Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová | Komentáře
15. 1. 2015 13:00

Pane prezidente, víte, jak vypadají šťastné děti?

Můj syn je šťastný i proto, že má paní učitelku, která ho dokázala začlenit mezi zdravé děti tak, že řada jeho spolužáků vůbec neví, že má autismus.
Recept "rovnocenné komunity" je omyl.
Recept "rovnocenné komunity" je omyl. | Foto: Aktuálně.cz

Znáte mého syna, pane prezidente? Devět let, kolem 130 centimetrů, třicet kilo, možná míň… Jezdí na kole, poslouchá muziku, uklízí jen tehdy, když ho k tomu máma donutí. Prostě třeťák. Třeťák, který – podle Vás – není šťastný. Chodí totiž do úplně běžné základní školy. Doktoři mu přitom ve čtyřech letech diagnostikovali autismus.

Kdybyste si otevřel některou z moudrých knih (což nepochybně často děláte), přečetl byste si, že autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje. Konkrétně „vrozená porucha některých mozkových funkcí“. Jasná definice. Ústav, speciální škola. Není co řešit, podle Vás… Všichni tak budou šťastnější. On i jeho spolužáci. Všichni, jak tvrdíte.

Představte si, že můj syn je teď tak šťastný, jako nikdy dřív nebyl. Chodí totiž do skvělé základní školy s osvíceným ředitelem a pedagogy. Do úplně obyčejné pražské základky, která řeší stejné problémy jako desítky dalších, jí podobných. 

Můj syn je šťastný i proto, že má paní učitelku, která ho dokázala začlenit mezi zdravé děti tak, že řada jeho spolužáků vůbec neví, že má autismus. Jen jim přijde divné, že jim ráno v šatně neříká „ahoj“, ale „dobré ráno, milé děti“. Že chce pořád chodit za ruku s jednou kamarádkou. Že na školní chodbě občas objímá paní učitelky. Nebo že zpívá v tramvaji nahlas státní hymnu.

Stejně divné jim připadá, že umí nazpaměť celé kapitoly z knih. Že je vždycky se vším první hotov. Že příklady z matematiky – řečeno s trochou nadsázky, samozřejmě - spočítá dřív, než je paní učitelka stihne dopsat na tabuli. A představte si: má je skoro pokaždé správně, pane prezidente.

Výroky, jako je ten Váš z rehabilitačního ústavu v Brandýse nad Orlicí, pro mě nejsou nové. Naopak, slyšela jsem je už mockrát. Třeba tenkrát, když jsem obtelefonovávala mateřské školy v našem obvodě a žádala je, zda by syna přijaly alespoň na zkoušku. Dostala jsem sedm odmítavých odpovědí, vždycky s dovětkem „nezlobte se“. A to měl tenkrát v papírech jen „disharmonický vývoj s podezřením na autismus“.

Nebo tehdy, o dva roky později v jedné pražské základní umělecké škole. Dodnes si vybavuji větu paní zástupkyně. „My tady nejsme sociální ústav,“ řekla, když jsem žádala o přijetí na hudební obor, jakýkoliv. A pak znovu ono „nezlobte se“…

Upřímně: chvíli jsem se tenkrát zlobila, ale přešlo mě to. Našli jsme totiž jinou základní uměleckou školu. Náš syn tam dnes chodí na klavír. Tamní pedagogové nás dokonce přesvědčili, že by měl zkusit i sólový zpěv, protože prý (což já osobně neumím posoudit) má absolutní hudební sluch. Čeká ho první koncert, představte si. A ta škola přitom není sociální ústav, pane prezidente.

Víc jsem se zlobila, když mého syna odmítli vzít v sídlištní základní škole, kam nastoupil do 1. třídy, do družiny. „Děti s tak těžkým postižením jsme tu ještě nikdy neměli,“ znělo tehdy jejich zdůvodnění. Tečka.

Do té školy už rok nechodíme, našli jsme jinou, o které konečně můžu říkat, že je „naše“.  Že tam můj syn patří, že tam chodí rád, že tam rádi mají i „oni“ jeho.

Úplně nejvíc jsem se ale zlobila včera večer, pane prezidente. Když jsem si přečetla Vaši větu: „Sloučení handicapovaných dětí s těmi nehandicapovanými je neštěstí pro obě skupiny. Děti jsou daleko šťastnější, když jsou zasazeny do rovnocenné komunity“. Ne proto, jaká slova ta věta obsahuje. Ale proto, kdo je vyslovil. Prezident země, ve které žiju. Já, můj syn, celá moje rodina.

Vy znáte mého syna, pane prezidente? Jste si opravdu jistý, že by byl „mezi svými“ šťastnější? A kdo vlastně jsou „ti jeho“? Někdy se stavte. U nás, ve škole, v hudebce… moc ráda Vás seznámím.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy