Analýza – O tom, jak dlouhá doba jsou v politice dva roky a co všechno mohou změnit, se v noci bolestivě přesvědčil americký prezident Barack Obama.
Téměř na den přesně před dvěma lety zaznamenal Obama triumfální vítězství v prezidentských volbách, jímž si zajistil druhé čtyřleté funkční období v Bílém domě. Na první povolební tiskové konferenci tehdy sebevědomě prohlásil, že získal silný mandát a hodlá ho využít k prosazení důležitých reforem.
Žádné reformy od té doby neprosadil a nazlobení voliči ho za to nyní "odměnili". Část z nich tím, že zůstala doma a část tím, že přeběhla k republikánům.
Čtěte důvody Obamova fiaska dva roky před tím, než se definitivně rozloučí s Bílým domem.
1. Nepřišli Obamovi voliči
Obamovi se nepodařilo dostat k volbám v masovém měřítku ty skupiny lidí, které ho vynesly před šesti, respektive dvěma lety do Bílého domu, tedy především mladé, etnické menšiny a svobodné matky.
Povolební průzkumy ukázaly, že mladí do 29 let tvořili letos pouze 13 procent veškerého voličstva, což bylo o šest procent méně než v roce 2012. Podíl žen se snížil o dvě procenta. Naopak bílí Američané měli mezi voliči letos o tři procenta početnější zastoupení než při prezidentských volbách.
To byl první obří kámen, o který vyhlídky Obamovy Demokratické strany ve volbách zakoply.
Pro republikány však volební výsledky obsahují rovněž varování: je pravděpodobné, že řadu duelů, v nichž letos těsně zvítězili, by při volební účasti a demografickém složení elektorátu z posledních prezidentských voleb opět prohráli.
2. Obama neprosadil klíčovou reformu imigrační politiky
Proč na Obamu a jeho Demokratickou stranu zanevřeli hispánští voliči, kteří tvořili jen osm procent voličů? Jsou zklamaní a zároveň naštvaní z toho, že prezident neprosadil reformu imigrační politiky, která by snížila počet lidí hispánského původu pobývajících v USA nelegálně.
Obama nenašel dostatečně silnou podporu v Kongresu. A když se v létě odhodlal řešit situaci aspoň částečně exekutivním nařízením, na naléhání zevnitř Demokratické strany z plánu couvl. A odložil ho na čas po volbách. Z pohledu volebních výsledků na trochu pozdní čas…
3. Obamu už Amerika nemá ráda
Jeden z nejtěsnějších soubojů volební noci zažila Virgínie, tedy stát, kde Obama v obou svých pokusech o Bílý dům vyhrál. Lidí se tam před volebními místnostmi ptali, zda souhlasí s tím, jak si Obama počíná v úřadu prezidenta. Osmapadesát procent odpovědělo, že nikoli.
Letošním volbám chybělo hlavní jednotící téma, stal se jím při jeho absenci sám Barack Obama. Američané voleb využili, aby dali průchod svému zklamání z toho, jak si poslední dva roky vedl.
Dobrým příkladem je výsledek senátních voleb v Coloradu. Dosavadní demokratický senátor Mark Udall tam prohrál poté, co ho jeho republikánský soupeř Cory Gardner soustavně vykresloval jako blízkého Obamova spojence, který v Kongresu hlasoval souhlasně s prezidentem v 99 procentech případů.
Republikánům vůbec volebně nepřejí socio-demografické trendy v Coloradu. Letos tam však kritika Obamy jako hlavní volební téma na vítězství stačila.
4. Ekonomika roste, v peněženkách to ale střední třída necítí
Americká ekonomika zaznamenává v posledních dvou čtvrtletích dynamický růst HDP, výrazně se snížila míra nezaměstnanosti, klesají ceny benzinu. Jak to, že Obama nesklidil aspoň nějaký vděk od voličů?
Střední třída ekonomické zlepšení necítí ve svých peněženkách. Reálné mzdy u ní dál stagnují. Byl to přitom ústřední Obamův slib v kampani před prezidentskými volbami, že se za jeho vlády bude mít lépe střední třída, nikoli jen nejbohatší Američané.
