Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
29. 9. 2022 11:30

Přijímejme Rusy prchající před mobilizací. Nebuďme strašpytlové, změňme Putinovu říši

Jsem pro přijímání utečenců před válkou, samozřejmě po pečlivém prověření službami. Odmítám tvrzení, že en gros nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza.
Rusové houfně prchají před mobilizací.
Rusové houfně prchají před mobilizací. | Foto: Reuters

Více než čtvrt milionu Rusů už prchlo před Putinovou "částečnou mobilizací". Na ruských hranicích se táhnou obří fronty, lidé nechtějí jít bojovat na Ukrajinu, nechtějí položit život v nesmyslné dobyvačné válce. Utíkají do Gruzie, Kazachstánu nebo Mongolska, chtějí do Finska, do pobaltských států, kamkoli, kde nebudou muset narukovat do války. U nás se těsně po vyhlášení ruské mobilizace rozpoutala debata, jestli Rusy utíkající před povolávacím rozkazem přijímat, nebo odmítat. Suverénně vítězí druhý názor. Nesouhlasím.

Postoj vlády, ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), je následující: "Rozumím, ze Rusové prchají před čím dal zoufalejšími rozhodnutími Putina. Ale ti, kteří ze země utíkají proto, že nechtějí plnit povinnost uloženou jejich vlastním státem, nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza." - Skutečně? Neřekl bych. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl zase toto: "Pokud někdo přijde, bude jeho žádost posouzena v rámci standardního azylového řízení." Nic jiného ani říci nemůže, od toho máme azylové zákony.

Vyjádření Jana Lipavského, tedy že utíkající Rusové "nechtějí plnit povinnost uloženou jejich vlastním státem, nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza", mi připadá poněkud mimo. Protože tato povinnost, narukovat a jít bojovat na Ukrajinu, znamená, že budou zabíjet Ukrajince, na jejichž straně stojíme, a snad budeme stát i nadále. Tohle je přece naprosto nepominutelný aspekt celé věci. Nejít do války na Ukrajinu = nevraždit Ukrajince. To je snad hodno podpory.

A jistě, oni drtivou většinou utíkají z Ruska proto, aby ochránili své životy, nikoli ty ukrajinské. Častá výhrada, kterou mnozí proti prchajícím Rusům používají, zní: na Ukrajincích jim nezáleží, měli více než půl roku na to, aby se vzbouřili, mohli se dávno postavit proti válce, proti Putinovi. Neudělali to, čekali, až jim půjde o krk. A nedělají to dál, místo aby demonstrovali, utíkají…

K tomu pár slov, která mnozí Češi neradi uslyší. Kolik lidí u nás se postavilo proti komunistickému režimu? Jakkoli, ne snad se zbraní v ruce, ale jakkoli? Přiznejme si to - strašně, strašně málo. Nadávalo se na režim, ale když jste přišli za lidmi, ať třeba podepíší petici za zavřeného disidenta, za rodinu, které odebrali dítě, tak na vás křičeli, že je chcete zničit. Takže ten argument "nevzbouřili se", "nic proti Putinovi nedělali" zní v Česku falešně, vyslovit by ho správně mohlo jen velmi málo místních.

Útěky škodí Putinovu režimu

Další věc. Už sám fakt, že utíkají, že se tedy jasně, zřetelně odmítají účastnit genocidní války na Ukrajině, Putinovu režimu škodí. Ty útěky, fronty na hranicích, vyprodané letenky, zaznamenáváme nejen my, Západ, ale ví o nich celé Rusko. Jistě, nejsou to demonstrace - demonstrující jsou biti a zavíráni, případně rovnou posíláni do války, ale zároveň to velmi viditelně demonstruje odpor k Putinovi.

Emigrace mužů oslabuje jeho režim, bez pochyb oslabuje jeho pozici. A zároveň ty útěky obracejí pozornost Rusů k podstatě války, prolamují lhostejnost, nutí Rusy o ní přemýšlet, zajímat se - možná poprvé od jejího únorového počátku. To, že Rusové masově utíkají, má velký smysl, je to pro ruské vedení velká rána. Zároveň prchající riskují. Pokud získají venku azyl, nebudou se moci vrátit zpátky do Ruska. I když nejde o "dezertéry", zatím neutekli z armády.

Chci tím říct, že podle mne vůbec není tak jasné, jestli skutečně nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza, jak říká šéfdiplomat Jan Lipavský a jak to tedy zřejmě bude posuzovat i ministerstvo vnitra.

Mám za to, že jde o jinou situaci, než když Česká republika omezila vydávání víz po ruské invazi na Ukrajinu a také ve spojení s ruským teroristickým útokem na muniční sklady ve Vrběticích. Omezeno bylo vydávání turistických víz, teď by však uprchlí Rusové mohli žádat o dočasnou ochranu.

Pochopitelně je to něco úplně jiného než poskytování ochrany rodinám napadených Ukrajinců. Ty tím chráníme před smrtí, před Rusy, před válkou, bombami, vražděním, znásilňováním, zavlečením do Ruska, nikoli před ukrajinským režimem. V případě utíkajících Rusů bychom je chránili před Putinem, před trestem za to, že odmítají bojovat.

Strach a nenávist - špatní rádci

Hned dodám: my přece chceme a Ukrajinci přece taky chtějí, aby Rusové odmítali bojovat. Mimochodem, u utíkajících platí všude po světě to samé - utíkají ti schopnější, ti aktivnější, akčnější. A tito schopnější by byli na Ukrajině nebezpečnější.

Proti poskytování ochrany "dezertujícím" Rusům zaznívá opakovaně argument bezpečnostní. Panuje panická hrůza, že ten dav je skrz naskrz prošpikován agenty ruských tajných služeb, že se u nás usadí a budou tu pracovat pro Putina. Ta představa mi přijde úplně vedle. Emigrace lidí, kteří se bojí "povoláváku", je naprosto spontánní, se vší pravděpodobností v Rusku i nečekaná. Nepochybuji, že mezi prchajícími mohou být agenti tajných služeb, ale jistě ne tisíce, nepřeceňujme předvídavost a schopnosti dnešních ruských tajných agentur. A detail - na svoje vražedné akce na Západě používají obvykle turisty, nikoli místní agenty.

Samozřejmě by Rusové prchající před povolávacím rozkazem a žádající o ochranu či pobyt museli být velmi pečlivě prověřeni tajnými službami, ale to se přece týká všech Rusů, kteří se u nás chtějí usadit, kteří k nám utíkají. Aspoň doufám. Ostatně s tím mám i osobní zkušenosti, když jsem se snažil nějakým ruským občanům tady pomoci.

Hlavní motivy odmítání utíkajících Rusů - alespoň jak to zaznívá na sociálních sítích a v rozhovorech - vidím dva: strach a nenávist. Strach, co nám tady provedou, nenávist k národu, který nás okupoval, který devastuje jiné národy i sebe sama, který ohrožuje svobodný svět. Strach je mizerný rádce, nenávist jen zbytečně stravuje sílu.

Nezměněné Rusko bude představovat stálé nebezpečí

Jako důležitý vidím pohled sociologa Ivana Gabala, který popsal na Seznam Zprávách v textu Musíme ovlivnit vývoj v Rusku. Nástroje máme. Hned na začátku říká: "Pokud nedokážeme posunout ruské poměry k dlouhodobě udržitelnému respektu k mezinárodnímu právu, nemůžeme vůbec mluvit o naší vlastní bezpečnosti. Žádnou totiž mít nebudeme."

Klasická česká obrana spočívá ve stáhnutí se do sebe, zakrýt si oči, zacpat si uši, "mě se to netýká", "ono to nějak dopadne", "dejte mi pokoj". Po napadení Ukrajiny jsme se naštěstí zachovali značně odlišně. Ale měli bychom myslet na to, že nechat Rusko v rukou lidí, jako je Putin - a ani ten, kdo ho po jeho nevyhnutelném pádu vystřídá asi nebude žádný Václav Havel, je nesmírně riskantní. Potřebujeme Rusko jiné, přátelské, neagresivní, moderní. Odmítáním lidí, kteří nechtějí bojovat na Ukrajině, toho nedosáhneme, spíš tak posilujeme nebezpečnou ruskou izolaci.

Námitka bude znít: když je vezmeme sem, budou chybět tam. Odpověď: neutíká zřejmě žádná intelektuální elita, a navíc bereme či máme brát tamní disidenty, opozičníky, ti tam budou taky chybět. Ale hlavně, ti lidé, kteří sem přijdou, část z nich, mohou časem vidět rozdíly obou systémů. Ponechají si svoje kontakty v Rusku, mohou je odtud ovlivňovat.

Dva hlavní závěry - neměli bychom se bát Rusy přijímat, křičet, že je to bezpečnostní riziko. Máme své nástroje, jak rizika odhalit, máme tajné služby, ať pracují. Kdo se bojí, nesmí do lesa, ale my jsme v lese, v temném lese už léta, od února v lese úplně černém. A zároveň bychom měli myslet na Rusy a Rusko, myslet na to, že se ta země buď změní, nebo nás bude dál ohrožovat. Odmítám fatalistický názor, že "Rusko nelze změnit, nikdy se nezmění". Jsem pro přijímání utečenců před válkou, samozřejmě po pečlivém prověření službami. Odmítám tvrzení, že en gros nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza.

Gruzínci se bojí, že Rusko přijde za Rusy. Nápor na hranicích je ohromný, říká Ruščák (video DVTV z 22. září 2022)

To, co je v Gruzii na první pohled vidět, je značné navýšení rusky mluvících lidí a prudký nárůst cen, který na příval Rusů reaguje. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Šéf úřadu práce není dost aktivní, odrazí se to na jeho hodnocení, řekl Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) není spokojen s prací šéfa úřadu práce Viktora Najmona. Generální ředitel podle něj není dost aktivní při organizaci úřadu, který čelí náporu žádostí, řekl Jurečka v reakci na středeční jednání sněmovního sociálního výboru, který oba vyzval, aby okamžitě řešili zpožďování dávek a zajistili jejich rychlé vyplácení.

Jurečka řekl, že s Najmonem o potřebě změn opakovaně v posledních měsících vede debaty a vyzývá ho k větší aktivitě. Uvedl také, že se nespokojenost projeví v hodnocení generálního ředitele podle služebního zákona.

"Rozhodně spokojen nejsem, kroky nejsou činěny nejen v posledních měsících, ale dlouhodobě," uvedl Jurečka na adresu vedení úřadu práce. Na dotaz, zda z toho vyvodí personální důsledky, řekl, že je limitován služebním zákonem. Později dodal, že jeho názor se projeví v pravidelném služebním hodnocení generálního ředitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy