reklama
 
 

Otázky a odpovědi: Zůstane Praha volebním extrémem?

7. 10. 2014 16:00
Sociolog Daniel Prokop z agentury MEDIAN pro Aktuálně.cz píše, na čem závisí výsledek komunálních voleb v metropoli. Pražský volič byl vždycky trochu jiný, jak se zachová tentokrát?

Staré rčení o tom, že v Praze by vyhrála volby i tenisová raketa Václava Klause, lze možná dnes nahradit motýlkem Karla Schwarzenberga, ale sdělení trvá. Hlavní město je nejextrémnější volební oblastí v České republice. Ukázalo se to v posledních volbách do Sněmovny, v eurovolbách a lze to čekat i v nadcházejících volbách do zastupitelstva.

Praha kromě tradičně vyšší volební účasti vybočuje přinejmenším ze dvou dalších důvodů. Prvním je známé silnější postavení pravice, díky němuž v minulosti v metropoli vyhrávala ODS a po jejím pražském rozpadu převzala štafetu TOP 09. Druhým a méně známým faktem je, že v Praze většinou hůře dopadají nová apolitická hnutí, jejichž hlavním tahákem je vymezování se proti stávajícímu establishmentu a parlamentním stranám.

Dobře to ukazuje graf spočítaný na výsledcích voleb do Sněmovny z roku 2013 ve městech nad 20 000 obyvatel (pro částečné odstínění efektu velikosti obce). Na horizontální ose je rozdíl zisku levicových stran (ČSSD + KSČM) a pravicových stran (TOP 09 + ODS). Na vertikální ose je celkový zisk nových apolitických hnutí (ANO + Úsvit). Praha se výrazně odlišuje v pravicovosti a silně i v důvěře novým hnutím. Zatímco ve městech zbytku republiky dostaly ANO a Úsvit dohromady 26 % hlasů, v Praze to nebylo ani 20 %.

Odlišnost Prahy lze vysvětlit řadou věcí. Je zde netradiční počet lidí spadajících do vyšších příjmových a socioekonomických kategorií, což ovlivňuje jak racionální ekonomické zájmy, tak často iracionální identifikaci se stranami. Lidé více konzumují tisk a on-line zpravodajství, o kterých minimálně v minulosti nešlo říct, že by stranily levici. I díky lepší životní úrovni Pražané více důvěřují institucím a mají mírně menší nedůvěru v politiku, což může být důvod vyšší účasti i nižší inklinace k apolitickým a antisystémovým stranám.

Výzkumy MEDIANu pro Českou televizi každopádně ukazují, že vyšší pravicovost a jistá tradičnost bude hrát roli v obecních volbách. V Ostravě a v Brně může uspět sociální demokracie a šance na vstup do zastupitelstva má celkem okolo 12 stran, přičemž některá lokální hnutí by mohla zopakovat úspěch Ostravaku z roku 2010. V Praze zůstává netradičně silná role TOP 09, které může konkurovat již stranicky zakotvené ANO (jehož úspěch však ovlivní mimo jiné volební účast). Nepočítáme-li do lokálních hnutí Trojkoalici, složenou z tradičních stran, je potenciál nových a lokálních hnutí omezenější než v metropolích Moravy.

Jak promění pražskou radnici hlasování v jednom obvodě?

Pražská radnice ovládaná ODS před volbami v roce 2010 rozhodla, že volit se bude v sedmi poněkud arbitrárně vytvořených obvodech Prahy, přičemž z každého vzejde devět zastupitelů. Důsledky, později neúspěšně napadané u soudu, byly jasné. Strany potřebovaly v jednotlivých obvodech na zisk zastupitele 7-8 % hlasů. Zelení a Věci veřejné tak ve výsledku nezískali ani jednoho zastupitele, ačkoli měli 5,9, respektive 5,66 % hlasů. Pokud by se hlasovalo v Praze jako v celku – tedy tak, jak tomu bude za týden –, získaly by obě strany po čtyřech zastupitelích.

Pražskou zkušenost je vhodné připomenout všem, kteří věří, že posilování většinových prvků volebního systému například právě větším rozdrobením okrsků nutně vede k větší stabilitě vlád. Systém posílil zejména postavení druhé ODS v zastupitelstvu. První tři strany (TOP 09, ODS, ČSSD) mohly sestavit koalici v jakékoli kombinaci, což posílilo jejich vzájemnou vydíratelnost a pomohlo k tomu, že rada Prahy se měnila třikrát v jednom volebním období. Pokud by se hlasovalo v Praze jako v celku, ODS a ČSSD by samy neměly dost zastupitelů na ovládnutí zastupitelstva. Naopak vítězná TOP 09 by mohla posilovat vyjednávací pozici spoluprací s menšími stranami (zelení, VV).

Přechod na volbu v jednom obvodu bude mít dopad na podobu nové pražské radnice. Je takřka jisté, že v zastupitelstvu bude více stran než současné čtyři. U šesti kandidátek (TOP 09, ANO, ČSSD, Trojkoalice, ODS, KSČM) je překročení 5% klauzule vysoce pravděpodobné. Další tři strany (Piráti, Svobodní, Pro Prahu) mají solidní šance a zcela vyloučit přitom nelze i další překvapení. I příští vedení Prahy tak bude asi barevnější.

Zároveň se může ještě oslabit vliv panašování (hlasování pro jednotlivé kandidáty z různých stran a hnutí). Pokud v roce 2010 volič při volbě v obvodu, z něhož vzešlo devět zastupitelů, dal kromě strany hlas třem kandidátům jiných stran, rozdělil jim tím třetinu svých celkových hlasů. Pokud to samé udělá nyní, rozdělí tím dvacetinu. Nelze přitom předpokládat, že by velká část voličů rozpanašovala napříč kandidátkami desítky hlasů. Ve výzkumech MEDIANu pro Českou televizi připouští hlasování mimo kandidátky okolo 30 % voličů z velkých měst. Většina chce ale označovat jen jednotky kandidátů. Masivní roli ve výsledcích v Praze tedy bude zřejmě hrát hlasování podle stran.

Jak se projeví rostoucí počet stran a hnutí?

Do zastupitelstev obcí a měst letos kandiduje v celé republice 283 různých stran, hnutí a lokálních koalic. V roce 2010 jich bylo jen 200. Průvodním jevem více kandidujících subjektů je možná ještě vyšší zaměření kampaní na lokální problémy i ve městech. Rozšíření nabídky stran může zmírnit vliv zisku nových a lokálních stran v zastupitelstvu. V roce 2010 v Praze kandidovalo 23 stran – osmnáctka neparlamentních stran a lokálních hnutí dohromady získala 16,31 % hlasů. Letos bude toto procento možná vyšší. Pokud se ale voliči nedůvěřující tradičním stranám nepřeorientují na alokování hlasů do několika hnutí se šancí na vstup do zastupitelstva, rozloží se do výrazně vyššího množství subjektů (letos 31 kandidujících).

Další část analýzy přinese Aktuálně.cz ve středu 8. října.

autor: Daniel Prokop | 7. 10. 2014 16:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama