Charismatický Slovinec za necelé dva roky usměrnil Jakuba Jandu natolik, že ten získal loni dvě medaile na mistrovství světa, nyní vede Světový pohár a na olympiádě v Turínu patří k favoritům.
"Odvedl skvělou práci, ale končí mu smlouva, život jde dál," řekl by stoik a nevzrušoval by se. Kdyby ovšem sám Bajc v úvahách nad tím, proč nechce prodloužit smlouvu, nemluvil o tom, že "musí čelit různým tlakům a házení klacků pod nohy".
Nazývá takto, byť mlhavě, nějaké podpásovky ve Svazu lyžařů České republiky?
Jestliže se Janda s Bajcem rozejdou (ještě to není definitivní, existuje prý desetiprocentní naděje), bude to velká škoda. Bajc, třebaže byl kdysi jen průměrný skokan, je v nejlepších trenérských letech. Má za sebou čtyřleté působení u japonského a dvouleté u švédského národního týmu. Vytvořil si kontakty jak na výrobce lyží a kombinéz, tedy do sféry skokanské alchymie, tak i na rozhodčí a funkcionáře. Dokáže si dupnout v zákulisí. Nebojí se rakousko-německé "mafie", zvyklé vládnout skokanskému světu.
Nedávno spolu s finským trenérem Kojonkoskim odhalil podvod právě Rakušanů, kteří skákali s "přídavným rogallem" v rozkroku, jež po dopadu a odepínání lyží rafinovaně zamaskovali.
Není divu, že Janda poslouchal na slovo trenéra, současně i manažera tak vysokého renomé a získal pod jeho vedením klid, sebevědomí, psychickou pohodu a následně úspěchy.#reklama
Mezi námi: skokani jsou opravdu adrenalinoví šílenci. Vždyť při odrazu mají rychlost devadesátikilometrovou a dopadají na metu 140 metrů rychlostí o pár desítek kilometrů vyšší. Janda má jistě v koutku duše špetku strachu či respektu. Aby neměl, když letí s rozevřenými lyžemi na úrovni uší, položený do vzduchu tak maximálně, kdyby jen málo foukl vítr shůry, tak se překlopí na ústa a do děsivého pádu, To je ta frajeřinka. V křesle před bednou nám to ale tak nepřijde. A proto musí trenér dodávat závodníkovi sebedůvěru, odhánět pochybnosti, stát za ním, a proto hraje ve skoku na lyžích tak obrovskou roli.
Nicméně nenahlížejme situaci černě. Když Bajc dokázal probudit Jandu, proč by totéž nedokázal nějaký našinec? A nejen s Jandou. Měl by být bajcovsky erudovaný i razantní co do plnění povinností a vůbec profesionálního přístupu závodníků. Vždyť ti naši nejtalentovanější jsou o čtyři až pět kilogramů těžší, než je záhodno, byť jde mnohdy o svaly. A praxe říká, že jedno kilo navíc rovná se ztrátě šesti metrů po dopadu. Tady přitlačit na správnou životosprávu a disciplínu, začnou se skoky prodlužovat už jen pomocí malé násobilky.
Na závěr hrst spekulací či "zaručených zpráv". Bajcovi prý hodili laso Poláci, kteří chtějí obnovit slávu národního hrdiny Malysze. Angažmá mu mohou nabízet i Němci, kterým se poslední dobou nedaří. Bajc ví lépe než kdo jiný, že Janda už lepší nebude, že ho "vytěžil", a tak má již vyhlédnutého jiného borečka. Slovinský kouč chce víc peněz, proto hrozí neprodloužením smlouvy. Zprávu vypustili v televizním přenosu Němci, aby narušili Jandovu psychiku dva týdny před olympiádou. Vinu hledejme ve svazu lyžařů.
Pokud nás tyto polodrby neiritují, vyberme si!
Autor od roku 1990 pracuje v oddělení reportáží a publicistiky týdeníku Reflex
