Ve škole to pokračovalo, a ač jsme chtěli, nebo ne, každý předmět v sobě obsahoval nějaká ta čísla, byť byl sebevíce společenský.
Náš život je determinován čísly.
A právě kvůli této letité zkušenosti bychom se neměli nechat balamutit čísly a procenty, navíc tak pochybnými, jak je zveřejnily agentury pod názvem "volební preference". Jak máme tato čísla číst? Především si musíme dát do souvislostí motivaci agentury zveřejňovat tyto výsledky, které zpravidla mají pramalý vztah ke skutečnosti.
Veliká část voličů je bezradná, neboť moc na výběr nemají. Kdyby se měli orientovat dle barev, někdy pro primární orientaci tak prospěšných, neporadí si. Snad jenom u té jedné, zelené, je to jisté. Otázkou ale je dokdy.
A kdyby si měli i volit dle programů, tak je zmatek stejný, neboť slibů je přespříliš. Většinový odpor k číslům způsobuje, že si sliby nepromítáme do možností veřejných financí a do výkonnosti státní správy, či chcete-li institucionální kvality. Kdybychom měli čísla rádi, tak bychom věděli, že některé předvolební sliby jsou nesplnitelné a je nutné je číst jenom a pouze jako předvolební marketingový nástroj.
Ovlivňování veřejného mínění může být ale chytře delegováno na agentury, které zveřejní výzkum volebních preferencí několik týdnů před volbami. Vychází jim přitom, že politická strana se stabilní voličskou základnou a malým, nicméně přece přibývajícím členstvem se prý nedostane ani do parlamentu, a naopak nová politická strana získá rekordních 10 a ještě o něco více procent. Jak je to možné?
Zábavné bylo odůvodnění výzkumníků, jak se k tomu výsledku dopracovali a proč jsou jejich výzkumy důvěryhodné. Ne že bych zpochybňovala výzkumy a priori, ale vzhledem k tomu, že nějakou dobu pracujeme i v této oblasti, a navíc čísla mám ráda, prohlášení o domnělé kvalitě a relevanci výzkumů byla vskutku zábavná. Někteří se odvolávali na to, že jsou součásti Akademie věd a že výzkumy jsou důvěryhodné, neboť se příliš neliší od ostatních výsledků.
Jiní na důkaz kvality přispěchali s tvrzením, že jejich agentura působí v Česku nejdéle ze všech agentur a že mají nejširší tazatelskou síť.#reklama
No a nakonec zástupce třetí agentury řekl, že jejich tazatelé jsou velmi poctiví lidé, pravidelně a důkladně je kontrolují.
Snad na první pohled s "nejdůvěryhodnějším" odůvodněním přišel STEM, který tvrdil, že výzkum financují ze svých zdrojů, a tedy si nemusí od politických stran a jiných institucí nechat platit. To může být i pravda, nicméně kdybychom se podívali na to, jaké zakázky agentura v průběhu roku realizovala a kdo byl zadavatelem, lze toto tvrzení vnímat v jiném světle.
Bez ohledu na to, jakým směrem tluče srdce ve výzkumníkově hrudi, jedno je jisté. Volební preference jsou brutálním ovlivněním veřejného mínění a pak vyvstává otázka: Když už nejsou agentury nikým placené za tento servis a dělají to ex privata industria, tak komu mají sloužit tyto výstupy? Veřejnosti? Snad ne.
Zbývá jen doufat, že v budoucnosti agentury rezignují na tyto výzkumy, neboť v jiných zemích od této formy ovlivňování veřejného mínění již dávno upustili.
Autorka je výkonná ředitelka Transparency International - Česká republika