Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
13. 1. 2015 11:50

Prezident 2018: V přímé volbě budou hrát roli i ruští agenti

Přímá volba prezidenta začne už někdy v lednu či únoru 2017. Do té doby by měly mít strany jasno, koho do souboje o Hrad vyšlou. Jinak jim vypálí rybník nějaký miliardář.
Jágr for president? Nic není nemožné.
Jágr for president? Nic není nemožné. | Foto: Tomáš Liška

Kdo se stane v roce 2018, až Miloš Zeman skončí své pětileté volební období, prezidentem? Otázka není předčasná. Hlavu státu volíme přímo. Celý proces dvoukolové volby trvá dlouho. Pokud má být na začátku roku 2018 prezident lidem zvolen, musí kandidáti se sběrem podpisů a kampaní začít někdy začátkem roku 2017. Za dva roky.

První přímá volba byla poněkud překotná. Vzpomeňme na plejádu jmen. Krom Zemana kandidoval Karel Schwarzenberg (TOP 09), Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Jan Fischer, Jana Bobošíková (Suverenita), Táňa Fischerová, Přemysl Sobotka (ODS), Vladimír Franz, Jiří Dienstbier (ČSSD), Vladimír Dlouhý, Tomio Okamura, Jan Švejnar, Jiří Karas (KDU-ČSL), bývalý šéf zahraniční rozvědky Karel Randák, Klára Samková (TOP 09), Ladislav Jakl, Pavel Kořán, Petr Cibulka, Tomáš Vandas.

Kupříkladu jeden z favoritů, Jan Fischer, oznámil svou kandidaturu až 27. srpna 2012. Velmi pozdě. Uspět mohli v podstatě jen tři lidé – Zeman, Fischer a Schwarzenberg. Fischer nakonec odpadl a do finále postoupili dva kandidáti, Zeman a kníže. Ta volba ukončila období "tří mastodontů", Havla, Klause a Zemana. (Karel Schwarzenberg fungoval jako jakési Havlovo pokračování, byl nositelem jeho odkazu.)

Doba mastodontů je pryč. Václav Klaus nemá šanci, popularita Miloše Zemana prudce poklesla (o víc než dvacet procentních bodů) a dost možná mu nový pokus neumožní jeho zdravotní stav. Karel Schwarzenberg zjevně také nepadá v úvahu; na začátku roku 2018 mu bude osmdesát let.

Selfíčko s prezidentem Françoisem Hollandem. Ale na Hrad prý Andrej Babiš nechce.
Selfíčko s prezidentem Françoisem Hollandem. Ale na Hrad prý Andrej Babiš nechce. | Foto: Facebook Andreje Babiše

Zeman ukázal, jak významný je v Česku prezidentský úřad, jak obrovský vliv s sebou nese. Dlouhou dobu jsme se soustředili takřka výhradně na sebe, „cizina“ nás nebrala. Ale dnes je pro nás zahraniční politika klíčová, vnější situace se změnila. Pro svobodné Česko je životně důležité, aby zůstalo zakotveno v západním společenství, aby patřilo do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Jinak máme jen mizivou šanci, že zůstaneme suverénní zemí. Jakmile na Hradě sedí prezident, který naši euroatlantickou pozici podrývá, zpochybňuje, rozbíjí, nesmírně nám tím škodí. Důležitou doménou hlavy státu je právě zahraniční politika.

Prezident, který nebude škůdcem

Proto je pro strany, a samozřejmě i pro nás, pro občany, velmi důležité, aby byl zvolen prezident, který nebude škodit, který nepůjde proti zahraniční politice vlády. Všimněme si, kolik prostoru současný prezident ve veřejném prostoru zabírá, jak se neustále dokola řeší jeho výroky, postoje a kousky jeho lidí (naposledy podivuhodně levná vila kancléře Vratislava Mynáře).

Jak ukázala první hradní přímá volba, je důležité, aby voliči kandidáta znali. Aby věděli, co od něj mohou čekat. (Mimochodem, kdo Miloše Zemana znal, mohl takřka s jistotou předpokládat jeho proruské, proputinovské postoje.) Také bylo naprosto jasné, kam patří Schwarzenberg. Zato o Janu Fischerovi jsme věděli jen málo; i proto nepostoupil do druhého kola.

Nezapomeňme, že patříme do vlivové sféry Ruska. Stačí si číst výroční zprávy BIS, jak se u nás činí ruští agenti. Stačí sledovat česky píšící proruské propagandistické servery. I ty budou hrát v naší prezidentské kampani velkou roli.

Strany by už v letošním roce měly mít jasno o prezidentském kandidátovi. Měly by si ho „přichystat“, zvykat na něj veřejnost. Měly by hledat takové osobnosti, s nimiž se dohodnou, prezidenta, se kterým nebudou muset bojovat, jako bojovaly s nepřímo voleným Klausem a jako ještě mnohem drsněji bojují se Zemanem. Pro klíčové strany z roku 2013 byl důležitý i fakt, že v první přímé volbě jejich kandidáti propadli (za ODS Přemysl Sobotka, za ČSSD Jiří Dienstbier). Vyhrál sólista, který byl kandidátem tehdejší SPOZ, ad hoc zemanovské partaje.

Dnešní stav? Za sociální demokracii se sám přihlásil Zdeněk Škromach. „Určitě tady existuje prostor pro lidového prezidenta, který by mohl mít podporu ve společnosti,“ ohodnotil se loni v létě. Tím to končí. Ještě stojí za poznámku, že snahu stát se hlavou země vyloučil Andrej Babiš. V polemice s americkým novinářem Erikem Bestem loni napsal na Twitter: „Ubezpečuji Erika Besta, že nikdy nebudu kandidovat na prezidenta. Náplň jeho práce by mě nikdy nebavila, ani na ni nemám předpoklady.“ - Přitom dnes by měl Babiš velkou šanci v přímé volbě zvítězit.

Model „vodňanské kuře“

Sociální demokracie silnou osobnost postrádá. Nikdo výrazný, veřejností ctěný, uznávaný za ni nemluví, nevystupuje. Teoreticky, pokud vydrží celé volební období, by mohl kandidovat předseda Bohuslav Sobotka. Lidový prezident Škromach je spíš vtípek „od bazénku“. - Podobně je na tom ANO. Kromě majitele Agrofertu tam nenajdete osobnost. Babiš má obrovské potíže s hledáním lidí. U lidovců by v úvahu padal ministr kultury Daniel Herman. Ale nejsme Německo, kde prezidentuje Joachim Gauck. Bývalý kněz by jen těžko uspěl v anticírkevním Česku.

Šance opozice? ODS je stále velmi slabá. O nějakou silnou personu tam nezakopnete. TOP 09? Když už se tam nějaký politik začne rýsovat, viz exprimátor Prahy Tomáš Hudeček, je Miroslavem Kalouskem rychle vyřazen z provozu. (Ne že by Hudeček mohl kandidovat na hlavu země.) Topka má dnes jen dva výrazné politiky, Kalouska a knížete. Kalousek for president? To by bylo opravdu zajímavé. Slušný je exministr zdravotnictví Leoš Heger, jenže o něm skoro neslyšíte. Dost možná by dopadl jako loni Přemysl Sobotka.

O Hrad se nejspíš znovu pokusí předseda Úsvitu Tomio Okamura. Ani po svém facebookovém návodu na šikanu muslimů (a ani po masakru v Charlie Hebdo) nemá naději na výhru. Pravděpodobný scénář je tedy jiný. Strany budou obejity. Objeví se (bude zaplacen) silný nestranický kandidát. Jako se to stalo na Slovensku, kde vyhrál podnikatel a filantrop (založil neziskovou organizaci Dobrý Anjel), který se vrátil z USA, Andrej Kiska. Slováci mají štěstí; Kiska se povedl.

Přímá volba stojí hodně peněz. Stranám může snadno vypálit rybník nějaký miliardář, který si zaplatí svého kandidáta. Něco takového by mohl udělat i „nepolitik“ Andrej Babiš. Sám kandidovat nechce, v partaji nikoho výrazného nemá, tak si vybere venku. Model „vodňanské kuře“. Už jsme to psali, ale není úplně nemožná ani představa, že se dohodne s Jaromírem Jágrem a pošle ho na Hrad. (Kdyby se to stalo, bylo by opravdu hodně zajímavé sledovat, jestli by Češi geniálního hokejistu zvolili.)

Každopádně platí, že by strany už letos měly mít jasno, koho budou na Hrad podporovat, a na kandidaturu takovou osobu, ženu či muže, připravovat. Pokud jim to nevelí starost o Česko, měl by jim to velet pud sebezáchovy. Další Zeman (další Klaus) by nás mohl ze západního společenství vypudit. Nezapomeňme, že patříme do vlivové sféry Ruska. Stačí si číst výroční zprávy BIS, jak se u nás činí ruští agenti. Stačí sledovat česky píšící proruské propagandistické servery. I tato media a ruští špióni budou hrát v naší prezidentské kampani velkou roli. – Zajímavých, úctyhodných Češek a Čechů jistě najdeme dost. Jen chtít.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Španělský král pověřil premiéra Sáncheze sestavením další vlády

Úřadující španělský premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez ve středu po jednání se španělským králem Felipem VI. oznámil, že od panovníka přijímá pověření k pokusu o sestavení nové vlády. Upozornil však, že celý proces pravděpodobně potrvá ještě týdny.

Sánchez uvedl, že od příštího týdne se pokusí získat na svou stranu další politické subjekty ve značně fragmentovaném parlamentu. "Žádná jiná alternativa není možná," zdůraznil socialistický politik. Hlasování o důvěře nové vládě v parlamentu však budou podle Sáncheze pravděpodobně předcházet ještě týdny jednání.

Socialisté (PSOE) zvítězili v listopadových předčasných volbách, ale nepodařilo se jim získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Ze 350 poslanců jich mají pouze 120.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy