Analýza - „Vláda má jen malou většinu, je nesourodá a nestabilní. Má kvůli tomu spoustu starostí sama se sebou. Opozice je negativistická, nepřesvědčivá a realistické řešení problémů nenabízí." Tak tvrdá slova vůči politikům prezident Klaus ještě v novoročním projevu nepoužil.

Kritiku si vysloužila také média, která „dnes a denně bombardují veřejnost katastrofickými zprávami". Veřejnost proto už začíná být apatická a nemá zájem o potřebné změny.

Očividně to zlobí prezidenta, který prakticky ve všech minulých novoročních projevech vyzýval k liberálním reformám. Stručně vystihl jejich obsah v roce 2007, těsně před nástupem pravicové Topolánkovy vlády: „Potřebujeme méně státu, a to jak z důvodu neúnosné přeregulovanosti našich životů, tak kvůli nutnosti zastavit naše narůstající zadlužování se."

Nároky bez práce

V dalších letech upřesnil, že má jít o úsporné reformy veřejných financí, penzijního systému, zdravotnictví a školství, častěji připomínal, že společnost musí omezit své sociální nároky. Ještě předloni věřil, že česká veřejnost pochopí a podpoří reformy, pokud je vláda provede „odvážně, rychle a racionálně".

Letos konstatoval, že reformní snahy nevyšly. „I přes zpomalení či úplné zastavení ekonomického růstu nepřestává být považována za jakoby samozřejmou představa o oprávněnosti stále se zvyšujících nároků všeho druhu a pro každého a jejich odtržení od práce a výkonu. To nelze zajistit, leda na dluh," shrnul současný stav.

Nepodařilo se omezit ani státní byrokratické regulace, která „do sebemenších detailů zasahuje příkazy a zákazy a zcela neúnosným počtem pro každou maličkost požadovaných papírů a razítek," prohlásil prezident. Za byrokracii přitom jen zčásti mohou předpisy Evropské unie.

Návrat k povinnostem

V této kritické situaci nepomůže „lepší či horší volba prezidenta, poslanců a senátorů, hejtmanů i starostů" nebo „obměna jednoho či více ministrů".

Problém je totiž v celé společnosti, která ztratila „respekt k poctivé práci" a která místo toho jen obdivuje „povrchnost, okázalost a líbivá gesta".

Skutečnou změnu tedy může přinést jen „návrat ke starým dobrým hodnotám, tradicím, návykům, ale i povinnostem, které pod heslem modernosti a pokroku tak nezodpovědně znevažujeme a opouštíme".

S tím by měl v novém roce začít každý sám u sebe. „Dejme si každý za sebe alespoň toto jedno předsevzetí a udělejme každý den něco malého pro to, aby nezůstalo jen nenaplněným přáním," vyzval Klaus na konci svého kritického projevu.

Neprožíváme katastrofu

Prezident se v minulých letech snažil veřejnost burcovat k optimismu. I tentokrát opakoval svůj výrok z roku 2008, podle kterého „žijeme ve stavu, jaký žádná z generací našich předků nepoznala". Důvodem je hlavně ekonomický růst v posledních deseti letech, kdy se výkon tuzemské ekonomiky zlepšil o 35 procent. Potíž je v tom, že několik posledních let již „přešlapujeme na místě". Čechy přitom nemůže utěšovat, že podobně dopadla i řada dalších zemí Evropské unie.

V tomto směru Klaus nevidí východisko, jaké sliboval ve svých předešlých projevech. Ještě před dvěma lety sliboval, „že by rok 2011 mohl být rokem dobrým a úspěšným".

Loni už připustil, „že se v nejbližších měsících problémy některých zemí ještě dále prohloubí a že se Evropa vrátí do recese". Zároveň dodal, že "naše republika je politicky i ekonomicky v základních parametrech stabilní" a že se „pohybuje v mírně pozitivním trendu".

Letošní uklidňující formule zní: „Přes všechny problémy, které nás právě teď provázejí, neprožíváme žádnou katastrofu."