reklama
 
 

Opencard: Kmotři a politici v pohodě. Systém je shnilý

25. 2. 2014
Komentář: Justice má do funkčnosti daleko. Důkazem je čerstvý rozsudek v kauze Opencard

V pondělí se Městský soud v Praze zabýval kauzou Opencard. Odsoudil pět bývalých pracovníků pražského magistrátu. Podle rozsudku porušovali závazná pravidla hospodářského styku. Soud jim udělil podmínečné tresty od roku do tří let s odkladem na dva až pět let.

Odsoudil mimo jiné i Jiřího Chytila, který vedl hodnoticí komisi zakázky a jako utajený svědek sháněl pro policii důkazy. Fond proti korupci miliardáře Karla Janečka tomuto whistleblowerovi loni udělil Cenu za odvahu. Za to, že proti podvodům na pražském magistrátu šel. Sám Chytil k výsledku soudu řekl: „Rozsudek je pro mě překvapením. Nic nezákonného jsem neudělal, nic jsem nezanedbal..."

Prakticky všichni, kteří o kauze Opencard něco vědí, se shodují v jedné věci: odsouzeni byli ti nepraví. Sedět měli jít politici, kteří celý podvod, tunel, dlouho připravovali. Jak je tedy možné, že hlavní viníci vůbec před soudem jako obžalovaní nestáli? Bývalý primátor Pavel Bém je v klidu.

Policie původně kauzu vyšetřovala včetně politiků. Na své straně měla i úředníka Jiřího Chytila. Zdálo se tedy, že se podaří příběh rozplést poměrně snadno. Tým byl však slabý, nezvládal zpracovat všechny informace, které měl k dispozici, a navíc do něj po čase nastoupil odborník na veřejné zakázky, který šel po zadávání zakázky, nikoli po těch, kteří ji nalajnovali a nadiktovali. - Tedy klasický průběh: policie, pokud chce vyšetřovat, často nedisponuje potřebnou podporou. A když politiky ohrozí, nasadí se do ní machr na zametání. Bylo to chytře vymyšlené.

Slepí a hluší dozorující

Odklon od hlavní linky, jež vedla k politikům, musel vnímat i dozorový státní zástupce. Musel vědět, že se případ vydává takovým směrem, který najde levné oběti a nepotrestá strůjce celého toho svinstva. Musela o tom vědět i žalobkyně Dagmar Máchová. A ano, samozřejmě v kauze hrají roli úředníci, kteří zakázku zadávali. Bez nich by se to magistrátu tak snadno (pokud vůbec) nepovedlo. Ale odsoudit člověka, který spolupracoval s policií na tom, aby špína byla obnažena, to je dost silné kafe. - Kolik lidí pak do takového rizika půjde? Byli by blázni.

Od počátku se radní vyhýbali odpovědnosti. Soudce Alexander Sotolář řekl: „Úsek informatiky neměl nikdo z pražských radních ve své gesci. Až v průběhu roku 2007 se daná oblast dostala do gesce radního Rudolfa Blažka." Velmi důležité oddělení IT bylo vyňato z politické odpovědnosti. Sotolář ale nepochybuje o tom, že politická odpovědnost trvá: „V tomto řízení to byli oni, kdo hrál klíčovou a nezastupitelnou roli osob nadaných rozhodovací pravomocí a nesoucích s tím spojenou odpovědnost - ať už občanskoprávní, nebo trestněprávní. Faktem je, že vůči nim nebyla uplatněna ani jedna z těchto odpovědností. Paradoxem dané trestní věci je, že před soud byli postaveni úředníci magistrátu podřízení těm, kdo byli v dané záležitosti oprávněni rozhodnout."

Tvrdě se v Právu k Opencard vyslovila Hana Marvanová. Nyní náměstkyně ministryně spravedlnosti, dříve předsedkyně sdružení Veřejnost proti korupci. „Tohle je kauza, kde místo vyšetření všech okolností zadání té veřejné zakázky a vyšetření, kdo z ní měl prospěch, byli odstíháni řadoví úředníci. A zejména whistleblower, který se podílel na zajištění důkazů. Naplnily se obavy, které jsem měla. Proto jsme k tomu vystupovali, proto jsme apelovali, dávali trestní oznámení, aby se vyšetřoval počátek té kauzy."

Hulinský se směje

Malér Marvanová vidí v širším kontextu: „Nejde jen o tuto kauzu. Jsou případy, kdy z neznámého důvodu místo vyšetřování skutečných příčin a hlavních viníků dochází k nějakému zástupnému stíhání... Nevyšetřuje se vůbec, kdo měl z trestné činnosti prospěch. Nejde se po tocích peněz, které z ní plynuly. V případě Opencard jsme tehdy rozkryli, že zakázka byla firmě šita na míru... Jestliže se vyšetřování vede tak, že se nejde po tocích peněz, je to systémový problém fungování státního zastupitelství." - Změní to Marvanová na spravedlnosti?

Jsme doma. Justiční a policejní systém byl léta uměle křiven, politici v něm měli své lidi, dokázali ovlivňovat vyšetřování. Narovnat celý ten vysoce komplikovaný mechanismus zpátky trvá déle než ho ohnout a zneschopnit. Mimo jiné proto, že schopní policajti odešli (i v této kauze se to stalo). A dále proto, že státní zastupitelství se sice mění, ale strašně pomalu a více méně jen odshora. Je fajn, že ho řídí Pavel Zeman, že v něm pracují lidé jako Lenka Bradáčová nebo Ivo Ištvan (dnes pro část médií zloduch), ale to zdaleka nestačí. Změna musí probíhat i dole.

Ještě jedna důležitá věc. Politici se příliš nemění. Jen o změně řeční. Odmítají se zbavit podezřelých kolegů. Například v Praze se teď ČSSD a ANO, dvě vládní strany, dohadují, která je víc závislá na kmotrech. Andrej Babiš přiznal: „Je pravda, že v hlavním městě se stali členy našeho hnutí někteří příznivci Jana Bürgermeistera a Pavla Béma..." (A jsme opět u Opencard a dalších pražských tunelů.) Předseda ANO ale dodal: „Ti skuteční kmotři, kteří finančně zatížili Prahu a byli jedna parta s Bémem, jsou teď za ČSSD náměstci na školství jako pan Hulinský, nebo kandidují za socdem do europarlamentu jako pan Poche."

Ono to nekončí. Hniloba jde příliš hluboko. Současní politici se bez prodloužených paží kmotrů neobejdou.

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama