Sociální demokracie žádá předčasné volby. Považuje je za nejčistší řešení. Pro ČSSD jsou nejvýhodnější, takže se předsedovi Bohuslavu Sobotkovi nelze divit. Jsou ale předčasné volby skutečně nejčistším řešením? Co mluví pro ně a co naopak proti nim? Začněme tím, co v současné situaci mluví proti předčasnému volení poslanců.
1. Volební období je zákonem určeno jako čtyřleté. Především je to doba, na kterou byli lidem zvoleni poslanci za různé strany. Voliči jim dali hlas, souhlasili s programem jejich strany, s vědomím, že na prosazení mají čtyři roky. Zároveň je to podle zákonodárců ideálně dlouhá doba, během níž by měla vláda, která získala důvěru sněmovny (to ji činí legitimní), prosadit své cíle. Čili čtyřleté volební období má svou logiku a opodstatnění.
Ve sněmovně existuje většina
2. Další podstatná námitka proti předčasným volbám: koalice ODS, TOP 09 a LIDEM dala v úterý dohromady 101 poslanců. To je velmi silný argument, protože se opírá o smysl celého našeho parlamentního systému. Koalice to ústy Miroslavy Němcové (ODS) oznámila prezidentu Zemanovi o dvě hodiny dříve, než jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem.
To, že koalice sehnala potřebné hlasy, má velký význam. S rozpuštěním sněmovny se totiž počítá tehdy, pokud se strany nejsou schopny dohodnout, nenajdou většinu pro vládu. Tento argument pro rozpuštění sněmovny tedy padá a má se vycházet z toho, že období je čtyřleté a shoda byla nalezena (pokud skutečně nalezena byla).
3. Se čtyřletým obdobím souvisí i další fakt: vznikají nové strany, nová politická hnutí. Ta se logicky pohybují v daném ústavním systému a počítají také se čtyřletým funkčním obdobím sněmovny. Odtud plyne, že nejsou na soutěž připraveny; předčasné volby je poškodí. To má váhu speciálně dnes, kdy si lidé stěžují, že nemají koho volit.
Hrozba štěpení pro ODS a ČSSD
4. Najdou se samozřejmě i věcné, provozní argumenty. Jeden z podstatných zní: díky předčasným volbám nebude připraven státní rozpočet a země bude žít v rozpočtovém provizoriu. To je samozřejmě velmi zlé v době, kdy ekonomika stagnuje a firmy získávají málo zakázek.
5. Jeden argument Miloše Zemana: předčasné volby by se nedaly spojit s volbami do Evropského parlamentu, což by nás prý stálo o půl miliardy navíc.
6. Ústava také dává Miloši Zemanovi možnost jmenovat své dva premiéry. Ti se mohou ve sněmovně pokusit získat důvěru. Jiří Rusnok chce během dvou týdnů složit vládu. Pak dá dohromady program. Poté předstoupí před poslance a bude je žádat o vyslovení důvěry. Po celou tu dobu za něj může lobbovat jak prezident Miloš Zeman, tak jeho suita v čele s lobbistou Miroslavem Šloufem. Nemůžeme s jistotou vyloučit, že Rusnokova vláda důvěru nedostane.
Pro strany, jako jsou ODS a ČSSD, to je velká hrozba; jsou rozpolcené, čehož může Zeman využít. Jistě toho využít hodlá. Jeho lobbování ale nic nemění na tom, že kabinet Jiřího Rusnoka má právo žádat o důvěru poslanců.
Mynář: Vůle lidu se změnila
Důvody, proč jít do předčasných voleb, taky nejsou nijak slabé, zanedbatelné. Jaké jsou naopak důvody, abychom volili dřív než v květnu 2014?
1. Jeden z hlavních argumentů, který ovšem nebere v úvahu ústavní představy o smyslu parlamentu, vyslovil kancléř prezidenta Vratislav Mynář: „... máme rok 2013 a vůle lidu je zcela odlišná od roku 2010."
Na tom je hodně pravdy. Vládní koalice několikrát za sebou voliče nejen zklamala, ale i vyděsila. Stačí připomenout dobu asi rok od začátku vládnutí Petra Nečase, kdy se ukázalo, s jakými záměry šly do politiky Věci veřejné. Ani to vládu nepoložilo. Během tří let Nečasova vládnutí se kupily informace o spojení některých ministrů na lobbisty a kmotry. Vyvrcholilo to zásahem policie na Úřadu vlády, na dalších místech a zatčením šéfky kabinetu premiéra Jany Nagyové. Ukázalo se, že minimálně jednu tajnou službu bylo velmi snadné zneužít proti občanům.
2. Další argument pro předčasné volby: to, co udělal v úterý Miloš Zeman, míří proti duchu parlamentní demokracie. Sněmovna našla většinu, našla podporu pro vládu, ale on na to neslyšel. Udělal si, co chtěl. Ano, ústava mu tu možnost dává, ale zároveň je postavena na parlamentu jako hlavním hybateli, nikoli na prezidentovi. Nežijeme v prezidentském systému. Proto je dobré takové jednání zarazit.
Němcová a podezřelí ministři
3. Pro předčasné volby hovoří i další fakt. Koalice sice našla kandidátku na premiérku, ale Miroslava Němcová oznámila, že složení vlády nebude měnit. (S výjimkou předem dohodnuté změny na ministerstvu kultury.)
Policejní vyšetřování už dnes ukázalo některá spojení: právní poradce Ivo Rittiga je zároveň poradcem ministra zemědělství a ministra průmyslu. Ministři Bendl, Kuba, ale i další budí podezření. Němcová sice zřejmě sehnala většinu pro tuto partu, ale je jisté, že dnes by jí voliči většinu neposkytli. To není příliš odvážné tvrzení.
Něco jiného by bylo, kdyby Němcová oznámila, že ve vládě některé podezřelé minstry nechce. Jenomže to by pak asi nesehnala oněch 101 podpisů.
4. Tento bod souvisí s předchozím: máme mnoho nových informací o vlivu kmotrů a lobbistů na vládu. Viz kupříkladu marný pokus najít nového šéfa Lesů ČR. (Vybírala ho mimo jiné známá Ivo Rittiga paní Nagyová.)
5. Ve sněmovně po všech opravdu šokujících odhaleních dále působí Věci veřejné Víta Bárty a strana LIDEM, která se z nich odštěpila. Ta dokonce držela vládu.
Systém se rozsypal
6. Velmi podstatný argument pro předčasné volby: současný systém se rozsypal, stav je velmi nestabilní. Reálnou většinu nemá ani levice, ani pravice. Pokusy Miloše Zemana jsou spíš jeho snahou pomstít se ČSSD a možná i lidem, jako je Karel Schwarzenberg (TOP 09, Zemanův protikandidát ve volbě na Hrad), než hledat reálné řešení. Jiří Rusnok má skutečně jen minimální šanci dostat důvěru. Čeká nás ztracené období nestability, období na nic.
7. Předčasné volby by musely přijít z iniciativy sněmovny (je k nim potřeba 120 poslanců), nikoli z vůle jedince, jednoho jediného člověka, jak se to stalo při jmenování Jiřího Rusnoka premiérem. Nezapomeňme, že parlamentní systém je postaven na střetu politických stran, nikoli na tom, že vládnou přátelé Miloše Zemana.
Předčasné volby sice zkracují volební období, narušují ústavní představu o fungování státu, ale zároveň mají tu výhodu, že nechají rozhodnout lid. Nikoli jednoho pána.
Rozhodně jsou čistším řešením než jmenování premiéra, kterého nepodporuje ani koalice, ani opozice ve sněmovně. Podporuje ho jen Miloš Zeman. Pokud Rusnok chce sloužit vlasti v politice, může kandidovat za Zemanovce. Nebo si založit vlastní partaj a zkusit uspět.
Mluví se o tom, že volby jsou výhodné pro ČSSD a KSČM, že posílí komunisté. Je to možné. Bylo by to smutné. Ale ať se rozhodnou voliči, nikoli jeden volič.
