O čtyři zimní olympijské medaile dosud nejvíc v historii samostatného státu se zasloužili dva běžci na lyžích a tým hokejistů.

Dvojnásobná Kateřina

Zlatá a stříbrná Kateřina Neumannová bude po zásluze sportovkyní roku a její vítězný spurt v běhu na 30 km a vzápětí gratulace od dcerky Lucie si budeme i po letech připomínat; podobně jako Zátopkovy finiše na OH 1952. Další důkaz o tom, že medaile nejsou zadarmo, podal stříbrný běžkař Lukáš Bauer na klasických 15 km.

Bronz hokejistů působil zpočátku rozpaky, ale s odstupem času získal s přihlédnutím k okolnostem na ceně: nezvyk hráčů z NHL na nového kouče Aloise Hadamczika, zranění Dominika Haška v úvodu turnaje a pokles formy Jaromíra Jágra, kterému likvidační faul Fina Ruuta v základní skupině vzal chuť do hry, což by ovšem nejlepšího hráče světa nemělo rozhodit. U hokejistů je nutné ocenit, že v boji o bronz porazili Rusy 3:0, skvělé bruslaře a techniky, kteří nám uzavřeli cestu k medailím před čtyřmi lety na olympiádě v Salt Lake City.

Příliš velké očekávání

Měsíce před světovým šampionátem fotbalistů se fanoušci s přispěním médií ujišťovali v tom, že náš tým může myslet na medaile. Natolik bronz z Eura 2004 zaslepoval. Bude to vrchol Brücknerova týmu, neslo se českou kotlinou. Výhra s USA 3:0 v úvodním zápase optimismu umocnila. Pak ale přišly sprchy: s Ghanou 0:2, když brankář Čech zneškodnil nejméně pět gólových šancí, a konečná stanice s Itálií 0:2.

Hlavní příčiny? Zranění klíčových útočníků Kollera a Baroše, na jejichž místa nebyli rovnocenní náhradníci, a špatné výkony některých hráčů zadních řad. Trenér Karel Brückner označuje dnes, půl roku poté, za klíčový moment nízkou koncentraci hráčů v zápase s Ghanou, kdy prý u nich neviděl dostatečné nabuzení už před zápasem, což sám sobě dává za vinu. A dodává, že jsme měli více bránit. Lze o tom jistě debatovat, ale I kdybychom se koncentrovali a hráli k nekoukání defenzivně, stejně bychom v dalších zápasech neměli s tímto kádrem šanci. Chyběla totiž kvalita. Trojice Čech, Rosický a Nedvěd nemohla zápasy utáhnout.

Pronikání peněz 

Jinak byl uplynulý rok zajímavý tím, jak opět více pronikl do sportu byznys. Tuzemská fotbalová scéna, notně již vykradené o hvězdy i průměrné fotbalisty, má již jednadvacet hráčských agentů, kteří prodávají do ciziny i dorostence a brzy jistě dojde na žáky. V hokeji tohle probíhá rovněž, ale jde o mnohem organizovanější a ne tolik živelný a hře škodící proces. Hokej má ovšem problém s reprezentací, jejíž dres na turnajích Euro Hockey Tour neoblékají ti nejlepší z extraligy, protože si chtějí odpočinout, případně to chtějí jejich kluby.

Reprezentovat se stává problémem i v tenisu, což potvrzuje případ Radka Štěpánka. Dlouho nebylo slyšet tak nevěrohodně znějící argumenty o neúčasti v DC týmu. Co je pro někoho čest, jinému skýtá šanci k vyslovování různých požadavků a bohužel i nesmyslů. Buď je sportu kolem nás, na hřištích a obrazovkách, až přespříliš, anebo ona výtečná existence, kterou sport dnes vrcholovým aktérům skýtá, jim morálně neprospívá. Myslíte si to rovněž?