Tento slib zůstal nesplněn a výsledky voleb to věrně odrážejí. Podle ekonomické situace se ve volbách rozhodovala skoro polovina voličů.
5. Demokraté vsadili chybně na sociální otázky
Kandidáti Demokratické strany se přepočítali, když v předvolební kampani hojně vsadili na kritiku republikánů v oblastech, jako jsou práva žen na potrat či práva homosexuálů.
Jakkoli většina americké populace v těchto otázkách souzní s postoji demokratů, nikoli republikánů, nejde o věci, podle nichž by se chtěli ve volbách, v čase, kdy se dál vyrovnávají s důsledky ekonomické krize, rozhodovat.
Byla to Republikánská strana, která v minulých volbách na těchto otázkách stavěla a doplatila na to. Poučena, vsadila tentokrát na otázky ekonomického zabezpečení.
Je záhadou, proč demokraté byli ochotni vlézt do té samé pasti, z níž viděli se vyhrabat své konkurenty.
6. Lidé, kteří volili, nesdílejí Obamův pohled na roli vlády
Průzkum před volebními místnostmi odhalil ještě jednu zajímavou skutečnost. Čtyřiapadesát procent dotázaných se vyslovilo, že se vláda příliš míchá do věcí jednotlivcům a firmám. Opačný názor, tedy že vláda by se měla víc vložit do řešení problémů v zemi, vyjádřilo jen 41 procent voličů.
Je nepochybné, že v politických reáliích Spojených států reprezentuje prezident Barack Obama názor, že větší angažmá vlády je nutná a potřebná věc. Lidí s obdobným názorem nepřišlo k letošním volbám dost.
K tomu se přidala skutečnost, že většina Američanů je toho názoru, že schopnost vlády vypořádat se se zásadními problémy USA v posledních letech poklesla. Viní z toho přitom právě prezidenta Obamu.
7. Lidé volili proti Obamovi, republikáni nemají silný mandát
Jeden z paradoxů těchto voleb: jakkoli je vítězství republikánů mohutné, není přesvědčivé v tom smyslu, že by získali od voličů jednoznačný mandát k prosazení změn.
Republikáni se především příliš neobtěžovali s představením nějakého detailního programu, který by bylo možné vydávat za plán pro legislativní práci v Kongresu v příštích letech.
Že republikáni nedisponují jasným a silným mandátem, dokazují i výsledky referend, které se konaly současně s volbami do Kongresu. Voliči v různých částech USA schválili například zvýšení minimální mzdy nebo legalizaci marihuany. Což jsou přesně nápady, s nimiž republikáni velmi ostře nesouhlasí.
Mezi republikány jsou politici, kteří si to uvědomují. "Není to tak, že by se lidé náhle do republikánů zamilovali. Spíš vyjadřují ztrátu důvěry v administrativu prezidenta a obavy o národní bezpečnost i pracovní místa," přiznal střízlivě druhý nejvýše postavený republikánský senátor John Cornyn.
8. Politický osud Obamy zpečetí až příští dva roky
Jakkoli je volební porážka pro Obamu hořká, o tom, jak bude jako prezident nakonec zapsán, se nerozhodlo v noci na středu u volebních uren. Rozhodne se o tom během příštích dvou let.
Obama se musí pokusit najít aspoň v některých věcech shodu s republikány. Hned na pátek si pozval do Bílého domu lídry obou stran v Kongresu. Tón, jaký na schůzce udá, bude znít až do konce jeho funkčního období.
"Vím, jak soutěživý člověk prezident Obama je. On si bude chtít zajistit svůj politický odkaz. A to může dokázat jedině, když bude spolupracovat s republikány ovládaným Kongresem," uvedl pro televizi CNN bývalý mluvčí Obamy Jay Carney.
Obama může republikánům pro začátek nabídnout ústupky v oblasti obchodu, případně změn u daní z příjmů právnických osob. Velmi ale bude záležet, jak si volební vzkaz přečtou republikáni. A jak budou – s vyhlídkou na příští prezidentské volby (kdy budou potřebovat přesvědčit daleko širší elektorát než letos), ale i senátní volby (kdy bude řada republikánů obhajovat mandát v demokratům nakloněných státech) - svolní k dohodám s prezidentem.
