Ole Jann Štěpán Jurajda Ole Jann, Štěpán Jurajda | Komentáře
26. 5. 2020 11:30

Nechudneme kvůli vládě, ale proto, že se bojíme

Lidé přestali utrácet spíš ze strachu než kvůli omezením. Z ekonomické krize by nám pomohla chytrá karanténa, která dodá pocit bezpečí.
Dobrovolná neskromnost. Výzkumy ukazují, že pocit bezpečí stimuluje spotřebu. Bez ní se teď z krize nedostaneme.
Dobrovolná neskromnost. Výzkumy ukazují, že pocit bezpečí stimuluje spotřebu. Bez ní se teď z krize nedostaneme. | Foto: Shutterstock

Jedinou věcí, které se musíme bát, je strach, řekl F. D. Roosevelt ve své inaugurační prezidentské řeči v roce 1933, když uvažoval, jak vyvést Ameriku z velké hospodářské deprese.

A že se před skoro devadesáti lety trefil přesně, dokazuje i několik aktuálních ekonomických studií, které zkoumaly chování lidí během pandemie. Často lze zaslechnout hlasy, podle kterých byla vládní reakce na šíření koronaviru příliš drastická, zbytečně podkopala základy našeho hospodářství, a čeká nás proto teď strádání, kterého jsme mohli zůstat ušetřeni.

Data se ovšem zdají ukazovat něco jiného. Totiž fakt, že ekonomický propad nemusí nutně být ani tak důsledkem vládních omezení, jako spíše spontánních lidských reakcí.

Carpe diem

Z porovnání čínských regionů, které infekce postihla rozdílným způsobem, vyplynulo, že lidé nepřestali utrácet primárně proto, že by jim to znemožňovala ochranná opatření, ale kvůli tomu, že se báli šíření nemoci.

Podobné je to se skokovým nárůstem nezaměstnanosti ve Spojených státech. Ten pouze částečně koreluje s regionální podobou plošných omezení, v hlavní míře odpovídá šoku z nákazy a strachu o život.

Nám nejbližší srovnání mohou nabídnout údaje ze dvou skandinávských zemí - Dánska a Švédska -, které nedávno publikovali ekonomové z Kodaňské univerzity.

Obě země pandemie na počátku zasáhla dosti podobným způsobem, reagovaly na ni však velmi odlišně.

Zatímco Dánové zavedli plošná opatření podobná těm našim, Švédové zrušili jen velké koncerty, nechali otevřené restaurace a stockholmská vláda pouze doporučila dodržování sociálního odstupu. Míra úmrtí na koronavir je dnes ve Švédsku přibližně čtyřikrát vyšší než v Dánsku. Ale - a to odpovídá i zmiňovaným výzkumům z Číny a USA - propad spotřeby je v obou zemích obdobný. A podobně v nich také narostla nezaměstnanost i poklesly akciové trhy. Co z toho plyne? Že k ekonomické paralýze primárně vedou nikoli vládní opatření, ale samotná epidemie.

Za pozornost stojí fakt, že zatímco spotřeba mladých lidí, kteří se následků covidu-19 nemusejí tolik obávat, poklesla v Dánsku výrazně více než ve Švédsku, kde mohli dál chodit do restaurací. Jenže už lidé mezi třicítkou a sedmdesátkou přestali utrácet v obou zemích v podstatě stejně. A dánští senioři dokonce utráceli více než ti švédští. Je tedy možné, že pocit bezpečí podporuje spotřebu.

Kdo šetří, bude mít hlad

Českou ekonomiku dnes škrtí propad exportu, firemních investic i domácí spotřeby. Vláda se tomu snaží čelit tím, že lije desítky miliard do podpůrných programů. Firmy se tak mohou vyhnout masovému propouštění a dál lidem vyplácet mzdy. Jak ale ukazují průzkumy, utrácet dnes přestávají i ty domácnosti, v nichž lidé o příjmy nepřišli, ale jen se toho bojí.

Je to zlá zpráva, protože samozřejmě platí základní ekonomické pravidlo, podle něhož nakonec neušetří vůbec nikdo, budeme-li šetřit všichni. Jen by se tak dál roztáčela spirála, která žene do problémů další a další firmy, a tedy i ty, kdo pro ně pracují.

Obavy z toho, že by se nákaza mohla s plnou silou vrátit, nevěstí v tomto ohledu nic dobrého. Velmi pravděpodobně by nás spolu s tím čekal další mohutný pokles spotřeby, i kdyby vláda restriktivní opatření znovu nezavedla.

V mezičase ale může vedle vyplácení dávek a podpory mezd motivovat domácnosti k utrácení také pocit bezpečí a jistoty, že stát je schopen udržet situaci pod kontrolou. A tomu lze pomoci investicemi do rezervní kapacity testování a trasování. Dvěma slovy do opatření, kterému jsme si zvykli říkat chytrá karanténa. Je to nejefektivnější způsob, jak se vyhnout v případě druhé vlny pandemie drahým plošným opatřením a další celonárodní karanténě.

A je to nejspíš také rozhodnutí, na němž bude v příštích týdnech a měsících záviset, jak hluboko leží dno domácí poptávky, k němuž míříme.

Autoři jsou ekonomové. Působí na CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd a Univerzity Karlovy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

USK Praha porazilo s navrátivšími Američankami Szekszárd 83:56

Basketbalistky USK Praha zvítězily v domácím utkání 3. kola Evropské ligy nad maďarským Szekszárdem jednoznačně 83:56 a získaly druhou výhru v tomto ročníku prestižní soutěže.

Nejlepší střelkyní českých mistryň byla s 18 body navrátivší se americká pivotka Brionna Jonesová, její krajanka Alyssa Thomasová pak se 14 body a 10 doskoky zaznamenala double double. Hostům nestačilo ani 15 bodů Zaly Friškovecové a prohrály v Eurolize i třetí zápas.

V dalším utkání skupiny A zavítá pražský celek na hřiště úřadujícího šampiona Jekatěrinburgu. Tam sehraje duel 27. října.

Aktualizováno před 8 hodinami

Požár v budově spalovny v Malešicích se podařilo uhasit, škoda dosáhne stovek milionů

V jedné z budov spalovny v pražských Malešicích ve středu odpoledne hořela technologie, požár způsobil podle odhadu škodu za stovky milionů korun. Příčinu ohně určí vyšetřování. Sdělil to mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Mluvčí Pražských služeb Radim Mana řekl, že spalovna je mimo provoz a minimálně ve čtvrtek to tak zůstane, odpad bude převážen jinam. Potvrdil i odhad škody.

"Ve spalovně došlo k požáru odstavené technologie na čištění spalin v pětipatrové technologické budově o rozměru 30 krát 40 metrů, která procházela rekonstrukcí technologií. S ohledem na počet jednotek byl vyhlášen třetí stupeň poplachu," uvedl Kavka. Zasahovalo deset profesionálních a devět dobrovolných jednotek, používaly také výškovou techniku. Na další budovy se oheň nerozšířil.

Černý kouř byl vidět z velké dálky. Chemická služba podle Kavky měřila zplodiny ohně v několika zasažených částech Prahy, například v Dolních Počernicích, Satalicích, Vinoři, Kyjích a na Černém Mostě, překročení norem ale nezjistila. "Po dobu zásahu byl však ve zmíněných oblastech cítit zápach po požáru a obyvatelům bylo doporučeno nevětrat," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Pokrok v kauze Pandora Papers. Úřad zjišťuje, jestli Babiš nespáchal přestupek zamlčením majetku

Černošický městský úřad zjišťuje, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nespáchal přestupek podle zákona o střetu zájmů neúplným oznámením o majetku v takzvané kauze Pandora Papers. Úředníci požádali o součinnost ministerstvo spravedlnosti, uvedl ve středu web iROZHLAS.cz. Babiš už dřív v souvislosti s kauzou odmítl, že by se dopustil čehokoliv nelegálního.

Kauza Pandora Papers se zabývá děním kolem společností v daňových rájích. Podle mezinárodního novinářského týmu poslal premiér Babiš na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře přes své offshorové firmy zhruba 380 milionů korun. V dokumentech souvisejících s kauzou podle webu Investigace.cz neuvedl, že vlastní akcie offshorových firem. Podle zákona o střetu zájmů je přitom neúplné oznámení majetku veřejného funkcionáře přestupek, za který hrozí pokuta do výše 50 000 korun, informoval iROZHLAS.cz.

Černošický úřad proto oslovil ministerstvo spravedlnosti, které vidí v tomto případě jako takzvaný evidenční orgán. Ministerstvo by podle úřadu mělo mít možnost získat dokumenty, zda premiér vlastnil nebo vlastní nemovitosti nebo firmy v zahraničí, případně v jakém období je vlastnil.

"Následně by ministerstvo mělo posoudit, zda tyto nemovitosti nebo firmy uvedl v oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů a pokud nikoli, mělo by tuto informaci jako podezření z přestupku oznámit úřadu příslušné obce s rozšířenou působností," uvedl úřad na webu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy