Před týdnem jsem psal o případu motorkáře Radka Čapka. Šestého srpna v noci ujížděl policistům, protože neměl řidičák na motocykl (na auto ano). Policajti ho po asi padesáti metrech pronásledování nabrali čumákem auta. Buď proto, že motorku nezvládl, nebo proto, že ho chtěli sejmout. Motocyklista pak letěl čtyři metry vzduchem a zranil se. Hlídkaři nabourali do sloupu, vystoupili z vozu, jeden zraněného Čapka kopl. Nasadili mu chvat a posléze pouta.
Česká televize zhruba měsíc po incidentu odvysílala video z bezpečnostní kamery, které ukázalo část celé události. Policejní brutalitu. Z onoho videa, které ovšem nebylo celé, se stoprocentní jistotou nevyplývá, že policisté Čapka srazili úmyslně. Je na něm vidět až moment, kdy ho „vezou na kapotě“ a letí, pak ovšem také kopnutí atd.
Je s podivem, že oba zasahující hlídkaři nebyli dodnes postaveni mimo službu. Po reportáži v ČT a několika článcích byli pouze staženi z ulice. Policie prostě odmítá přiznat chybu. Jako by neexistovala ta část záznamu kamery, na které jeden do motocyklisty kope a na které jsou vidět i následující akce. Policie staví na presumpci neviny. Navíc tvrdí, že není jasné, jestli Čapek neudělal sám řidičskou chybu a nespadl jim díky tomu na kapotu. Neměl přece řidičák na motorku, takže třeba neuměl jezdit.
Potíž je v tom, že ČT odvysílala jen část videa. Obhájce Čapka Robert Bezděk a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) má k dispozici delší nahrávku, z níž je patrné, že Čapek jel rovně, nedostal smyk, nespadl jim sám od sebe na kapotu. To ale není vše. K celé události byl pořízen Protokol o nehodě v silničním provozu. Ten je velice důležitý.
Ve vlastním záznamu celé události by oba policisté přece logicky měli popsat, jak motorka kličkovala nebo dostala smyk a teprve poté ji nabrali. Jenže v protokolu stojí jen to, že „přední část služebního vozidla nabourala do před ním jedoucího motocyklu“. Což je důležitý prvek v celé události. Navíc na místě, kde se srážka odehrála, nejsou vidět žádné brzdné stopy, ačkoli by policejní vůz jistě brzdil, kdyby Čapek nezvládal mašinu. Brzdné stopy se daly nalézt jen tři až čtyři metry před sloupem, do něhož hlídka se služební octavií narazila.
Stále platí: nemáme stoprocentní jistotu, jak se to stalo, ale máme jen vysokou míru pravděpodobnosti, že Čapka prostě nabrali na čumák a srazili. Jistě zato víme, o tom jasně svědčí i krátký záznam v ČT, co po havárii následovalo. A to je malér. Za to měli být oba hlídkaři postaveni mimo službu. Protože když je mimo službu nepostaví, je to signál ostatním policajtům na ulici: Hoši, klid, budeme vás krýt.
Neuposlechnout výzvy policie je přestupek
Policie zdůrazňuje fakt, že Čapek hlídce ujížděl. Ano, ujížděl a byla to chyba. Ale neuposlechnout výzvy policie je u nás přestupek, nikoli trestný čin. (Je otázkou, zda by to nemělo být posuzováno jinak, přísněji.) Za přestupek ovšem přece nemohu nikoho srazit z motorky (pokud k tomu skutečně došlo) a za přestupek nemohu kopat do zraněného člověka.
Jestliže GIBS prokáže, že policisté Čapka nabrali, že on to nezavinil, pak i to je brutální trestný čin, nejen bití zraněného, který sténá po pádu na zemi. Zákon o policii nedovoluje úmyslně narazit do jiného vozidla, natožpak do motorky, hovoří pouze o vytlačení jako donucovacím prostředku. Ale i v takovém případě je stanoven určitý postup. Smyslem prostě není a nesmí být pronásledovaného smrtelně ohrozit.
Místo chránění podezřelých policajtů by měla policie spíš řešit jiné věci. Třeba naučit své lidi zastavovat ujíždějící motocyklisty. Také se zdá, že část mužstva, jakmile navlékne uniformu, začne mít potíže s psychikou.
Obhájce Čapka připomíná, že v jiné kauze státní zastupitelství obžalovalo kmotra Romana Janouška z pokusu o vraždu: úmyslně podle žaloby najel do ženy, která ho chtěla zastavit. Pokud by policajti vědomě, úmyslně najeli do motorkáře, který jim ujížděl padesát metrů, bylo by to podle Roberta Bezděka také možno kvalifikovat jako pokus o vraždu.
Zvláštní je, že GIBS s případem nijak nespěchá. Přitom má k dispozici celé video, jistě má informace o brzdné dráze a policisty sepsaný protokol o nehodě. Doufejme, že tato na policii nezávislá inspekční instituce nechce brutální policisty chránit.
Shrňme to. Radek Čapek neměl sednout na motorku a jet s ní po silnici, když na ni nemá papíry. Dopustil se přestupku. A už vůbec neměl policii ujíždět, když ho chtěla zkontrolovat. Další přestupek. O tom není pochyb.
Ale policie neměla právo Čapka nabourat, pokud se to stalo, ohrozit na životě. Neměla právo do zraněného motocyklisty kopat. To jeho život ohrozila znovu, neboť zasahující hlídkaři nevěděli, jaká zranění Čapek utrpěl. Jasné bylo jen jedno, že je zraněný a potřebuje pomoc. Nezapomínejme, že policisté nejsou „obyčejní občané“ jako my, ale mají status úřední osoby. To jim dává vyšší pravomoci, ale také to na ně klade vyšší nároky.
Místo chránění podezřelých policajtů by měla policie spíš řešit jiné věci. Třeba naučit své lidi zastavovat ujíždějící motocyklisty. Také se zdá, že část mužstva, jakmile navlékne uniformu, začne mít potíže s psychikou. Složité situace potom nedokáže zvládnout. Kauza motorkáře Radka Čapka je toho smutným, varujícím důkazem. Brutalita zasahujících zůstala prakticky bez odezvy. GIBS věc vyšetřuje přes měsíc, mimo službu postaveni nebyli. Presumpce neviny je zde jen výmluva. Policie chrání sebe samu, nás tím ale ohrožuje.
