Luděk Navara Luděk Navara | Komentáře
10. 6. 2020 13:02

Poláci chtějí stíhat Štrougala. Smývají za nás naši hanbu

Cizí krev na železné oponě prolévalo Československo, odpovědnost ale začínají přebírat jiní. Buďme při té ostudě vděčni, že spravedlnost dnes alespoň nezná hranice.
Železná opona nepřestává fascinovat. Ilustrační obrázek je vizuálem úspěšné escapové hry. S krvavým dědictvím stěny smrti jsme se ale bohužel stále nevyrovnali.
Železná opona nepřestává fascinovat. Ilustrační obrázek je vizuálem úspěšné escapové hry. S krvavým dědictvím stěny smrti jsme se ale bohužel stále nevyrovnali. | Foto: Iron Curtain / Železná opona

Polská prokuratura zvažuje žádost o vydání bývalého komunistického premiéra Lubomíra Štrougala k trestnímu stíhání. Podezírá jej, že umožnil zabíjení u československé železné opony.

Naše ani slovenské soudy za to dosud žádné vysoké komunistické funkcionáře nepotrestaly, naši liknavost se tedy teď pokoušejí napravit Poláci. Je to logické. U československé stěny smrti totiž po čtyřicet let umírali nejen Češi a Slováci, ale také Němci (východní i západní), Rakušané - a právě Poláci. Nebylo jich vůbec málo, polská prokuratura se dnes zabývá celkem jednatřiceti případy.

Od Baltu po Jadran

Ačkoli československou železnou oponu budovali a střežili "domácí", byla od počátku evropskou záležitostí. Přesně, jak to popsal Winston Churchill v památném projevu na univerzitě ve Fultonu: Od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu byla přes kontinent spuštěna železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní města starých států střední a východní Evropy - Varšava, Berlín, Praha, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie.

Československá část hranice mezi světem svobody na Západě a nesvobody na Východě byla zkrátka důležitou částí velkého mezinárodního celku. A právě tento rozměr se k nám dnes vrací.

Nejdřív se před nedávnem ozvali Němci, když se začali zabývat smrtí svých uprchlíků u československých hranic. Mohou si to dovolit, sami už mají před vlastním prahem dávno vzorně zameteno: s krvavým dědictvím své vlastní části železné opony se vyrovnali už v devadesátých letech, když za vraždy u berlínské zdi potrestali posledního východoněmeckého "rudého" vůdce - Egona Krenze.

Až německá aktivita dokázala prolomit nečinnost českých úřadů a dotlačit je ke vzniku smíšeného vyšetřovacího týmu. Právě z jeho práce pak vloni vzešlo stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy federální vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Kdy se ovšem některý z nich dostane před soud, není jasné a vzhledem k věku podezřelých ani nevíme, zda se tak vůbec stane.

Není tedy divu, že Polákům došla trpělivost s tempem, jakým u nás spravedlnost hledáme. Za stovky vražd u železné opony u nás dosud byli potrestáni jen čtyři řadoví vojáci a žádný vyšší funkcionář. První ze zabitých východoněmeckých uprchlíků byl posmrtně českými úřady rehabilitován teprve letos 5. května. Jednalo se o východoněmeckého občana Gerharda Schmidta zastřeleného před očima manželky a tří dětí v roce 1977.

Nejpozději od roku 2008, kdy se věcí začal zabývat Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, je přitom jasné, že odpovědnost za vraždy u železné opony nepadá jen na nešťastné střelce, ale také na nejvyšší představitele země, kteří dění u ostnatých drátů řídili a měli o něm detailní informace.

Nesnesitelná lehkost zapomínání

Za to, že dnes známe osudy cizinců zavražděných na našich komunistických hranicích, vděčíme Platformě evropské paměti a svědomí, která shromáždila podstatné informace také o pachatelích na všech úrovních a předala je úřadům u nás, v Německu i Polsku. A byla to právě někdejší výkonná ředitelka platformy Neela Winkelmann-Heyrovská, kdo po zkušenostech s naším pojetím spravedlnosti v této věci prosadil celoevropský pohled na zločiny u zdejší železné opony.

Dočkáme-li se tedy u nás nakonec alespoň nějaké spravedlnosti, budiž za to vděk směřován právě k ní. Ukazuje se totiž, že minimálně Poláci a Němci se s krvavým dědictvím rozdělené Evropy nechtějí smířit s tak nesnesitelnou lehkostí, jako to stále děláme my.

Polák, který utekl za železnou oponu | Video: Jakub Zuzánek, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Další zprávy