Jakou cestou by se měla vydat česká ekonomika? Finskou, radí ekonom Tomáš Sedláček, který se nedávno spolu s dalšími členy Národní ekonomické rady vlády (NERV) Michalem Mejstříkem a Miroslavem Zámečníkem vydali na sever Evropy zkoumat tajemství hospodářského úspěchu.
"Česká ekonomika stojí na rozcestí. To, díky čemu jsme rostli doposud, nízké mzdy, masivní příliv zahraničních investic tažený přípravami na členství v EU a následnou dynamikou celého regionu se pomalu vyčerpává," píše Sedláček v rozsáhlé analýze, kterou zveřejnil ve svém na blogu Aktuálně.cz. A zároveň spolu s kolegy nabízí řešení.
Čtěte více: Co nabídl NERV? Polemizujte s názory jeho členů.
"Existuje-li jedna evropská země, která již na podobném rozhraní stála a vybrala si dobře, pak je to Finsko, které nabízí jeden z nejlepších adaptačních scénářů na nepříznivé externí šoky mezi vyspělými tržními ekonomikami vůbec," píše Sedláček a rozebírá jednotlivé oblasti, jako např. daně, trh práce, školství, věda a výzkum, v nichž Finsko vybízí k inspiraci.
| Tomáš Sedláček: From Helsinki with Love (plná verze a materiály NERV) |
Psycholog Tomáš Nikolai ovšem ve Čtenářově blogu upozorňuje na jedno důležité úskalí, které by se zjednodušeně dalo shrnout do věty: Češi nejsou Finové.
"Pokud tedy budeme hodnotit finskou transformaci jako celek, tak je jistě hodná následování... Funkčnost ale zajišťuje vyspělost finské společnosti, zejména však jejích státních a veřejných složek, nikoliv pouze uplatnění ekonomických postupů. Kooperace mezi jednotlivými složkami byla možná pouze v případě, že všechny součásti systému byly efektivní, shodly se ve svých cílech a dodržovaly etické principy," upozorňuje Nikolai.
| Tomáš Nikolai: Limity finské inspirace |
Nad tím, v čem je finská společnost podobná té české a v čem se naopak odlišuje, uvažuje Milan Šmíd, který v zemi ne severu Evropy strávil řadu měsíců.
"Výsledkem rozdílného vývoje je kromě jiného fakt, že zatímco v Česku defraudace veřejného majetku se pokládá za kavalírský delikt (kdo neokrádá stát, okrádá svoji rodinu), ve Finsku znamená ztrátu tváře, naprostou diskreditaci, a dožívání na okraji slušné společnosti," píše Šmíd.
| Jan Šmíd: Česko-finská porovnání |
Ekonom Pavel Kohout se zamýšlí nad tím, co z finského "modelu" by stálo za to převzít.
"Ve Finsku je díky nižším limitům zákonem upraveno mnohem větší procento veřejných zakázek, 50 procent objemu veřejných zakázek v ČR jsou zakázky malého rozsahu, což samozřejmě vytváří obrovský prostor pro neefektivitu a korupční jednání. Většina veřejných zakázek na obecní úrovni je tak zadávána 'z ruky'," píše Kohout.
| Pavel Kohout: Proč Finsko? |
Sociolog Martin Potůček se v tmto kontextu zamýšlí nad tím, co vlastně společnost rozkládá a co ji stmeluje.
"Bude-li se chtít nová vláda skutečně účinně vypořádat s hrozícím rozvalem společnosti do navzájem se nenávidících a proti sobě bojujících skupin, bude se muset rozhodnout pro strategii zásadní obnovy a podpory sociálního státu. A ta si vyžádá obrat v dosavadní tendenci bezhlavého a bezostyšného snižování daní," míní například Potůček.
| Martin Potůček: Co společnost rozkládá - a co ji stmeluje Deficity institucionálního rámce ekonomiky |
A co si o inspiraci "finskou cestou" a jejím uplatnění v našich podmínkách myslíte vy?
