Josef Pazderka Josef Pazderka | Komentáře
20. 1. 2021 13:30

Nová sebevražedná mise Navalného. Jak dlouho zůstane po návratu do Ruska naživu?

Jednoho z nejostřejších kritiků Kremlu Alexeje Navalného zatkly ruské úřady okamžitě po návratu z léčení v Německu. Známý opozičník nepřipouští ani na sekundu, že by z Ruska odešel a po loňském pokusu o otravu zůstal ve větším bezpečí. Jde hlavou proti zdi a není jasné, zda svůj velmi osobní souboj s Vladimirem Putinem přežije.
Alexej Navalnyj po útoku barvou během demonstrací v Rusku.
Alexej Navalnyj po útoku barvou během demonstrací v Rusku. | Foto: Jevgenij Feldman

"Jsem šťastný, že jsem přiletěl, je to můj nejlepší den za posledních pět měsíců. Tady je můj domov. Nemám strach, vím, že mám pravdu a že věci, za které jsem stíhán, jsou vykonstruované," prohlásil Alexej Navalnyj poté, co o třetím lednovém víkendu po půlročním exilu přistál na moskevském letišti Šeremetěvo, kde byl okamžitě zatčen policií.

Laboratoře v Německu, Francii i v jiných západních zemích mezitím prokázaly, že za jeho loňskou otravou na ruské Sibiři stojí jed novičok, kontrolovaný ruským státem. Další důkazy, které získal sám Navalnyj a investigativní tým Bellingcat společně s novináři ze CNN i dalších médií, navíc ukázaly prstem přímo na Kreml. 

Návrat Navalného do Ruska jen nedlouho poté, co po tomto útoku bojoval o holý život, vyvolává řadu otázek. Proč jde hlavou proti zdi, když dostal jasný signál, že je ve fatálním ohrožení? A když navíc kvůli novému obvinění (Evropský soud pro lidská práva jej nazval "účelovým") může strávit několik let v ruském vězení? Co Navalného do šílené mise žene? Kalkul, póza, tvrdohlavost? Nebo kombinace všeho dohromady a ještě něčeho navíc? 

Opozičníkovo okolí tvrdí, že prostě nemůže jinak. Známý ruský komentátor Leonid Beršidskij připomněl, že rodinu otráveného navštívil loni v Berlíně v momentě, kdy Navalnyj stěží udržel v ruce sklenici vody. 

"Ani tehdy jsem nezapochyboval, že se vrátí do Ruska, jen co se dá zdravotně dohromady, a že jeho žena Julija mu v tom nebude bránit. (…) Navalní měli jasno v tom, že ať se děje cokoli, jejich práce a souboje se odehrávají doma. Odvaha, kterou projevovali, neměla podtóny mučednictví nebo snahy přitahovat pozornost. (…) Šlo o holé konstatování skutečnosti, aby si nikdo nedělal falešné naděje," píše Beršidskij.

Velmi osobní a typicky ruský souboj    

Dodává zároveň, že souboj Putin vs. Navalnyj má velmi osobní a typicky ruský rozměr. "Rusové oceňují a respektují silové hry. Oba, Putin i Navalnyj, to moc dobře vědí. A pro oba je v sázce opravdu hodně," tvrdí. Je to znát i na rétorice obou aktérů. Zatímco ruský prezident zásadně jméno opozičníka nevyslovuje, mluví o "oné osobě", případně "pacientovi z Berlína", Navalnyj počastoval Putina po návratu do Ruska přezdívkou "žába na prameni" nebo "dědek zabarikádovaný v bunkru". 

Reálný vliv Navalného není v Rusku velký a lidé na Západě ho tradičně přeceňují. Známý opozičník je i přesto pro Vladimira Putina a jeho okolí nepříjemnou noční můrou. Dokazují to mimo jiné masivní víkendové policejní manévry v Moskvě při jeho příletu z Německa. 

Kritik Kremlu je sice evidentně "underdog", ale taky velmi schopný "political animal". Jak loni upozornil Ondřej Soukup v podcastu Vinohradská 12, vymyká se pravolevým škatulkám, mluví jednoduše a srozumitelně, strhává na sebe pozornost velmi sugestivními videi, která na internetu sledují desítky milionů lidí. Láká mladší, liberálně laděné lidi do ulic a útočí na nejslabší místa kremelského režimu: všudypřítomné úplatkářství a luxus, který ruští mocní - navzdory oficiálním proklamacím - masivně shromažďují a využívají. Což jsou prvky, které dokážou rozohnit i jinak apatické Rusy. 

Ihned po čerstvém zatčení Navalného zveřejnil jeho tým na internetu další ze série reportáží, které rozkrývají kremelskou korupci. Informace o obřím a luxusně vybaveném paláci v Soči, který pro Putina skrze prostředníky postavili a udržují jeho nejvěrnější, nejsou sice nové, ale je v nich spousta nepříjemných detailů. Včetně zmínek o Putinových milenkách a možná i nemanželských dětech, tiše saturovaných majetky z podezřelých zdrojů.  

Souboj Navalnyj vs. Putin neprobíhá v rukavičkách. Všichni, kdo si myslí, že je v něm ruský opozičník nyní lépe chráněn nově získanou popularitou na Západě, by neměli zapomínat, jak v podobné situaci dopadli jemu podobní kritici Kremlu - bývalý vicepremiér Boris Němcov (zavražděn v únoru 2015) nebo známá novinářka Anna Politkovská (zavražděna v říjnu 2006).

Navalnyj navíc, podobně jako Němcov, čelí čemusi, co analytici nazývají "kolektivním Putinem" - mocnému systému, který kolem sebe Vladimir Putin vystavěl po nástupu k moci v roce 2000. Právě pro tento korupční organismus je známý opozičník, vyzývající k výměně elit, smrtelným nebezpečím. Účty si tak s ním může chtít vyřídit nejen vládce Kremlu, silnou motivaci nepostrádá ani řada "dvořanů". Nepřátel v rámci "kolektivního Putina" má Navalnyj více než dost. Otázkou není, zda zaútočí, ale kdy se tak stane.

VIDEO: Navalnyj se vrátil do Ruska, na letišti ho policisté ihned zatkli

Alexej Navalnyj se vrátil zpět do Ruska, hned na letišti byl zatčen | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 8 minutami

Rakousko vyjádřilo Česku podporu v kauze Vrbětice, další kroky má nejprve projednat EU

Rakousko, stejně jako všechny členské státy Evropské unie, stojí solidárně za Českou republikou v souvislosti s kauzou Vrbětice. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) v Praze to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Další možné kroky budou podle něj nejprve probrány na zasedání Evropské rady v Bruselu.

"Nabídli jsme zcela konkrétní podporu třeba prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Moskvě, aby bylo možné nadále udržet provoz a fungování úřadů," řekl Schallenberg. Kulhánek také poděkoval za to, že rakouští diplomaté pomáhali při vyjednávání společného stanoviska EU na podporu ČR.

Na dotaz, zda by mohlo Rakousko přistoupit i k dalším krokům typu vyhoštění pracovníků ambasády, Schallenberg odpověděl, že je důležité, aby EU hovořila jedním hlasem. "Jsme vnímáni, pokud jsme jednotní a hovoříme společně. Veškeré další kroky a opatření se budou probírat nejprve v Bruselu na zasedání Evropské rady. Pokud se takové činy staly a Česká republika jasně vysvětlí jejich pozadí, zaslouží si naši plnou solidaritu," poznamenal ministr.

Některé země, například Slovensko či pobaltské státy, vyjádřily Česku solidaritu vyhoštěním ruských diplomatů. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v České televizi uvedl, že očekává další kroky i od dalších zemí, zmínil například Británii nebo Německo.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandských povstalců Ongwenovi 25 let vězení

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let, žaloba navrhovala 20 let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.

Ongwen sám byl ještě jako dítě unesen a vycvičen v dětského vojáka. Podle žalobce to byl důvod, proč žádat nižší sazbu, ačkoliv zločincům u ICC hrozí až třicetileté tresty, připomínají světové agentury. Obhajoba se proti trestu hodlá odvolat. Činů, za něž byl nyní odsouzen, se muž dopustil na počátku tisíciletí, kdy působil v Armádě božího odporu (LRA), která jej původně unesla. Zatčen byl v roce 2015.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy