Jan Moláček Jan Moláček | Komentáře
10. 4. 2017 15:00

Nehledejte v tom konspirace. Pádný důvod měl Asad k útoku i Trump k odvetě

Asad je pořad Asadem, Trump zůstává Trumpem. Ten druhý má ale za sebou první opravdu prezidentské rozhodnutí, glosuje Jan Moláček.
Motiv měli oba.
Motiv měli oba. | Foto: Reuters

Sociální sítě žijí diskusemi o tom, kdo spáchal válečný zločin - útok jedovatým plynemsyrské provincii Idlib. Mantrou apologetů syrského režimu se stala následující teze: Bašár Asad to určitě nebyl, neměl k tomu důvod, USA pár dní před útokem prohlásily, že nebudou usilovat o jeho odchod, byl by šílenec, kdyby na sebe upozorňoval.

Nemám v rukou žádné důkazy o vině, které už v minulých dnech stokrát nezazněly, ale výše zmíněné tvrzení lze v klidu označit za to, čím ve skutečnosti je. Tedy za stéblo, kterého se chytají všichni demagogové, když něco nezapadá do jejich šablonovitého a černobílého vidění světa.

Příkladů jen z poslední doby je mnoho. "Proč by to separatisté dělali? Jak by jim to mohlo prospět?" ptali se sugestivně po katastrofě malajsijského boeingu nad východní Ukrajinou. Obzvlášť nechutné byly náznaky, že britskou poslankyni Jo Coxovou nezavraždil neonacista Thomas Mair ("proč by to dělal?"), ale přívrženci setrvání Británie v EU, aby zvrátili výsledek blížícího se referenda na svou stranu. Za každý vražedný útok spáchaný nemuslimy, nebo dokonce proti muslimům, jsou v těchto konspiračních kruzích automaticky označovány vlády či tajné služby, které potřebují "zlomit odpor proti islamizaci".

Nerozhodnost a benevolence administrativy Donalda Trumpa dala Bašáru Asadovi ve skutečnosti všechny důvody myslet si, že pokud mu někdy projde cokoliv, tak právě teď. Asad musel vnímat tápání nového amerického prezidenta od neúspěchu k neúspěchu, jeho domácí problémy, dezorientaci a nezájem o zahraniční otázky. Nebylo by se vůbec čemu divit, pokud si tuto situaci vyložil jako "okno příležitosti" k razantním zásahům proti ohniskům odporu.

Obhajoba syrského prezidenta by zněla věrohodněji, kdyby od samého začátku povstání proti svému režimu - tedy od počátku roku 2011 - nedával jasně najevo, že je ochoten pro své udržení u moci udělat cokoliv, včetně nejodpornějších zločinů proti lidskosti. Není třeba dělat si iluze o metodách mnohých jeho odpůrců, zejména poté, co mezi nimi začali hrát významnou roli radikální islamisté. Je ale hodně naivní vnímat Asada jako jejich civilizační protipól jen proto, že chodí v západním obleku, mluví anglicky a své zločiny nenatáčí na mobil.

Ani za Trumpovou odvetou není třeba hledat žádné konspirace. Americký prezident má za sebou první čtvrtrok, který lze - s notnou dávkou politické korektnosti - označit jako neúspěšný. Bez politické korektnosti, tedy slovníkem samotného Donalda Trumpa, by bylo nutné použít daleko jadrnější výraz.

Trump si léta budoval image drsného a úspěšného byznysmena, chlapa, který má situaci pod kontrolou. Ve funkci ale působí přesně opačným dojmem. Narazil s imigračními dekrety, prohrál důležité hlasování o jeden ze svých klíčových návrhů, přišel o několik významných spolupracovníků. Že nese porážky těžce, jsme zjistili už z jeho nepřiměřené reakce na bezvýznamnou marginálii, která stála maximálně za mávnutí rukou - zjištění, že na Obamovu inauguraci přišlo víc lidí než na jeho vlastní.

Trump má kolem sebe ale zřejmě dost soudných poradců, kteří mu důvěrně pošeptali, co by s jeho popularitou udělala shovívavost vůči něčemu tak odpornému, jako je plynový útok proti civilistům. Jasný úder pěstí do stolu a záběry na rakety stoupající z paluby americké bitevní lodi se k image rozhodného chlapa hodí mnohem lépe.

Žádný zvrat se zatím nekoná - Bašár Asad je pořad Bašárem Asadem, Donald Trump zůstává Donaldem Trumpem. Ten druhý má ale za sebou první opravdu prezidentské rozhodnutí; pocítil, jak chutná zodpovědnost, a místo posměchu pro změnu zakusil uznání.

Pro jeho další působení ve funkci je to vlastně docela dobrá zpráva.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Rakousko zasáhlo zemětřesení, větší škody ale zřejmě nezpůsobilo

Zemětřesení o síle 4,5 stupně zasáhlo v ranních hodinách centrální části Rakouska. Závažnější škody ale nejspíše nezpůsobilo.

Podle Rakouského institutu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG) leželo epicentrum poblíž města Admont ve spolkové zemi Štýrsko, ohnisko spočívalo v hloubce osmi kilometrů. Otřesy půdy byly cítit i v přilehlých Horních Rakousech.

ZAMG vydal varování, že zemětřesení mohlo způsobit drobná poškození budov. Stanice ORF bez bližších podrobností uvedla, že jsou již hlášeny první škody. Podle agentury APA je s ohledem na sílu zemětřesení možné, že na domech popraskaly fasády či se odloupala omítka.

Zdroj: ČTK
před 5 minutami

Zpěvák Van Morrison žaluje vládu, chce, aby povolila koncerty

Severoirský zpěvák Van Morrison "jménem tisíců hudebníků, umělců, klubů a všech, kdo pracují v koncertním průmyslu" žaluje tamní vládu. Od soudu chce, aby přezkoumal platnost zákazu koncertování v době nemoci covid-19. "Nejsme si vědomi žádného věrohodného vědeckého či lékařského zdůvodnění, které by odůvodnilo plošný zákaz," řekl deníku Guardian zpěvákův právník.

Severní Irsko je součástí Spojeného království, které coby nejpostiženější evropská země momentálně zápasí s třetí vlnou epidemie umocněnou novou, nakažlivější mutací viru. Za necelý rok v Británii kvůli covidu-19 zemřelo přes 91 tisíc lidí, z toho přes 1600 v Severním Irsku.

Pětasedmdesátiletý Morrison, člen Rokenrolové síně slávy a držitel dvou cen Grammy, proslul písněmi jako Brown Eyed Girl nebo Moondance, deskami Astral Weeks či Tupelo Honey nebo spoluprací s kapelou Chieftains. V posledním roce vydal několik skladeb brojících proti zákazům spojeným s nemocí covid-19, naposledy ve spolupráci s kytaristou Ericem Claptonem.

Zdroj: Guardian
před 56 minutami

Pražské letiště loni odbavilo 3,66 miliony pasažérů, o 79 procent méně

Pražské letiště Václava Havla loni odbavilo 3,66 milionu cestujících, což je meziroční propad o 79 procent. Zároveň je to nejnižší počet cestujících za posledních 25 let. Loňský rok bezprecedentně narušila koronavirová krize, před ní provoz rostl. Letiště, které kvůli ztrátám muselo i propouštět, v letošním roce očekává postupně obnovování dopravy.

Vloni se tak přerušila série od roku 2013, kdy na letišti provoz nepřetržitě rostl až k rekordním 17,8 milionu cestujících v roce 2019.

Před krizí přitom letiště očekávalo pro rok 2020 další růst, ten se však zastavil na jaře po vypuknutí pandemie koronaviru. Ta během jarních měsíců snížila počet cestujících o více než 99 procent. V létě sice provoz postupně rostl ke zhruba 600.000 cestujících za červenec a srpen, stále však byl hluboko pod normálem. Krize navíc na podzim znovu zesílila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy