Vzhledem k nejisté budoucnosti transatlantických vztahů a rostoucí ruské vojenské hrozbě se Evropa musí připravit na možnost, že Spojené státy ukončí svou vojenskou přítomnost na kontinentu. Můžeme doufat, že se tak nestane. Můžeme vést jednání, která sníží pravděpodobnost, že k tomu dojde.
Ale politická realita, kdy Donald Trump si dělá i říká, co chce, velí, abychom byli připraveni na scénář Evropy bez vojenské podpory USA. Aktuální studie Alexandera Burilkova a Guntrama B. Wolffa z bruselského think-tanku Bruegel zkoumá, jaké zdroje by Evropa potřebovala k vlastní obraně bez americké podpory.
Podle autorů studie by Evropa musela v krátkodobém horizontu zvýšit obranné výdaje o minimálně 250 miliard eur ročně a rozšířit své ozbrojené síly o 300 tisíc vojáků. Tento nárůst by se soustředil především na mechanizované a obrněné jednotky, které by nahradily americké těžké síly rozmístěné v Evropě.
Pro hrubý odhad předpokládejme, že náklady budou rozloženy podle ekonomické síly (podílu na HDP). Český podíl na HDP Evropské unie a Spojeného království činí cca 1,5 procenta. To by znamenalo zvýšit výdaje na obranu Česka o 93 miliard korun, což je částka, která je zmiňována už nyní. Znamenalo by to ovšem také navýšení počtu vojáků ze současných zhruba 27 800 na 32 300.
Ruská hrozba: silnější a zkušenější armáda
Navzdory vysokým ztrátám ve válce na Ukrajině si Rusko podle studie udrželo schopnost výrazného vojenského růstu. Mobilizace společnosti a vojenského průmyslu vedla ke zvýšení produkce tanků o 220 procent, obrněných vozidel o 150 procent a dronů dalekého dosahu o 435 procent oproti roku 2022.
Západní analytici (NATO, Německo, Polsko, Dánsko, Pobaltí) odhadují, že Rusko bude schopné zahájit útok na evropské území během tří až deseti let. Zapad-2025, plánované rozsáhlé vojenské cvičení v Bělorusku, může být signálem připravenosti Moskvy na další eskalaci, varují odborníci.
Evropa potřebuje vyzbrojit 50 nových brigád
Hlavní prioritou je pokračující podpora Ukrajiny, protože ukrajinská armáda je aktuálně nejefektivnější obranou proti ruské agresi. V případě, že by Kyjev odmítl potenciální americko-ruskou dohodu o ukončení války, Evropa by musela zcela převzít financování ukrajinské obrany. Nahrazení USA by znamenalo dalších 0,12 procenta unijního HDP na vojenskou pomoc - relativně malou částku -, ale otázkou je dostupnost potřebného vojenského vybavení.
Bezpečnost Evropy by si vyžádala:
-
300 tisíc nových vojáků, což odpovídá 50 brigádám
-
1400 tanků, 2000 bojových vozidel pěchoty a 700 dělostřeleckých systémů
-
Masivní rozšíření výroby dronů na úroveň 2000 útočných dronů dlouhého doletu ročně.
-
Zlepšení koordinace evropských armád, aby se snížila roztříštěnost 29 národních sil, které nemají jednotné velení ani strategickou podporu na úrovni ozbrojených sil USA.
Evropa v současnosti vynakládá na obranu přibližně dvě procenta HDP. Ovšem pro odpovídající posílení by tato částka musela vzrůst na 3,5 procenta HDP, což znamená ročně přibližně 250 miliard eur navíc. Tato částka by byla rozdělena mezi národní rozpočty a společné financování EU.
Autor je hlavním ekonomem České spořitelny. Převzato z jeho účtu na substack.com.
