Luděk Navara Luděk Navara | Komentáře
10. 6. 2020 13:02

Poláci chtějí stíhat Štrougala. Smývají za nás naši hanbu

Cizí krev na železné oponě prolévalo Československo, odpovědnost ale začínají přebírat jiní. Buďme při té ostudě vděčni, že spravedlnost dnes alespoň nezná hranice.
Železná opona nepřestává fascinovat. Ilustrační obrázek je vizuálem úspěšné escapové hry. S krvavým dědictvím stěny smrti jsme se ale bohužel stále nevyrovnali.
Železná opona nepřestává fascinovat. Ilustrační obrázek je vizuálem úspěšné escapové hry. S krvavým dědictvím stěny smrti jsme se ale bohužel stále nevyrovnali. | Foto: Iron Curtain / Železná opona

Polská prokuratura zvažuje žádost o vydání bývalého komunistického premiéra Lubomíra Štrougala k trestnímu stíhání. Podezírá jej, že umožnil zabíjení u československé železné opony.

Naše ani slovenské soudy za to dosud žádné vysoké komunistické funkcionáře nepotrestaly, naši liknavost se tedy teď pokoušejí napravit Poláci. Je to logické. U československé stěny smrti totiž po čtyřicet let umírali nejen Češi a Slováci, ale také Němci (východní i západní), Rakušané - a právě Poláci. Nebylo jich vůbec málo, polská prokuratura se dnes zabývá celkem jednatřiceti případy.

Od Baltu po Jadran

Ačkoli československou železnou oponu budovali a střežili "domácí", byla od počátku evropskou záležitostí. Přesně, jak to popsal Winston Churchill v památném projevu na univerzitě ve Fultonu: Od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu byla přes kontinent spuštěna železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní města starých států střední a východní Evropy - Varšava, Berlín, Praha, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie.

Československá část hranice mezi světem svobody na Západě a nesvobody na Východě byla zkrátka důležitou částí velkého mezinárodního celku. A právě tento rozměr se k nám dnes vrací.

Nejdřív se před nedávnem ozvali Němci, když se začali zabývat smrtí svých uprchlíků u československých hranic. Mohou si to dovolit, sami už mají před vlastním prahem dávno vzorně zameteno: s krvavým dědictvím své vlastní části železné opony se vyrovnali už v devadesátých letech, když za vraždy u berlínské zdi potrestali posledního východoněmeckého "rudého" vůdce - Egona Krenze.

Až německá aktivita dokázala prolomit nečinnost českých úřadů a dotlačit je ke vzniku smíšeného vyšetřovacího týmu. Právě z jeho práce pak vloni vzešlo stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy federální vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Kdy se ovšem některý z nich dostane před soud, není jasné a vzhledem k věku podezřelých ani nevíme, zda se tak vůbec stane.

Není tedy divu, že Polákům došla trpělivost s tempem, jakým u nás spravedlnost hledáme. Za stovky vražd u železné opony u nás dosud byli potrestáni jen čtyři řadoví vojáci a žádný vyšší funkcionář. První ze zabitých východoněmeckých uprchlíků byl posmrtně českými úřady rehabilitován teprve letos 5. května. Jednalo se o východoněmeckého občana Gerharda Schmidta zastřeleného před očima manželky a tří dětí v roce 1977.

Nejpozději od roku 2008, kdy se věcí začal zabývat Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, je přitom jasné, že odpovědnost za vraždy u železné opony nepadá jen na nešťastné střelce, ale také na nejvyšší představitele země, kteří dění u ostnatých drátů řídili a měli o něm detailní informace.

Nesnesitelná lehkost zapomínání

Za to, že dnes známe osudy cizinců zavražděných na našich komunistických hranicích, vděčíme Platformě evropské paměti a svědomí, která shromáždila podstatné informace také o pachatelích na všech úrovních a předala je úřadům u nás, v Německu i Polsku. A byla to právě někdejší výkonná ředitelka platformy Neela Winkelmann-Heyrovská, kdo po zkušenostech s naším pojetím spravedlnosti v této věci prosadil celoevropský pohled na zločiny u zdejší železné opony.

Dočkáme-li se tedy u nás nakonec alespoň nějaké spravedlnosti, budiž za to vděk směřován právě k ní. Ukazuje se totiž, že minimálně Poláci a Němci se s krvavým dědictvím rozdělené Evropy nechtějí smířit s tak nesnesitelnou lehkostí, jako to stále děláme my.

Polák, který utekl za železnou oponu | Video: Jakub Zuzánek, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 26 minutami

Martin dosáhl na Vueltě po dvou třetích místech etapového triumfu

Třetí etapu cyklistické Vuelty těsně vyhrál irský závodník Daniel Martin ze stáje Israel Start-Up Nation před Slovincem Primožem Rogličem. Obhájce loňského prvenství Roglič, který hájí barvy týmu Jumbo-Visma, udržel červený dres pro vedoucího jezdce celkového pořadí. Devětačtyřicátý byl Jan Hirt, Zdeněk Štybar obsadil 125. místo.

Stejně jako v úvodních dvou etapách byl i tentokrát na 166 kilometrů dlouhé trati z Lodosy do Vinuesy k vidění únik, který však skončil neúspěchem a nesehrál roli v pořadí etapy. Krátce před cílem to zkusili také Francouzi Kenny Elissonde a Clément Champoussin, ale ani jejich pokusy nepřinesly umístění na pódiu.

V závěru mimořádně náročného stoupání o délce přes deset kilometrů, jímž dnešní třetí díl končil, hráli prim hlavní favorité. Čtyřiatřicetiletý Martin potvrdil svou pověst výborného vrchaře a po dvou třetích místech, jež si vyjel v úterý a ve středu, tentokrát oslavil po devíti letech druhý etapový vavřín z Vuelty.

Během rozhovoru krátce po dojezdu rodák z Birminghamu jen ztěžka zadržoval slzy dojetí. "Už jsem tady byl tento rok vítězství hodně blízko… Hrozně moc jsem chtěl pro náš tým vyhrát. Po celý rok se k nám včetně sponzorů choval i přes problémy s koronavirem skvěle, žádné krácení platů či něco podobného. O to více namotivovaní jsme během té nucené závodní pauzy byli, abychom ještě tvrději trénovali," připomněl Martin.

"Během Tour de France jsem se potýkal se zraněním, takže nebylo moc reálné vyhrát tam etapu, ale dnes jsem byl zcela odhodlaný to dokázat. Kluci z týmu mi ohromně pomohli, každý z nich na tom má svůj podíl. Vítězství patří z části jim a z části také mé ženě, neboť tohle je poprvé, co jsem vyhrál závod od narození našich dětí. I proto je pro mě tenhle úspěch tak mimořádný," dodal Martin.

Druhý Roglič vede celkové pořadí o pět sekund právě před Martinem, třetí dnes dojel těsně za Slovincem i díky dobré práci týmového parťáka ze stáje Ineos Grenadiers Chrise Froomea v průběhu etapy Ekvádorec Richard Carapaz. Třetí příčka mu průběžně patří i celkově, na Rogliče má manko 13 sekund.

Smůlu měl dnes po středeční etapě čtvrtý muž celkového pořadí Esteban Chaves (Mitchelton-Scott). Kolumbijec se jen pár kilometrů před cílem potýkal s technickými problémy a ztratil kvůli tomu na nejlepší závodníky dne více než minutu. Hirt dojel s mankem dvou minut a 21 sekund, Štybar ztratil přes 11 a čtvrt minuty.

Po velmi náročném startu, kdy peloton během tří kopcovitých etap urazil více než 490 kilometrů, je v pátek na pořadu první rovinatá etapa. Z Garray do cíle v Ejea de los Caballeros čeká na cyklisty téměř 192 kilometrů.

Cyklistický závod Vuelta - 3. etapa (Lodosa - Vinuesa, 163,8 km):

1. Martin (Ir./Israel Start-Up Nation) 4:27:49, 2. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 3. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) oba stejný čas, 4. Poels (Niz./Bahrajn-McLaren) -4, 5. Vlasov (Rus./Astana) -7, 6. Mas (Šp./Movistar) -9, 7. Grossschartner (Rak./Bora-hansgrohe), 8. Carthy (Brit./EF Pro Cycling), 9. Kuss (USA/Jumbo-Visma) všichni -12, 10. Champoussin (Fr./AG2R La Mondiale) -24, …49. Hirt (ČR/CCC) -2:21, 125. Štybar (ČR/Deceuninck-Quick Step) -11:19.

Průběžné pořadí: 1. Roglič 12:37:24, 2. Martin -5, 3. Carapaz -13, 4. Mas -32, 5. Carthy -38, 6. Kuss -44, 7. Grossschartner -1:17, 8. Chaves (Kol./Mitchelton-Scott) -1:29, 9. Soler (Šp./Movistar) -1:55, 10. Bennett (N. Zél./Jumbo-Visma) -1:57, …43. Hirt -23:50, 106. Štybar -42:08.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Bez kontroly zbrojení svět nebude mít budoucnost, řekl Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že svět nebude mít budoucnost bez systému kontroly zbrojení, uvedla agentura Reuters s připomínkou, že na vlásku visí osud poslední odzbrojovací dohody mezi Ruskem a Spojenými státy. Washington minulý týden odmítl Putinův návrh, aby obě velmoci bez jakýchkoliv podmínek o rok prodloužily platnost smlouvy omezující americké a ruské strategické jaderné zbraně, jejichž platnost vyprší v únoru příštího roku.

Putin na zasedání diskusního Valdajského klubu uvedl, že ruská bezpečnost neutrpí, pokud smlouva nebude prodloužena, dodal Reuters.

USA s Ruskem podepsaly v roce 2010 na Pražském hradě smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Její platnost vyprší příští rok v únoru. Smlouva může být prodloužena o pět let, pokud se na tom státy dohodnou. Washington s Moskvou však dosud nedospěl v tomto směru k dohodě. Nicméně ruská diplomacie v úterý uvedla, že Rusko je v rámci ročního prodloužení dohody připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Washington toto ruské vyjádření přivítal a vyjádřil ochotu okamžitě o tom začít jednat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy