Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
30. 6. 2016 13:00

Nebít Británii, líbat ji. Juncker musí odejít, Brusel přestat buzerovat a začít nás chránit

Neurčovat, jak se má péct bábovka, ale garantovat, že vnější hranice EU není jen pomyslná čára. Vrátit se k původnímu smyslu EU.
Nepřestávej, jdi do líbání (Británie). Nemsti se, Brusele.
Nepřestávej, jdi do líbání (Británie). Nemsti se, Brusele. | Foto: Reuters

Uběhl týden od Brexitu. Základní informace: libra se propadla, napáchala Britům škody. V Evropském parlamentu na sebe křičeli. Unie se bude chtít Britům pomstít. Britové zjišťují, co provedli. Post Brexitum omne animal triste.

Otřes se mění v nechutnou tahačku, každý si bude zuby nehty hájit to svoje, každá země se (logicky, nelze to žádné vyčítat) bojí o sebe. To podstatné, tedy k čemu EU vlastně slouží, co je její původní smysl, a za druhé co odchod Britů způsobilo, se neřeší.

Reakce Poláků: neměli bychom skočit do eurozóny? Přicházejí o britského spojence, který ovšem taky kvůli nim ze společenství vycouval. Poláky teď v Británii slovně urážejí, napadají jako "verbež" (vermin). Ale Varšava chce chytit příležitost za pačesy a uvažuje o přijetí eura. Aby se dostala do "hlavního proudu".

Jeden ze scénářů budoucnosti Unie totiž zní: eurozemě spolu budou péct dál, zbytek se promění v okrajovou svoloč, druhorychlostní zbytek původních ideálů. Do toho francouzský prezident François Hollande plánuje, že Paříž se po odchodu Londýna stane finančním centrem Evropy. (Všecko zlé je k něčemu dobré.)

V Česku se taky objevil návrh honem zavést euro. Aby nám neujel evropský rychlík. Nápad mimo mísu. EU se potýká s odmítáním, nepochopením obyvatel jednotlivých členských zemí. Češi se přijetí eura bojí, takže by zase jen posílilo protievropské nálady. Nesmysl nyní.

Všimněme si jednoho klíčového, do očí bijícího rozdílu. Po referendu David Cameron oznámil, že jako britský premiér skončí. Prohrál. Položí funkci. Ne hned, ale položí. Ještě víc prohrála EU. Donald Tusk, předseda Evropské rady, rezignaci neoznámil. Přitom Rada zajišťuje a koordinuje politiku EU na úrovni šéfů států a vlád. Ani náhodou to nepoložil.

Stejně tak nerezignoval asi nejznámější politiko-ouřada Unie, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Tento světově proslulý neschopa sedí dál na trůnu a nehne se. To samé místopředsedkyně EK Federica Mogheriniová, šéfka evropské diplomacie, jež minulý čtvrtek dostala tak strašně na zadek.

Co by se mělo po Brexitu změnit

Není v základech západní kultury zakódováno, že po prohře klíčoví politici odstoupí? Aby přiznali: chápeme, že za to můžeme. Že nás musí vystřídat někdo schopnější, přijatelnější, s lepším vztahem k lidem, s lepších chápáním toho, co obyvatelé zemí EU chtějí.

Co by se mělo dít po smutném britském odchodu kromě rezignace klíčových postav a hledání jejich lepších nástupců?

Každý v EU, i ten největší ignorant, ví, že něco zásadního, gruntovního není v pořádku. Evropská rada by tedy měla popsat, analyzovat, co (kromě jejího vedení a vedení Evropské komise) není v pořádku. A potom to co nejrychleji a nejpokorněji změnit.

Protože stále platí, že projekt EU je to nejlepší, co Evropu po druhé světové válce potkalo. Příklad: v Británii po Brexitu začali napadat cizince. V Unii je takové jednání nepřijatelné, je nastavena tak, aby neonacismu, xenofobii, rasismu bránila. Odejdete z EU a hrr na cizince.

Co je špatně a co by se naopak mělo v Unii zlepšit a pěstovat? Británie si zvolila odchod, protože si věří, míní, že na to má. Dál odešla také kvůli imigraci jak z EU, především z postkomunistických států, tak ze zemí, kde se bojuje, kde řádí Islámský stát, kde se nedá žít.

Kdyby neexistovala nekontrolovaná imigrace z islámských zemí, konflikt v Británii by nebyl tak silný. A jsme zpátky u neschopnosti Unie hlídat svoje vnější hranice. Téma, jež se omílá dva roky a skoro nic se mění.

Odtud plyne: země EU by se měly dohodnout, jak se chránit před vnějšími riziky a jestli to dělat společně. Tedy jestli odevzdají kus své suverenity (hranice se budou hlídat společnými silami).

Domácí úřední dusba snad stačí

Protože chyba není jen v Radě a Komisi, ale především v jednotlivých zemích, které si drží to svoje a nechtějí nic pustit. Takže je Unie společně nespolečný prostor. A sebelepší předseda Evropské rady s tím nehne, i kdyby náhodou chtěl.

Zásadní je i společná zahraniční politika. Buď existuje, a pak platí, že existuje EU, nebo neexistuje. Klíčový faktor. Zase: státy by musely rozhodování ve společných evropských otázkách svěřit Bruselu. (Příklady. Protiruské sankce. Postup v Sýrii a dalších zemích.)

K ochraně Unie patří společná armáda. Má existovat? Odchod Británie oslabuje i NATO. Obejdeme se dlouhodobě bez společné armády? Těžko.

Oblast, která funguje a je všeobecně ve všech zemích přijímána: volný pohyb osob a zboží uvnitř Unie. Prakticky všichni občané EU to oceňují, považují za naprostou samozřejmost. Toto tedy nerušit, chránit a posilovat.

Opakem je montování se Bruselu, bruselské byrokracie, do věcí, které lidé denně řeší. Třeba jakou si našroubují žárovku, jestli úspornou s deklarovanou životností deset let a reálnou mnohem kratší, nebo neúspornou. (Šetřit energii má samozřejmě smysl. Ale nadiktovat to shora jako "mus", to je malér, to nemůže fungovat.)

Eurolid nesmírně popuzuje eurobuzerace. Soustředí se na ni, protože ji osobně pociťuje. Jednotlivé země by měly mít větší volnost v těchto únavných "drobnostech". Obecně se jim nadává eurobyrokracie. Měla by stačit domácí úřední dusba, ta bývá dostatečně nesnesitelná.

Nemontovat se do toho, jaká má být skladba ingrediencí při pečení bábovky, ale montovat se do toho, že hlídáme vnější hranice EU. Že sankce vůči agresorovi chrání západní prostor, západní způsob života.

A dál: pokud má mít sedmadvacítka smysl, pak musejí mít svůj hlas v Unii i malé země. Nesmějí být brány jako obtížný hmyz, který je jen do počtu. Dosud to tak nefunguje a je to naprosto špatně. Odtud pak plyne rozkladný pocit, že "Německo a Francie" si to všecko ošéfujou bez nás, proti našim zájmům.

Poslední věc. Trestat Británii za to, že odešla z Unie? Nebezpečný nesmysl. Proč? Protože smyslem EU bylo, aby se v Evropě snižovalo napětí, aby země spolupracovaly, neválčily. Vrátit se k tomu smyslu, který se skoro úplně vypařil. Nebít Británii, ale líbat ji, jako ji symbolicky lidé EU líbali před referendem.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Končí další časopis Jaromíra Soukupa, poslední Instinkt vyjde v říjnu

Měsíčník Instinkt, který vychází pod vydavatelstvím Empresa Media vlastněným Jaromírem Soukupem, končí. Poslední číslo vyjde v říjnu, informoval server Médiář. Vydavatelství tak hlásí konec už čtvrtého časopisu za poslední rok. Závěrem loňského roku přestaly vycházet magazíny pro mladé Popcorn a Top dívky, letos v létě pak z trhu zmizel i měsíčník Faktor Soukup. Instinkt vznikl v roce 2002 jako týdeník, do vlastnictví Empresy se dostal o devět let později. Letos v květnu se z časopisu stal měsíčník.

Zdroj: Domácí
před 1 hodinou

Jandová skončila v časovce juniorek na MS na 25. místě

Veronika Jandová skončila v časovce juniorek na mistrovství světa v silniční cyklistice v britském Harrogate na 25. místě, další česká závodnice Kristýna Burlová obsadila 37. pozici. Zlato získala Ruska Ajgul Garejevová, který 13,7 kilometru dlouhou trať zvládla za 22:16 minuty.

Druhá skončila mistryně Evropy ze srpnového domácího šampionátu v Alkmaaru Nizozemka Shirin van Anrooijová, která zaostala za Garejevovou o 3,61 sekundy. Obě si tak prohodily pořadí z ME. Bronz získala doma Britka Elynor Backstedtová, jež na vítězku ztratila 10,93 sekundy.

před 1 hodinou

Za útoky na saúdská ropná zařízení je zodpovědný Írán, tvrdí Boris Johnson

Británie je přesvědčena, že za útoky na saúdskoarabská ropná zařízení v polovině září je zodpovědný Írán. Uvedl to v pondělí britský premiér Boris Johnson, informovala agentura Reuters. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že při připisování zodpovědnosti je "velmi opatrný". Útoky podle něj nicméně nepomohly v úsilí zmírnit napětí v oblasti Perského zálivu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy