Luděk Navara Luděk Navara | Komentáře
24. 10. 2020 14:00

Před 70 lety popravili komunisté tři muže, kteří se jim pokusili vzdorovat

Psal se 24. říjen 1950. Pro většinu obyčejný podzimní úterek, pro tři muže z jihovýchodní Moravy poslední den života. Jsou ztýraní výslechy a jeden z nich tak nemocný, že ho musí k šibenici přinést. Stanou se vedle Milady Horákové dalšími z mnoha obětí komunismu.
Popravení: František Mana, Antonín Jánošík, Rudolf Lenhard.
Popravení: František Mana, Antonín Jánošík, Rudolf Lenhard. | Foto: Archiv bezpečnostních složek, koláž Česká televize

Antonín Jánošík, Rudolf Lenhard, František Mana. Nebyli známými politiky, neměli kontakty v zahraničí a jejich smrt svět nijak nezaujala. Přesto bychom na ně neměli tiše zapomenout.

Postavili se dvěma totalitám. Za nacistické okupace se všichni tři zapojili do partyzánského boje. Dva z nich pak po válce vstoupili do komunistické strany, zřejmě uvěřili představám a ideálům, které se však rychle rozplývaly.

František Mana z partaje vystoupil na vlastní žádost už v roce 1947. Rudolf Lenhard se snažil po válce zajistit pomoc vdovám a sirotkům z postižených partyzánských rodin. Možná přitom přemýšlel o tom, za co to vlastně partyzáni bojovali a umírali.

Staral se o obnovu nacisty vypálené osady Ploština, v níž se partyzáni vedeni sovětskými veliteli ukrývali, ale pak ji opustili a nebránili. Jen z dálky pozorovali kouř, když hořela a nacisté vraždili její bezbranné obyvatele. A to ještě nikdo netušil, že velitel německého vraždícího komanda Wernera Tuttera unikne spravedlnosti. Místo trestu se stal ceněným spolupracovníkem komunistického režimu, který jej vyslal na Západ jako svého agenta.

Málokteré ideály se míjejí s realitou tak, jako ty komunistické. Přesto dodnes připadají mnoha mladým a vzdělaným lidem zajímavé. Nejspíš proto, že už nezažili jejich "uvádění do praxe" a kvůli chybám v našem vzdělávacím systému jim tuto zkušenost nedokážeme zprostředkovat.

Jednou z možností je mluvit o osudech obětí. Tři muži, od jejichž smrti dnes uplynulo přesně 70 let, k takovým patří.

Byli součástí odbojové sítě skupiny Světlana. Jejich odpor byl možná marný, možná naivní a možná i nepromyšlený. Ale navzdory neúspěchu nám jejich osud připomíná, že vždy existuje možnost volby. Možnost odmítnout zlo. A připomíná také, jak se chovali ti, kteří tehdy měli moc a jakou cenu pro ně měl lidský život.

Archivní dokumenty dokládají, že místo Františka Many měl původně dostat trest smrti někdo úplně jiný. Ale pak prokurátoři a soudci přihlédli "k třídnímu původu a ke všem okolnostem, na něž musíme brát zřetel" a také se dozvěděli od StB, že "organizovaná soudružská veřejnost si takový rozsudek přeje"- a Mana musel zemřít. Zemřel i nemocný Lenhard, který se už od svého partyzánského působení za války potýkal s tuberkulózou a byl v takovém stavu, že ho na popraviště museli nést.

Dodnes za tento justiční zločin nikdo nebyl potrestán. Vrahy komunistický režim po celou dobu svého trvání kryl. Až do konce. Zločiny padesátých let se naopak staly jedním z pilířů, na kterých stál. A to i v sedmdesátých a osmdesátých letech, o nichž se dnes znovu diskutuje. Protože si ty nepotrestané vraždy všichni pamatovali, dařilo se udržovat ve společnosti strach. A přesně o to šlo.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Na Facebook se kvůli únikům dat chystá hromadná žaloba

Irská organizace Digital Rights Ireland (DRI) připravuje žalobu na americkou internetovou společnost Facebook kvůli rozsáhlému úniku osobních údajů uživatelů. Vyzývá dotčené uživatele z Evropské unie, aby se k této žalobě připojili. Informují o tom server BBC a list The Irish Times. Podle DRI by jednotliví uživatelé, kteří se k žalobě připojí, mohli v případě úspěchu získat odškodné v rozsahu od 300 do 12 000 eur (zhruba 7800 až 311 000 Kč).

DRI tvrdí, že Facebook selhal při ochraně dat a neinformoval o úniku dotčené uživatele. Únik byl zjištěn již v roce 2019, nedávno se však uniklé údaje staly dostupnými na internetu, píše BBC. Portál Business Insider začátkem měsíce informoval, že na internetu se objevila soukromá data 533 milionů uživatelů ze 106 zemí, a to například jména, telefonní čísla, e-mailové adresy či data narození. Firmu Facebook již kvůli této kauze začala vyšetřovat irská Komise pro ochranu dat (DPC).

Šéf DRI Antoin Ó Lachtnain označil rozsah tohoto úniku za šokující. Varoval, že terčem podobných žalob by se v budoucnosti mohly stát i další velké internetové podniky. "Bude to první hromadná žaloba svého druhu, ale jsme si jisti, že nebude poslední," uvedl. "Existují tu zákony na ochranu spotřebitelů a jejich osobních údajů a nastal čas, aby tito technologičtí obři pochopili, že ochranu osobních údajů je zapotřebí brát vážně," dodal.

Facebook minulý týden uvedl, že pachatelé data získali před zářím 2019 využitím bezpečnostní slabiny v nástroji pro synchronizaci kontaktů. Podle antivirové firmy Avast jsou mezi uniklými uživatelskými daty také údaje o více než milionu Čechů. "Pokud by byla žaloba úspěšná, mohlo by to vytvořit precedent a otevřít dveře dalším hromadným žalobám," uvedl expert na digitální soukromí z organizace ProPrivacy. "Povinnost odškodnit jednotlivé uživatele by se pak pro velké technologické podniky mohla stát důraznou pobídkou k tvrdší práci na ochraně soukromí," dodal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy