Erik Best | Komentáře
2. 8. 2011 15:40

Příběh amerického úpadku. Nixon v Číně, tím to začalo

Spojené státy musí začít zachraňovat samy sebe, ne svět. Ale nechtějí si to připustit

Spojené státy musí zachraňovat samy sebe, ne svět. Komentátor a vydavatel internetového zpravodaje Fleet Sheet Erik Best pro Aktuálně.cz píše, proč se světová velmoc číslo 1 ocitla na samém pokraji státního bankrotu. A nechce se z toho poučit.

 

Foto: Aktuálně.cz

 

Už v červenci roku 1971 v Kansas City americký prezident Richard Nixon před skupinou osob zastávajících vedoucí pozice ve sdělovacích prostředcích prohlásil, že jeho země vstupuje jakožto velká civilizace do fáze, kdy se v ní objevují dekadentní tendence, které ji nakonec zničí. S odkazem na příklad starověkého Řecka a Říma uvedl, že jakmile velké civilizace začnou oplývat bohatstvím, ztratí vůli žít a dále se rozvíjet. Rovněž předpověděl, že americká hegemonie bude během nadcházejících zhruba patnácti let nahrazena multipolárním světem, ve kterém se Sovětský svaz, západní Evropa, Japonsko a Čína stanou vedoucími mocnostmi.

Konec jedné americké iluze. Už nevládneme světu. (Barack Obama na Velké čínské zdi, 2009.)
Konec jedné americké iluze. Už nevládneme světu. (Barack Obama na Velké čínské zdi, 2009.) | Foto: Reuters

Když pronášel tato slova, byl jeho poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger na utajované cestě do Pekingu, kde měl za úkol připravit půdu pro první návštěvu amerického prezidenta, kterou Nixon oficiálně oznámil až o deset dní později. Nixonova návštěva Pekingu rok nato vedla k otevření „rudé Číny" a je obecně považována za jednu z nejvýznamnějších událostí v moderních dějinách Spojených států.

Z opoziční perspektivy lze Nixonovo otevření se Číně považovat za jeden z nejhorších momentů novodobé historie USA vůbec. Zmiňovaná Nixonova návštěva uvedla do pohybu dlouhý řetězec událostí, které přímo přispěly k tomu, že se tento týden Spojené státy ocitly na samém prahu národního bankrotu.

V roce 1979, sedm let po Nixonově návštěve Pekingu, vstoupily USA do diplomatických vztahů se svým ideologickým nepřítelem Čínou a přerušily oficiální vazby se svým dlouhodobým spojencem Tchaj-wanem. Diplomatické vztahy s Čínou nakonec vyústily k rozsáhlému transferu technologií ze Západu na Východ, k masivnímu rozkrádání amerického intelektuálního vlastnictví, k nekonečnému zasílání levného čínského zboží do Států (díky čemuž řada Američanů přišla o práci), a v neposlední řadě samozřejmě i k ohromnému zadlužení USA u Číny (a dalších států). Všechny tyto výpůjčky napomohly tomu, že Spojené státy ještě mnoho let žily v iluzi, že neztrácejí nic ze svého dominantního postavení ve světě.

Nixon byl dobrým prorokem, zdá se.
Nixon byl dobrým prorokem, zdá se. | Foto: Reuters

Rychlý vzestup Číny v posledních čtyřiceti letech byl částečně výsledkem čínského odhodlání a plánování, ale také výsledkem změny politiky Spojených států, o kterou se Nixon zasadil. Jednou ze zásadních příčin toho, že se Nixonova předpověď pádu USA stala sebenaplňujícím proroctvím, byla skutečnost, že on sám spolu se svými následovníky učinili předem promyšlené kroky, díky kterým k této situaci mohlo dojít. Zatímco vedli studenou válku proti Sovětskému svazu, nechávali svému ještě většímu rivalovi, Číně, prostor, aby se mohl rozvíjet a prosperovat.

Nixonův projev v Kansas City byl ve své době v podstatě neznámý. Oproti tomu Barack Obama ve své prezidentské funkci činí otevřená prohlášení, která celou záležitost s Čínou posouvají ještě dále. Například ze závazků ohledně jaderného odzbrojování, které Obama učinil během svého proslovu v Praze v dubnu 2009, bude v dlouhodobé perspektivě Čína těžit mnohem více, než Spojené státy či Rusko.

Několik amerických komentátorů už s ohledem na výši dluhu Spojených států opatrně mluví o konci západní - a konkrétně americké - civilizace.

Spojené státy od dob Vietnamu vedou skoro samé nevyhratelné války. Například v Afghánistánu.
Spojené státy od dob Vietnamu vedou skoro samé nevyhratelné války. Například v Afghánistánu. | Foto: Reuters

Civilizace se stávají velkými tím, že jsou schopny rozpoznat své národní zájmy a ty pak prostřednictvím vojenských, obchodních a sociálních nástrojů neúnavně prosazovat. V roce 1971, ve kterém Nixon předpověděl zánik americké říše, se země nacházela ve válce, kterou nemohla vyhrát, natož ospravedlnit před vlastními občany. Přestože válka ve Vietnamu měla posloužit jako přesný příklad toho, čemu se v budoucích letech vyhnout, Spojené státy od té doby neustále vedou nevyhratelné války.

Jsou to pozitivní atributy židovsko-křesťanského myšlení - především ohled na druhé, co žene Spojené státy do válek. Je však chybou nebýt s to rozpoznat moment, v kterém se tyto pozitivní aspekty západní civilizace proměňují v negativní síly, jež přivádí Spojené státy na pokraj propasti. USA si jednoduše nemohou nadále dovolit být policistou pro celý svět. Nemůžou si dovolit odevzdat své technologie Číně. Nemůžou si dále libovolně půjčovat peníze. Musí začít zachraňovat samy sebe.

Avšak Američané - nebo přinejmenším jejich politická reprezentace - tento fakt odmítají přijmout. A díky tomu se čtyřicet let stará Nixonova předpověť začíná naplňovat závratnou rychlostí.

* * *

Vážení čtenáři, o své názory k tématu se můžete podělit na [email protected], nebo na Facebooku Aktuálně.cz.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Generál Řehka na Vítkově symbolicky převzal velení armády

Nastupující náčelník generálního štábu Karel Řehka ve čtvrtek na pražském Vítkově symbolicky převzal funkci od svého předchůdce Aleše Opaty. Při oslavách Dne ozbrojených sil mu dosavadní šéf armády předal bojový prapor generálního štábu. Oficiálně se funkce Řehka ujme od pátku. Funkci ve čtvrtek podobným způsobem převzal i nový náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn.

Sedmačtyřicetiletý Řehka, kterého prezident Miloš Zeman minulý týden jmenoval do hodnosti generálmajora, přichází do čela armády z pozice ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Vrací se do ní po dvou letech, kvůli vedení NÚKIB odešel do civilu. Dříve působil u speciálních sil v Prostějově, kterým i velel. Vyslán byl na několik zahraničních misí na Balkáně a v Afghánistánu a působil i ve velitelských strukturách v NATO. Absolvoval několik zahraničních kurzů včetně prestižního Rangers v USA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy