Jaroslav Šonka Jaroslav Šonka | Komentáře
13. 2. 2018 15:05

Polsko bude trestat ty, kdo mu připisují holokaust. Ale politika se nemá schovávat za mrtvé

Zákon zavádí pokuty nebo až tříleté vězení za připisování odpovědnosti polskému národu či státu za vyvražďování Židů a zločiny německých nacistů.
Tábor v Osvětimi nebyl "polský". Ale to není podstatou historické reflexe.
Tábor v Osvětimi nebyl "polský". Ale to není podstatou historické reflexe. | Foto: Libor Fojtík

Evropa je v situaci, kdy jsme (odhlédneme-li od zhruba dvacet let starých balkánských konfliktů) od tragických událostí před rokem 1945 vzdáleni již desítky let. Západní Evropa vyvinula intenzivní debatu o reflexi oné tragické historie způsobené nacistickým zrůdným myšlením a dnes existuje široké pole literatury osvětlující nejrůznější aspekty válečných a poválečných dějin. Jen málo politicky určených pravidel tuto historickou reflexi reguluje. Například v Německu je z logických důvodů právně znemožněno popírání holokaustu.

Proč, to si člověk může prohlédnout i na záznamech procesu s popíračem Ernstem Zündelem. Dochází tu k dehonestaci Rudolfa Vrby, který jako jeden z mála utekl z Osvětimi a podal zprávu o tom, co se tam dělo.

Po roce 1989 se rozvinulo zkoumání minulosti i východně od bývalé železné opony, kde začaly nejdříve působit historické práce z exilu či undergroundu, ale i nové bádání v předtím nepřístupných archivech. A tato práce překonává překážky, které nebyly dané jen omezeními ze strany komunistického režimu a jeho ideologie, ale také novými režimy zneužívaného nacionalismu. Ten se objevuje stále znova a málokdo si uvědomuje, jak škodlivý je, když omezuje celoevropskou reflexi a podněcuje místní šovinismy.

V nových demokraciích, a zajisté i jinde, se tak zachovává řada politických vlivových oblastí, které omezují a deformují svobodnou historickou debatu. Velmi nápadné je to v Rusku, kde se právě vzpomínalo na konec bitvy u Stalingradu. Například se ignoruje příspěvek Ukrajiny a její populace k vítězství ve 2. světové válce. Problematické jsou také turecké zákazy hovořit o genocidě Arménů a ta se odehrávala již před více než sto lety. Přitom existují turečtí historici, jako Taner Akçam, kteří tyto události analyzovali, vypracovali podstatné vědecké úsudky, potvrdili správnost pojmu genocida, materiálu je hodně, jen nynější politické směřování to jaksi "nebere". A Akçam je v podstatě v exilu.

Podobně vidíme u nás doma křečovitou snahu prohlásit dobu od konce války až do února 1948 za demokratickou, protože to legitimizuje vyhnání sudetských Němců. A to byli nacisté většinou již na Západě, kde si slibovali jemnější zacházení ze strany západních spojenců. Komunisté sice hovoří o tom, že protinacističtí Němci mohli v Československu zůstat či odjet do NDR i s jakýmsi majetkem, ale významní exiloví antinacističtí činitelé jako například Wenzel Jaksch se domů vrátit nesměli. A v často citované Postupimské dohodě nějaké nařízení vyhnat Němce nenajdeme.

Není pochyb, že Polsko bylo vedle Ukrajiny nacistickým působením nejzdevastovanější částí Evropy. Není ovšem také tajemstvím, že v zemi žily i významné skupiny nepolských národností a mezi nimi i Židé. Když nacistické aktivity vytvořily vyhlazovací tábory pro tyto Židy, byla polská společnost rozpolcená. Velká část vyvinula empatii a pronásledovaným spoluobčanům pomáhala, ale podstatná část si vybíjela antisemitské pocity. Víme, že ve Varšavě byla dvě povstání - první v ghettu a druhé o rok později v celém městě. Existovalo propojení a podpora, ale část populace nad pronásledováním Židů jen mávla rukou.

Známý je pogrom v Jedwabném, kde konkrétní pachatelé (podobně jako jídlo kradoucí dozorci v Letech) nebyli Němci. I po válce docházelo k událostem jako k pogromu v Kielcích, kde populaci překvapilo, že někteří Židé přežili, a tak vzala věc do svých rukou. I v české oblasti se stávalo, že přeživší z vyhlazovacích táborů "překvapili" a vrátili se. Občas viděli rozhrabané hřbitovy svých předků v místech, kde si někteří lidé mysleli, že židovští "boháči" do hrobů schovali své zlato. Čeští úředníci přeživším jen neochotně vraceli třeba jejich byty, uvažovalo se o použitelných plochách na místech židovských hřbitovů atd.

"Spravedliví mezi národy" mají v Jeruzalémě své stromy a Poláků je mezi nimi nejvíce. Ale v této zahradě je i strom pro nacistu Schindlera, který také pochopil nelidskost systému vraždícího lidi. V otázce historické reflexe - a ta píše učebnice, a určuje tak na delší dobu veřejné mínění - však nelze uplatňovat nějaké počtářství. Zákazy nevzbuzují důvěru.

Nedovolíme, aby Polsko platilo daň za německé zločiny.

Předseda vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński

O to jde právě dnes v Polsku. Jistě je hnusné a nepoctivé hovořit o "polských koncentračních táborech". Ale to není podstatou historické reflexe. Ta nám připomene například to, že nacisté úmyslně umisťovali vyhlazovací tábory mimo tehdejší "Říši", tedy mimo jiné především do Polska. Transportovali tam i své německo-židovské spoluobčany po odebrání občanství. Ti se nejdříve dostali do Terezína a pak dále na polské území. Šovinismus na Slovensku či v Maďarsku vedl dokonce k tomu, že tyto státy za odstranění svých židovských spoluobčanů Německu platily.

To vše je do té míry složitá historická záležitost, že uvažování o ní by mělo začínat u obětí, které v žádném případě nemají nic společného se současnými mocenskými poměry a politickými rozhodnutími. Politika by se neměla schovávat za mrtvé.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy