Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
16. 3. 2017 11:49

Nizozemsko, ó Nizozemsko, jsi šampion! Pošle Zeman Wildersovi kondolenci?

Před holandskými volbami se psalo, že výhra Wilderse by mohla "strhnout lavinu" v EU, že populismus nakazí i jiné státy. Lavinu nestrhne.
Nizozemský populista Geert Wilders nejásá, čekal víc. Takhle tu Unii nerozloží.
Nizozemský populista Geert Wilders nejásá, čekal víc. Takhle tu Unii nerozloží. | Foto: Reuters

Nizozemské volby nevyhrál Geert Wilders a jeho nacionalistická protiimigrační, antimuslimská Strana pro svobodu (PVV). Porazila ho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Wilders získal 20 a Rutte 33 mandátů ze sto padesáti.

Před těmito volbami se psalo, že výhra Wilderse by mohla "strhnout lavinu" v EU, že by populismus mohl nakazit i jiné státy, třeba Francii, kde na prezidentku kandiduje a nemalé podpoře se těší Marine Le Penová. Očekáván byl dominový efekt. Panovaly obavy, co bude dál, jestli se Unie nezačne nezadržitelně rozpadat. Přitom i kdyby by byl Wilders vyhrál, stejně by zřejmě nedokázal složit vládu, takže by se zase tak moc nestalo a antiimigranti by s vysokou pravděpodobností v Nizozemsku tak jako tak nevládli.

Euroskeptici Wildersovi, odpůrci islámu a islámských uprchlíků, přáli samozřejmě i u nás. Jeho úspěch by posílil antibruselské tendence, byl by oslavován stejně jako výhra antikorektního Trumpa v USA. Jenomže se to nestalo, "Brusel" nedostal kopanec do slabin. Miloš Zeman nemůže s gustem gratulovat kolegovi populistovi.

Česko se často s Holandskem (mám radši tento název) srovnává. Podívejme se tedy, v čem se podobáme, pokud jde o klíčové téma nizozemských voleb. V Holandsku žije 17 milionů obyvatel, z toho šest procent, zhruba jeden milion, tvoří muslimové. Mezi nimi je 400 tisíc tureckých a 385 tisíc marockých Nizozemců. Pětina obyvatel má přistěhovalecký původ, kořeny. Holandsko drželo kolonie, ze Surinamu pochází 350 tisíc lidí, z Nizozemských Antil 150 tisíc.

Před dvěma roky do země přišlo 57 tisíc uprchlíků, polovinu tvořili Syřané, loni tam o azyl požádalo 31 tisíc utečenců, z toho asi deset tisíc ze Sýrie.

A teď Česko: něco přes deset milionů obyvatel, zhruba 20 tisíc muslimů, tedy 0,2 procenta z celkové sumy zde žijících, což je v poměru na počet obyvatel třicetkrát méně než v Nizozemsku. Zanedbatelný počet. Uprchlíků přijímáme pouhé stovky a stát je vůči imigrantům (včetně nemuslimských) obecně velmi nevstřícný, neochotný až nepřátelský. A to i přes notoricky známý fakt, že tuzemským firmám chybí zaměstnanci.

Po brexitu a Trumpovi přišla "živá voda"

V Nizozemsku za všech popsaných okolností získala Wildersova strana zhruba 13 procent hlasů, u nás má SPD Tomia Okamury kupříkladu podle lednového průzkumu SANEP 6,3 procenta preferencí. I při našich pouhých 0,2 procenta muslimů máme antimuslimského prezidenta, většina politiků odmítá kvóty a přijímání utečenců z muslimských zemí. Zvláštní. Těžko pochopitelné, iracionální, české.

Nizozemsko má dlouholetou zkušenost s muslimy a s imigrací. (Mimochodem se v té zemi alespoň podle předvolebních průzkumů ukazuje, že nemálo přistěhovalců třeba i z islámských zemí podporuje Wilderse.) A přece tam po velké migrační krizi jeho Strana pro svobodu není s to vyhrát. Sice získala o osm křesel víc, o výhře však může hovořit leda on (a samozřejmě to také činí). Prohrál. A nic na tom nemění fakt, že premiér Rutte bude mít honičku, aby složil vládu.

Pro Evropu je čerstvá "zvěst z Holandska" důležitá. Předcházel brexit a výhra Donalda Trumpa v USA (fakt, který EU ovlivňuje). Loni v prosinci ovšem také předcházela výhra Alexandera Van der Bellena v rakouských prezidentských volbách. Porazil populistu Norberta Hofera. V sousedním Německu to, alespoň dnes, také nevypadá na vítězství populistů z AfD ani omylem, nejspíš vyhraje Angela Merkelová nebo Martin Schulz, oba proevropští a jistě ne antiuprchličtí politici.

Holandsko tedy lavinu nestrhlo, Evropská unie se nerozpadá, nekorektnost a všelijaké populistické, autoritářské, demokracii ohrožující tendence nepřevažují. A to v situaci, kdy Evropa čelí soustavě na sebe navazujících krizí (finanční, migrační a hledání identity či směřování sedmadvacítky, již opouští Británie).

Podstatnou roli v Nizozemsku sehrála volební účast. K urnám šlo (nebo jelo na kole) přes osmdesát procent oprávněných voličů, neobvykle vysoký, úctyhodný počet. Holanďané si uvědomili, že se hraje o hodně. Popsal to premiér Rutte: "Nizozemsko řeklo ne špatnému druhu populismu."    

Předseda poslanců Evropské lidové strany v europarlamentu Manfred Weber pravil: "V Nizozemsku se vyplatila odpovědná občanská politika. To je skvělá zpráva pro všechny středové a proevropské politické síly." Srovnejme si to však s Českem, kde se "občanská společnost" stává takřka nadávkou, tuzemská Občanská demokratická strana se mění v partaj tvrdě populistickou a občanské společnosti vysloveně nepřátelskou. Hlava státu i členové nejsilnější vládní strany ČSSD pak často neziskové organizace považují za pijavice a zlo.

Do skutečných Evropanů máme ještě hodně daleko. Srovnání s Nizozemskem padá v úvahu bohužel jen u menšiny obyvatel, nikoli u většiny.

Peter Altmaier, šéf úřadu německé kancléřky Angely Merkelové, napsal na Twitter: "Nizozemsko, ó Nizozemsko, jsi šampion! Srdečné gratulace ke skvělému výsledku." Buďme si jisti, že z pražského Hradu tak nadšená reakce nezazní. Spíš si umíme představit, že Zeman Wildersovi pošle kolegiální kondolenci.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Martin dosáhl na Vueltě po dvou třetích místech etapového triumfu

Třetí etapu cyklistické Vuelty těsně vyhrál irský závodník Daniel Martin ze stáje Israel Start-Up Nation před Slovincem Primožem Rogličem. Obhájce loňského prvenství Roglič, který hájí barvy týmu Jumbo-Visma, udržel červený dres pro vedoucího jezdce celkového pořadí. Devětačtyřicátý byl Jan Hirt, Zdeněk Štybar obsadil 125. místo.

Stejně jako v úvodních dvou etapách byl i tentokrát na 166 kilometrů dlouhé trati z Lodosy do Vinuesy k vidění únik, který však skončil neúspěchem a nesehrál roli v pořadí etapy. Krátce před cílem to zkusili také Francouzi Kenny Elissonde a Clément Champoussin, ale ani jejich pokusy nepřinesly umístění na pódiu.

V závěru mimořádně náročného stoupání o délce přes deset kilometrů, jímž dnešní třetí díl končil, hráli prim hlavní favorité. Čtyřiatřicetiletý Martin potvrdil svou pověst výborného vrchaře a po dvou třetích místech, jež si vyjel v úterý a ve středu, tentokrát oslavil po devíti letech druhý etapový vavřín z Vuelty.

Během rozhovoru krátce po dojezdu rodák z Birminghamu jen ztěžka zadržoval slzy dojetí. "Už jsem tady byl tento rok vítězství hodně blízko… Hrozně moc jsem chtěl pro náš tým vyhrát. Po celý rok se k nám včetně sponzorů choval i přes problémy s koronavirem skvěle, žádné krácení platů či něco podobného. O to více namotivovaní jsme během té nucené závodní pauzy byli, abychom ještě tvrději trénovali," připomněl Martin.

"Během Tour de France jsem se potýkal se zraněním, takže nebylo moc reálné vyhrát tam etapu, ale dnes jsem byl zcela odhodlaný to dokázat. Kluci z týmu mi ohromně pomohli, každý z nich na tom má svůj podíl. Vítězství patří z části jim a z části také mé ženě, neboť tohle je poprvé, co jsem vyhrál závod od narození našich dětí. I proto je pro mě tenhle úspěch tak mimořádný," dodal Martin.

Druhý Roglič vede celkové pořadí o pět sekund právě před Martinem, třetí dnes dojel těsně za Slovincem i díky dobré práci týmového parťáka ze stáje Ineos Grenadiers Chrise Froomea v průběhu etapy Ekvádorec Richard Carapaz. Třetí příčka mu průběžně patří i celkově, na Rogliče má manko 13 sekund.

Smůlu měl dnes po středeční etapě čtvrtý muž celkového pořadí Esteban Chaves (Mitchelton-Scott). Kolumbijec se jen pár kilometrů před cílem potýkal s technickými problémy a ztratil kvůli tomu na nejlepší závodníky dne více než minutu. Hirt dojel s mankem dvou minut a 21 sekund, Štybar ztratil přes 11 a čtvrt minuty.

Po velmi náročném startu, kdy peloton během tří kopcovitých etap urazil více než 490 kilometrů, je v pátek na pořadu první rovinatá etapa. Z Garray do cíle v Ejea de los Caballeros čeká na cyklisty téměř 192 kilometrů.

Cyklistický závod Vuelta - 3. etapa (Lodosa - Vinuesa, 163,8 km):

1. Martin (Ir./Israel Start-Up Nation) 4:27:49, 2. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 3. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) oba stejný čas, 4. Poels (Niz./Bahrajn-McLaren) -4, 5. Vlasov (Rus./Astana) -7, 6. Mas (Šp./Movistar) -9, 7. Grossschartner (Rak./Bora-hansgrohe), 8. Carthy (Brit./EF Pro Cycling), 9. Kuss (USA/Jumbo-Visma) všichni -12, 10. Champoussin (Fr./AG2R La Mondiale) -24, …49. Hirt (ČR/CCC) -2:21, 125. Štybar (ČR/Deceuninck-Quick Step) -11:19.

Průběžné pořadí: 1. Roglič 12:37:24, 2. Martin -5, 3. Carapaz -13, 4. Mas -32, 5. Carthy -38, 6. Kuss -44, 7. Grossschartner -1:17, 8. Chaves (Kol./Mitchelton-Scott) -1:29, 9. Soler (Šp./Movistar) -1:55, 10. Bennett (N. Zél./Jumbo-Visma) -1:57, …43. Hirt -23:50, 106. Štybar -42:08.

Zdroj: ČTK
před 4 minutami

Bez kontroly zbrojení svět nebude mít budoucnost, řekl Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že svět nebude mít budoucnost bez systému kontroly zbrojení, uvedla agentura Reuters s připomínkou, že na vlásku visí osud poslední odzbrojovací dohody mezi Ruskem a Spojenými státy. Washington minulý týden odmítl Putinův návrh, aby obě velmoci bez jakýchkoliv podmínek o rok prodloužily platnost smlouvy omezující americké a ruské strategické jaderné zbraně, jejichž platnost vyprší v únoru příštího roku.

Putin na zasedání diskusního Valdajského klubu uvedl, že ruská bezpečnost neutrpí, pokud smlouva nebude prodloužena, dodal Reuters.

USA s Ruskem podepsaly v roce 2010 na Pražském hradě smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Její platnost vyprší příští rok v únoru. Smlouva může být prodloužena o pět let, pokud se na tom státy dohodnou. Washington s Moskvou však dosud nedospěl v tomto směru k dohodě. Nicméně ruská diplomacie v úterý uvedla, že Rusko je v rámci ročního prodloužení dohody připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Washington toto ruské vyjádření přivítal a vyjádřil ochotu okamžitě o tom začít jednat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy