V pátek 5. dubna podal státní zástupce Petr Jirát žalobu na poslance ČSSD, bývalého hejtmana Davida Ratha. Obžalováno bylo dalších deset lidí. Jsou podezřelí z mnohamilionové korupce. Rathovi hrozí až 12 let za mřížemi.
Hejtmanovo sledování a zatčení je považováno za největší úspěch české policie za poslední roky. Každého, kdo se zabývá nejvyššími patry české zločinnosti (rozkrádání a přihrávání státních zakázek, uplácení politiků a jejich spolupracovníků, temné vazby na nejmocnější postavy českého průmyslu), ale napadne: kde jsou další sledovaní a usvědčení? V této zemi bylo za posledních deset let podle kvalifikovaných odhadů rozkradeno více než jeden a půl bilionu korun českých.
Hejtman David Rath, a to opět potvrdí každý bezpečnostní expert, není žádná velryba v moři tuzemských podvodů. Vypadá spíš jako slabší střední třída. Vzpomeňme, co říkal miliardář Andrej Babiš, než založil stranu ANO 2011: z milionových úplatků (či poplatků za zakázku) se ceny v nejvyšších patrech posunuly na stovky milionů až miliardy. A to prý už nejde, úroveň je nutno snížit zpět na milionové hodnoty.
Postrach jménem Lenka Bradáčová
Se zatčením Ratha je spojeno jméno žalobkyně Lenky Bradáčové. Kauzu (nikoli sama) dozorovala. Dokázala s původním šéfem malého policejního týmu Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Petrem Vincenzem utajit před nadřízenými jméno Davida Ratha. Mimo jiné proto byla věc dotažena do konce. Dnes je Bradáčová, přes odpor části ODS, dokonce přes odpor premiéra Petra Nečase (ODS), vrchní státní zástupkyní v Praze. A přece to nevypadá, že by se kauzy politiků, kmotrů, velešíbrů nějak hrnuly, že by se něco hnulo vpřed. Proč?
Podívejme se nejdřív na kauzu Rath. Začala atypicky. Žalobce Jirát říká: "Prvotním důvodem bylo samozřejmě samotné trestní oznámení, tedy už to, že se někdo z prostředí odhodlal, i když přes prostředníka, který tu věc oznámil. Pokud nemáte vstupní informaci, že se někde něco děje, tak policie nemůže jen tak jít někam a nasadit operativní techniku. Soud by jí to nikdy nepovolil, musí mít konkrétní argument a podezření a to tady bylo. Díky tomu se vše začalo rozkrývat, připravovat pro nás pro zahájení trestního stíhání důkazy, což se, zaplať pánbůh, podařilo." Někdo tedy Ratha sofistikovaně prásknul. Nikoli tak, že by šel na místní oddělení policie a tam začal zpívat. Ne. Sehnal si bývalého policajta, ten využil svých znalostí a kontaktů a informoval vysoko postaveného žalobce. Pak se věci ujala protikorupční policie (ÚOKFK).
V ní se náhodou našel slušný detektiv, který navíc něco uměl - Petr Vincenz. Ten pak případ tajil dokonce i před svým vedením (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality vede Tomáš Martinec).
Schopní jdou znechuceni do civilu
A teď pozor, už se začínáme dostávat k odpovědi na otázku, proč není víc dotažených případů, jako je Rath, tedy z nejvyšší politiky. Vincenz začátkem loňského roku z policie odešel. Důvod? Ředitel Martinec Vincenzovi buď nepomáhal, nebo mu rovnou házel klacky pod nohy. Zřejmě také proto byl případ před vedením tajen. Vincenz to popsal takto: "S informacemi jsme nakládali opatrně. Jméno MUDr. Ratha bylo zajímavé, a bylo by zajímavé i pro případné prozrazení. To se naštěstí nestalo. Byl k tomu zvolen nestandardní přístup. Na základě mého pokynu se to nedávalo do běžných informačních systémů."
Mimochodem, v době, kdy začala kauza Rath, se v policii jedna věc změnila prudce k lepšímu. A zlepšil ji bývalý policejní prezident Petr Lessy. Pod tlakem médií (o té věci se velmi rozhořčeně psalo) nechal zrušit tzv. Houbovo nařízení. Podezřelý akt bývalého náměstka šéfa policie Jiřího Houby, který kriminalistům ukládal informovat o vyšetřování své nadřízené dříve než státní zástupce! Houba byl, vzpomeňme, hojně spojován se jménem exministra vnitra Ivana Langera (ODS).
To je tedy zjevně druhá základní podmínka: aby se něco vyšetřilo, nesmí o tom vědět vedení útvarů a policie. (Zní to strašně, ale zřejmě je to pravda.)
Jenomže Houbovo nařízení neplatí, vrchní žalobu v Praze vede Lenka Bradáčová, která má dnes dokonce silnou podporu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), a přece se nové odhalené případy nesypou. To vidí každý. Proč?
Policie a žaloba nejsou vyčištěny
Proti jmenování Bradáčové do vysoké funkce se loni vzedmul prudký odpor v ODS. Bylo jasné, že ta dáma chce "čistit" státní zastupitelství. Dokonce kvůli ní Petr Nečas odvolal tehdejšího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). Napraveného Pospíšila, kterému došlo, že žaloba se musí od politiků osamostatnit. Naštěstí v tomto trendu pokračuje i Pavel Blažek. Svědčí o tom nový zákon o státních zastupitelstvích, který má vbrzku projednat vláda. Kopíruje návrh Jiřího Pospíšila a částečně zbavuje vedení žaloby silné závislosti na politicích. Navíc chce vytvořit nový Útvar pro potírání korupce. (Klasika: o korupci u nás politici žvaní horem dolem, ale na útvar podle ministra financí není ani koruna. Blažek by si ho musel zaplatit ze svého rozpočtu.)
Bradáčová vyletěla nahoru. Část policie tvrdí, že žalobci v některých případech přestávají vyšetřovatelům PŘEKÁŽET v odhalování kauz. Pěkné. A přece to nefunguje, přece se nic moc neděje. Vysvětlení?
Odpověď má více rovin. 1. Policie zhusta na složité případy finanční kriminality nemá. Je schopná, nažhavená politiky a jejich kumpány obvinit, ale tím to hasne. Obviněný si najme schopného advokáta a ten se detektivům vysměje. (Podle znalců tak dopadne kupříkladu kauza letounů CASA, v níž je obviněna Vlasta Parkanová, TOP 09, dříve KDU-ČSL.)
2. Ani policie, ani žaloba nejsou vyčištěny. Nestačí jedna Bradáčová. Nestačí jeden tým, jaký vedl Petr Vincenz, který od protikorupční policie zklamán a znechucen odešel. V policejních útvarech, někdy v jejich vedení, fungují dál lidé, kteří sami politiky a byznysmeny informují. Nedávno se jeden takový úslužný policajt stal dokonce zástupcem šéfa kriminálky středně velkého města. 3. Totéž platí o státním zastupitelství, není vyčištěno. 4. Policie a žaloba jde stále dál proti sobě. Právě díky výše popsaným jevům.
Martinec prý na Bradáčovou "vyrobil případ"
Příklad? Čerstvý spor vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové a ředitele ÚOKFK Tomáše Martince. Bradáčová žádá, aby bylo vyjasněno, jak ÚOKFK pracuje. Útvar podle ní podivně nakládá s informacemi, které získal při vyšetřování závažných korupčních kauz. Lenka Bradáčová podala stížnost policejnímu prezidentovi Martinu Červíčkovi: "Z důvodu opakujících se výhrad, které jsem s vedením protikorupčního útvaru projednávala a které nyní vygradovaly, jsem požádala o analýzu stavu."
Po skončení pořadu v rádiu Frekvence 1 Bradáčová v březnu naznačila, že na ni Martinec "vyrobil" případ. Na otázku moderátora, jak na ni byl případ vyroben, řekla: "Hm, z ÚOKFK. A já jsem čekala, kde to Martinec prodá, tak vám to prodal. Děkuju." To bohužel pravděpodobně obnažuje, o čem se mluví dlouhou dobu. Bradáčová silně vadí. Části policie, části politiků, kmotrům. Samo sebou zatím nevíme, jak věc dopadne. (Má jít o podjatost vrchní žalobkyně Bradáčové v kauze IT zakázek ministerstva práce a sociálních věcí; tam má být prověřován také její manžel Tomáš Hájek, se kterým ale Bradáčová již tři roky nežije.)
Zpět k původní otázce: Proč není dotaženo víc případů, jako je Rath? Možná v tom hraje roli ještě jeden faktor. Rath byl opoziční politik. Není nemožné, že nadřízení Vincenze o kauze přece jen věděli a nechali ji dokončit. Hodilo se jim to. Tuto domněnku neumím doložit. Snad jen tím, že v jisté přípravné fázi o sledování Ratha prostě museli vědět i nahoře.
Změnilo se zoufale málo
Shrnuto: nástup Lenky Bradáčové nestačí. Šéfové klíčových útvarů jsou zčásti pochybní. O tom svědčí třeba rozhovor s ředitelem protikorupční složky policie (ÚOOZ) Robertem Šlachtou pro Aktuálně.cz. Šlachta pochází ze stáje tzv. protidrogové brigády Jiřího Komorouse. Co dodat? Podobně nedůvěryhodný je ředitel Martinec. Jak to, kupříkladu, že jeho lidé zatím nevyšetřili nic v Lesích ČR? Po všech zveřejněných zjištěních!
Svědčí o tom i nedávná snaha, aby se po odchodu Tomáše Almera do civilu vedoucím Útvaru speciálních činností služby kriminální policie a vyšetřování stal někdo jiný než Vladimír Šibor. Dodejme, že to je klíčový útvar, kam spadají odposlechy, sledování atd. (Naštěstí to nevyšlo, ale intervence podle aktérů přicházely z nejvyšších míst české politiky.)
Dále platí, že policie na složité kauzy nemá. Ostatně i proto chce ministr Blažek vytvořit tým specializovaných žalobců, kteří by se korupcí zabývali. Policie ani žaloba nejsou zbaveny lidí, kteří informují směrem ven. Navíc se poslední dobou z policie ozývá, že už se zase bojí.
Podívejme se, jak dopadla kauza bývalého generálního ředitele ČEZ Martina Romana. Nic. Je to neuvěřitelné, ale nic. Pohleďme, co se děje na severu země nebo v Praze. Jak nepřehledná, zlobbovaná je kauza pražské Opencard. Proč ji nešetří ÚOKFK? Proč nepříslušný Šlachtův ÚOOZ? Protože Bradáčová nevěří Martincovi? Nebo proto, že to někdo přihrál společným známým v Českých Budějovicích? V tom aby se pes vyznal.
Temný, nesledovatelný vliv politiků na policii i žalobu je stále obrovský. Změnilo se zatím opravdu zoufale málo. Proto je Rath jen jeden.
