Zákon o státním rozpočtu je nejdůležitější normou roku vždycky. Letos ale ještě víc než obvykle. Nová pětikoalice má sílu 108 hlasů a může si tak ve sněmovně odhlasovat, co se jí zamane. I kdyby tu dál zacláněla dosluhující vláda Andreje Babiše. Pokud by se ovšem opozice na rozpočet začala chystat až poté, co bude jasné, kdy převezme moc, bylo by už pozdě.
Veřejné finance jsou rozvalené a naléhavě potřebují sanaci. Bez ní se v příštích letech budeme topit v deficitech ještě hlubších, než jaký nám přinesl nejhorší covidový rok 2020. V tak absurdní situaci se teď nenachází snad žádná jiná země Evropské unie.
Babišem nastražený rozpočet
Premiér Andrej Babiš s ministryní financí Alenou Schillerovou připravili rozpočet jako dokonalou past. Kdo do něj bude chtít sáhnout a zkrotit plánovaný schodek 376,6 miliardy, bude se muset vyrovnat s růstem penzí o osm stovek, zvýšením slevy na poplatníka o 3000 korun či navýšením platby za státní pojištěnce o 200 korun.
Na první pohled sice stále zbývá dost prostoru pro škrtání v plánovaných výdajích za bezmála dva biliony. Ale zdání klame. Když sečteme mandatorní a kvazimandarotní výdaje - tedy ty, které jsou ze zákona povinné nebo se bez nich ze dne na den nelze obejít -, zbývá k proškrtání sotva 500 miliard. A to už začíná být složitá matematika.
Tím spíš, že předvolební programy obou vítězných koalic jsou plné populismu. Spolu například výrazně uspěla se slibem, že nebude zvedat daně. Nelze mu ale věřit: Bez jejich růstu není možné vybalancovat veřejné finance rozvrácené zrušením superhrubé mzdy. Z 300 až 400 miliard, které budou podle stávajících plánů eráru chybět každý rok, je jich nejméně 150 strukturálního charakteru. Představují tak stálou "sekeru", kterou nevymaže ani hospodářský růst.
Bude-li tedy chtít ODS alespoň nějaký čas držet předvolební slovo, nezbývá jí nic jiného než masivní škrtání.
Škrty jen na papíře
Složité ovšem bude prosadit i krácení výdajů, které nová vláda považuje za neobhajitelné. Spadeno má například na zcela nesystémovou slevu na jízdném, která přijde kasu ročně na šest miliard. Je ale prozíravé zrušit tuto dotaci mladým a seniorům zrovna v době, kdy bude vrcholit inflační šok, který teď Čechům výrazně prodražuje život?
V posledním pozměňovacím návrhu, kterým poslanci ODS chtěli odmazat z rozpočtového schodku 80 miliard, je bohužel každý druhý navrhovaný škrt plošný či prakticky nerealizovatelný. Pokud by teď například ministerstvo práce najednou přišlo o tři miliardy na nemocenské dávky, o skoro dvě miliardy na výdaje, o miliardu na podporu zaměstnanosti a ještě o jednu miliardu navrch, působily by vedle toho někdejší „tupé“ škrty Miroslava Kalouska ještě jako mimořádně promyšlené.
Bezmyšlenkovité vyhazování úředníků bez předání jejich agend někomu jinému také nedává smysl. Jediným rychlým řešením, které se u státního šimla nabízí, je tak plošné zmražení platů. Sebere k němu ale nový kabinet odvahu, když by postihlo i ty, kterým strany, jež ho budou sestavovat, říkaly, že jsou pro ně prioritou? Například učitelům?
Střet, který pětce prospěje
Jak praví oblíbené klišé, může ale nakonec k něčemu posloužit i to, co je zlé. Z dlouhodobého hlediska je například nepochybně dobré, že se pětice dosti různorodých stran bude muset střetnout o podobu nového rozpočtu už při sestavování uvažované široké vlády. Je mnohem lepší, když si nad miliardami vjedou do vlasů ještě dříve, než si definitivně rozdělí křesla.
Bude je to nutit shodnout se na věrohodném programu a rozdělit si role tak, aby ODS získala vytouženou jistotu, že hraje prim a zároveň Piráti se starosty nepropadli dojmu, že jsou jen do počtu. Republika musí doufat, že spor bude ostrý, ale krátký a už v listopadu se ve sněmovně začne rýsovat úplně jiný rozpis státních příjmů a výdajů na rok 2022.
