David Klimeš David Klimeš | Komentáře
13. 10. 2021 12:30

Až rozpočet ukáže, co novou sněmovní většinu vlastně opravdu spojuje

Návrh finančního jízdního řádu na příští rok Andrej Babiš pojal jako předvolební vějičku. Vítězné strany teď budou muset sestavit nějaký reálně použitelný. Z jejich slibů se ale zatím nic takového vytvořit nedá.
Bude se škrtat. Jen ještě není jasné kde...
Bude se škrtat. Jen ještě není jasné kde... | Foto: Lukáš Bíba

Zákon o státním rozpočtu je nejdůležitější normou roku vždycky. Letos ale ještě víc než obvykle. Nová pětikoalice má sílu 108 hlasů a může si tak ve sněmovně odhlasovat, co se jí zamane. I kdyby tu dál zacláněla dosluhující vláda Andreje Babiše. Pokud by se ovšem opozice na rozpočet začala chystat až poté, co bude jasné, kdy převezme moc, bylo by už pozdě.

Veřejné finance jsou rozvalené a naléhavě potřebují sanaci. Bez ní se v příštích letech budeme topit v deficitech ještě hlubších, než jaký nám přinesl nejhorší covidový rok 2020. V tak absurdní situaci se teď nenachází snad žádná jiná země Evropské unie.

Babišem nastražený rozpočet

Premiér Andrej Babiš s ministryní financí Alenou Schillerovou připravili rozpočet jako dokonalou past. Kdo do něj bude chtít sáhnout a zkrotit plánovaný schodek 376,6 miliardy, bude se muset vyrovnat s růstem penzí o osm stovek, zvýšením slevy na poplatníka o 3000 korun či navýšením platby za státní pojištěnce o 200 korun.

Na první pohled sice stále zbývá dost prostoru pro škrtání v plánovaných výdajích za bezmála dva biliony. Ale zdání klame. Když sečteme mandatorní a kvazimandarotní výdaje - tedy ty, které jsou ze zákona povinné nebo se bez nich ze dne na den nelze obejít -, zbývá k proškrtání sotva 500 miliard. A to už začíná být složitá matematika.

Tím spíš, že předvolební programy obou vítězných koalic jsou plné populismu. Spolu například výrazně uspěla se slibem, že nebude zvedat daně. Nelze mu ale věřit: Bez jejich růstu není možné vybalancovat veřejné finance rozvrácené zrušením superhrubé mzdy. Z 300 až 400 miliard, které budou podle stávajících plánů eráru chybět každý rok, je jich nejméně 150 strukturálního charakteru. Představují tak stálou "sekeru", kterou nevymaže ani hospodářský růst.

Bude-li tedy chtít ODS alespoň nějaký čas držet předvolební slovo, nezbývá jí nic jiného než masivní škrtání.

Škrty jen na papíře

Složité ovšem bude prosadit i krácení výdajů, které nová vláda považuje za neobhajitelné. Spadeno má například na zcela nesystémovou slevu na jízdném, která přijde kasu ročně na šest miliard. Je ale prozíravé zrušit tuto dotaci mladým a seniorům zrovna v době, kdy bude vrcholit inflační šok, který teď Čechům výrazně prodražuje život?

V posledním pozměňovacím návrhu, kterým poslanci ODS chtěli odmazat z rozpočtového schodku 80 miliard, je bohužel každý druhý navrhovaný škrt plošný či prakticky nerealizovatelný. Pokud by teď například ministerstvo práce najednou přišlo o tři miliardy na nemocenské dávky, o skoro dvě miliardy na výdaje, o miliardu na podporu zaměstnanosti a ještě o jednu miliardu navrch, působily by vedle toho někdejší „tupé“ škrty Miroslava Kalouska ještě jako mimořádně promyšlené.

Bezmyšlenkovité vyhazování úředníků bez předání jejich agend někomu jinému také nedává smysl. Jediným rychlým řešením, které se u státního šimla nabízí, je tak plošné zmražení platů. Sebere k němu ale nový kabinet odvahu, když by postihlo i ty, kterým strany, jež ho budou sestavovat, říkaly, že jsou pro ně prioritou? Například učitelům?

Střet, který pětce prospěje

Jak praví oblíbené klišé, může ale nakonec k něčemu posloužit i to, co je zlé. Z dlouhodobého hlediska je například nepochybně dobré, že se pětice dosti různorodých stran bude muset střetnout o podobu nového rozpočtu už při sestavování uvažované široké vlády. Je mnohem lepší, když si nad miliardami vjedou do vlasů ještě dříve, než si definitivně rozdělí křesla.

Bude je to nutit shodnout se na věrohodném programu a rozdělit si role tak, aby ODS získala vytouženou jistotu, že hraje prim a zároveň Piráti se starosty nepropadli dojmu, že jsou jen do počtu. Republika musí doufat, že spor bude ostrý, ale krátký a už v listopadu se ve sněmovně začne rýsovat úplně jiný rozpis státních příjmů a výdajů na rok 2022.

Kupka: Chceme vládnout s Piráty. Mluvčí prezidenta předvádí absolutní amatérismus (video z 11. října 2021)

Nebudeme chtít jednat s hnutím ANO, jsme vítězové, výsledek voleb se počítá jako doposud na počet hlasů a ten je jednoznačný. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Slavnostní vojenská přísaha ve středu netradičně zazněla v Brně. Složilo ji bezmála pět set studentů

V kasárnách Univerzity obrany v Brně ve středu po 10:00 zaznělo sborově "Tak přísaháme!" Věrnost České republice na netradičním místě slíbilo 462 nových studentů univerzity. Přísaha jako tradiční součást oslav výročí vzniku československého státu 28. října se až na výjimku vždy konala na Hradčanském náměstí u Pražského hradu, účastnila se jí i hlava státu. V Brně se výjimečně konala v roce 2017, loni kvůli vývoji covidu nebyla vůbec.

Věrnost republice dnes dopoledne odpřisáhlo 462 studentů Univerzity obrany v Brně, kteří po ukončení základního výcviku u Velitelství výcviku - Vojenské akademie ve Vyškově nastoupili ke studiu. Včetně šesti studentů vojenského oboru Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Z počtu bylo 20 procent žen.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Senát zamítl zmrazení platů vrcholných politiků, vzrostou asi o šest procent.

Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát ve středu zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.

Rozhodnutí Senátu odsoudil premiér Andrej Babiš (ANO), označil ho za nehorázné. "Je to další podvod nové koalice na voličích," řekl.

Pro zamítnutí, jak je doporučily senátní výbory, hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory. Proti jich bylo pět. Sněmovna schválila zmrazení platů vrcholných politiků zrychleně jen několik dnů před volbami do dolní komory. Pro předlohu tehdy hlasovalo 133 ze 134 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.

Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy