Nejsou jako politici. Proto i palčivou otázku budoucí stranické loajality řeší jinak než Miroslav Sládek, Vít Bárta či David Rath. Ti své lidi před volbami očkovali proti přeběhlictví pomocí dlužních úpisů a pohrůžek milionovými pokutami. Kdežto hnutí ANO věří na měkčí, pocukrovanější metody. Kandidáti – Jaroslav Faltýnek chce, aby to bylo prvních deset v každém kraji – mají podstoupit psychotesty, aby se ukázalo, jaká je pravděpodobnost, že Andreji Babišovi, až budou zvoleni, zahnou.
Řídit stranu jako firmu. Zapojíme vědecké metody.
ANO 2011 si samozřejmě může lidi do voleb hledat, jakým způsobem uzná za vhodné. Klidně ať uspořádá otevřené výběrové řízení. Nebo soutěž v hodu granátem na cíl. Nebo psychotesty loajality, pokud věří, že skrze ně najde ty pravé. Voliči nezbývá, než aby tuto informaci vzal jako výpověď o straně a zhodnotil u uren.
Volič se už ovšem nedozví, co v psychotestech bylo a do jaké složky s jakým nápisem byly uloženy výsledky. Nebude znát otázky, odpovědi a jejich hodnocení ani to, zda a jak budou shromážděné poznatky využity někdy příště. To zůstane firemním-stranickým tajemstvím. Proč jeden neprošel a jiný naopak nasbíral tolik bodů, že ho to vykopne po kariérním žebříčku vzhůru, až přijde čas? Jakou váhu má u politiků ANO potenciální loajalita (k šéfovi) a jakou jiné schopnosti? Tady už tušíme problém.
Respektive problém může mít ANO, když vybere průměrné loajální osobnosti, zatímco někoho lepšího, kdo se vymyká škatulkám, zapudí. Vzpomeňte si, jak probíhal konkurs na agenta ve filmu Muži v černém.
Klíčovým faktorem demokratické politiky je vklad důvěry. Ten je z podstaty věci více nebo méně iracionální a bylo by bláhové si myslet, že vědecké psychotesty tu iracionalitu vytěsní. Ostatně, voliči si taky jednotlivé kandidáty nepsychotestují. Nic jiného než důvěřovat nebo nedůvěřovat jim nezbývá. A strany by měly hrát stejnou hru – důvěřovat svým vlastním politikům. Tím stoupá pravděpodobnost, že takové strany v sobě mají smysl pro dialog, a tím jsou důvěryhodnější. Než ty, které staví na poslušnosti, máme-li použít pejorativnější slovo než loajalita.
Ale pozor – psychotesty v politice nezavrhovat úplně. Lékař Jan Hnízdil, známý svým názorem, že politika je plná psychopatů, se hlásí k výzkumům amerického psychiatra Roberta Hareho a psychologa Paula Babiaka, kteří doporučují, aby uchazeči o vedoucí místa byli, kromě testování odborných znalostí, podrobováni i psychotestům. Hodnotily by se při nich struktura osobnosti, zvládání emocí, schopnost týmové spolupráce nebo vědomí společenské zodpovědnosti.
To jsou ovšem jiné důvody a jiná měřítka než ty, kvůli kterým chce psychotesty zavádět ANO 2011.
Mimochodem, myslíte, že by psychotest, u Babiše nebo jinde, složili dejme tomu Winston Churchill, Ronald Reagan, Václav Havel? Určitě ne - protože by je ani nenapadlo něco tak směšného podstoupit, ani na začátku politické kariéry ne.
