Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
16. 3. 2017 11:49

Nizozemsko, ó Nizozemsko, jsi šampion! Pošle Zeman Wildersovi kondolenci?

Před holandskými volbami se psalo, že výhra Wilderse by mohla "strhnout lavinu" v EU, že populismus nakazí i jiné státy. Lavinu nestrhne.
Nizozemský populista Geert Wilders nejásá, čekal víc. Takhle tu Unii nerozloží.
Nizozemský populista Geert Wilders nejásá, čekal víc. Takhle tu Unii nerozloží. | Foto: Reuters

Nizozemské volby nevyhrál Geert Wilders a jeho nacionalistická protiimigrační, antimuslimská Strana pro svobodu (PVV). Porazila ho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Wilders získal 20 a Rutte 33 mandátů ze sto padesáti.

Před těmito volbami se psalo, že výhra Wilderse by mohla "strhnout lavinu" v EU, že by populismus mohl nakazit i jiné státy, třeba Francii, kde na prezidentku kandiduje a nemalé podpoře se těší Marine Le Penová. Očekáván byl dominový efekt. Panovaly obavy, co bude dál, jestli se Unie nezačne nezadržitelně rozpadat. Přitom i kdyby by byl Wilders vyhrál, stejně by zřejmě nedokázal složit vládu, takže by se zase tak moc nestalo a antiimigranti by s vysokou pravděpodobností v Nizozemsku tak jako tak nevládli.

Euroskeptici Wildersovi, odpůrci islámu a islámských uprchlíků, přáli samozřejmě i u nás. Jeho úspěch by posílil antibruselské tendence, byl by oslavován stejně jako výhra antikorektního Trumpa v USA. Jenomže se to nestalo, "Brusel" nedostal kopanec do slabin. Miloš Zeman nemůže s gustem gratulovat kolegovi populistovi.

Česko se často s Holandskem (mám radši tento název) srovnává. Podívejme se tedy, v čem se podobáme, pokud jde o klíčové téma nizozemských voleb. V Holandsku žije 17 milionů obyvatel, z toho šest procent, zhruba jeden milion, tvoří muslimové. Mezi nimi je 400 tisíc tureckých a 385 tisíc marockých Nizozemců. Pětina obyvatel má přistěhovalecký původ, kořeny. Holandsko drželo kolonie, ze Surinamu pochází 350 tisíc lidí, z Nizozemských Antil 150 tisíc.

Před dvěma roky do země přišlo 57 tisíc uprchlíků, polovinu tvořili Syřané, loni tam o azyl požádalo 31 tisíc utečenců, z toho asi deset tisíc ze Sýrie.

A teď Česko: něco přes deset milionů obyvatel, zhruba 20 tisíc muslimů, tedy 0,2 procenta z celkové sumy zde žijících, což je v poměru na počet obyvatel třicetkrát méně než v Nizozemsku. Zanedbatelný počet. Uprchlíků přijímáme pouhé stovky a stát je vůči imigrantům (včetně nemuslimských) obecně velmi nevstřícný, neochotný až nepřátelský. A to i přes notoricky známý fakt, že tuzemským firmám chybí zaměstnanci.

Po brexitu a Trumpovi přišla "živá voda"

V Nizozemsku za všech popsaných okolností získala Wildersova strana zhruba 13 procent hlasů, u nás má SPD Tomia Okamury kupříkladu podle lednového průzkumu SANEP 6,3 procenta preferencí. I při našich pouhých 0,2 procenta muslimů máme antimuslimského prezidenta, většina politiků odmítá kvóty a přijímání utečenců z muslimských zemí. Zvláštní. Těžko pochopitelné, iracionální, české.

Nizozemsko má dlouholetou zkušenost s muslimy a s imigrací. (Mimochodem se v té zemi alespoň podle předvolebních průzkumů ukazuje, že nemálo přistěhovalců třeba i z islámských zemí podporuje Wilderse.) A přece tam po velké migrační krizi jeho Strana pro svobodu není s to vyhrát. Sice získala o osm křesel víc, o výhře však může hovořit leda on (a samozřejmě to také činí). Prohrál. A nic na tom nemění fakt, že premiér Rutte bude mít honičku, aby složil vládu.

Pro Evropu je čerstvá "zvěst z Holandska" důležitá. Předcházel brexit a výhra Donalda Trumpa v USA (fakt, který EU ovlivňuje). Loni v prosinci ovšem také předcházela výhra Alexandera Van der Bellena v rakouských prezidentských volbách. Porazil populistu Norberta Hofera. V sousedním Německu to, alespoň dnes, také nevypadá na vítězství populistů z AfD ani omylem, nejspíš vyhraje Angela Merkelová nebo Martin Schulz, oba proevropští a jistě ne antiuprchličtí politici.

Holandsko tedy lavinu nestrhlo, Evropská unie se nerozpadá, nekorektnost a všelijaké populistické, autoritářské, demokracii ohrožující tendence nepřevažují. A to v situaci, kdy Evropa čelí soustavě na sebe navazujících krizí (finanční, migrační a hledání identity či směřování sedmadvacítky, již opouští Británie).

Podstatnou roli v Nizozemsku sehrála volební účast. K urnám šlo (nebo jelo na kole) přes osmdesát procent oprávněných voličů, neobvykle vysoký, úctyhodný počet. Holanďané si uvědomili, že se hraje o hodně. Popsal to premiér Rutte: "Nizozemsko řeklo ne špatnému druhu populismu."    

Předseda poslanců Evropské lidové strany v europarlamentu Manfred Weber pravil: "V Nizozemsku se vyplatila odpovědná občanská politika. To je skvělá zpráva pro všechny středové a proevropské politické síly." Srovnejme si to však s Českem, kde se "občanská společnost" stává takřka nadávkou, tuzemská Občanská demokratická strana se mění v partaj tvrdě populistickou a občanské společnosti vysloveně nepřátelskou. Hlava státu i členové nejsilnější vládní strany ČSSD pak často neziskové organizace považují za pijavice a zlo.

Do skutečných Evropanů máme ještě hodně daleko. Srovnání s Nizozemskem padá v úvahu bohužel jen u menšiny obyvatel, nikoli u většiny.

Peter Altmaier, šéf úřadu německé kancléřky Angely Merkelové, napsal na Twitter: "Nizozemsko, ó Nizozemsko, jsi šampion! Srdečné gratulace ke skvělému výsledku." Buďme si jisti, že z pražského Hradu tak nadšená reakce nezazní. Spíš si umíme představit, že Zeman Wildersovi pošle kolegiální kondolenci.

 

Právě se děje

Další zprávy