímáno jako hrozba, které je třeba čelit dnes. Ne zítra, pozítří nebo za rok,“ řekl Pavel. - Mládek jí bude tedy „čelit“ podrýváním sankcí Evropské unie.
Proč ministr nesměřuje své úsilí k podpoře exportu do zemí, jež Evropu neohrožují? Ještě jednou Tomáš Sedláček: „Sázka na Rusko je vše, jen ne sázka na jistotu. I kdyby se nám nakrásně zdvojnásobil vývoz jak do Ruska, tak do Číny, ve srovnání s vývozem do Evropy je to kapička. Ruská ekonomika ve srovnání s evropskou je jedna osminka. Jedno procento evropského růstu se tedy (vy)rovná osmi ruským. Celá ruská ekonomika je tak zhruba stejné velikosti jako Itálie.“
Proč je Jan Mládek tak proruský? Aby se zalíbil putinovci Miloši Zemanovi? Na co? Ministrem už je, i když měl prezident před rokem k jeho jmenování výhrady. Mládkovi nic nehrozí. Naopak Česku jeho umíněná, neodůvodnitelná snaha vázat nás víc na Rusko škodí. Je to další krok, který nás nejen v Bruselu, ale i jinde činí nedůvěryhodným spojencem. Mládek funguje jako takový „malý Zeman“.
Začíná být pochopitelné, proč Mládek dvakrát nezískal bezpečnostní prověrku na stupeň tajné (tím Miloš Zeman zdůvodňoval své výhrady k Mládkovu jmenování ministrem). Mimochodem, ministr, což se v době ruské agrese jeví jako čím dál absurdnější fakt, prověrku na tajné nepotřebuje. Mládkova druhá manželka je Ruska, ale jeho styky s Rusy jsou zřejmě i jinak dost bohaté. Nic proti tomu, pokud mu ovšem neznemožnily získat onu prověrku.
Znovu opakuji, klíčové dnes není hledisko ekonomické, ale bezpečnostní. To se týká jak rozvoje obchodu s Ruskem, které vyzbrojuje a vojensky podporuje separatisty na Ukrajině, tak i toho, kdo sedí ve vládě. Premiér Sobotka by měl nápady pana Mládka krotit. A vůbec nejrozumnější, nejbezpečnější, by bylo, kdyby si našel jiného ministra průmyslu a obchodu.
