Přesně před rokem, 24. února 2022, ruský prezident Putin rozpoutal strašlivou válku na Ukrajině. Změnila naši část světa. Do značné míry změnila i nás, obyvatele Česka. Změnila postoj Německa a Francie k Rusku. Změnila postoj Evropské unie. Devastuje Rusko a jeho budoucnost. Se svým arzenálem jaderných zbraní se stalo obrovskou hrozbou pro Evropu, pro všechny svoje sousedy, pro mír.
Putinova válka nás vytrhla z letargie, z omylu, ve kterém jsme žili. Měli jsme pocit, že žádná velká válka už nepřijde, začalo se zdát absurdní vydávat velké peníze na armádu, na bezpečnost, na NATO. Žili jsme ukolébáni slastným konzumem, v klidu jsme spotřebovávali, nadávali na místní chyby, vlády, ale žádný zvrat, žádné skutečné ohrožení jsme nečekali, i když varovných signálů přibývalo.
Měli jsme dojem, že mír a demokracie, na kterou tak rádi a pilně nadáváme, se staly samozřejmostí, něčím, pro co se nemusí nic dělat, stačí to kritizovat a ono to samo a samozřejmě pojede dál. Nezajímaly nás konflikty, které Putin vyvolával dřív, nebrali jsme moc vážně okupaci Krymu, ale ani jiné konflikty jinde ve světě.
Tohle je pryč, sen lhostejných skončil. Utekly k nám statisíce uprchlíků, na jejichž tvářích vidíme, před jakou hrůzou prchají. Denně můžeme sledovat kruté boje na Ukrajině, denně slyšíme, jaké další nálety Rusové uskutečnili, kolik dalších nešťastníků nasadili do bojů, denně čteme, kolik lidí zahynulo. Putin rozpoutal peklo a nepomůže si zakrýt tvář.
Je zpátky bipolarita, narazily na sebe dva zásadně odlišné světy. Oba disponují možností vše zničit, jadernými zbraněmi. To jediné, co Rusko drží na uzdě, ani tamním generálům se nechce umřít, nechat zničit vlastní rodiny a majetky. Stojí proti sobě režimy nedemokratické, ruský a čínský, který Moskvu podporuje, a demokratické, tedy zdrcující většina západních zemí v čele se Spojenými státy. Můžete mít tisíc výhrad k Západu, k USA, Británii, dalším zemím, k vlastní vládě, ale je jasné, že demokratické země hájí svobodu. A je jasné, že svou vlastní i naši svobodu hájí Ukrajina.
Najednou vyžaduje ohromnou zaslepenost nevidět ruskou lež. Až do loňského února bylo mnohem lehčí lidi oblbovat. Putin se odkopal, vidíme Rusko obnažené, masy zmanipulovaných, propagandou zpracovaných lidí, kteří nejsou schopni se vzepřít, povstat a šílence v Kremlu smést. Většina mu věří! Válku na Ukrajině přitom od začátku provází série lží. Putin ve svém projevu před Státní dumou 21. února neustále převracel realitu, stavěl ji na hlavu. Dá se to shrnout do věty "ne Ukrajina, ale Rusko bylo napadeno". Lež v Rusku nepřestává fungovat, jinde se ale stává lží.
Ve srovnání s masakrovanou Ukrajinou nezažíváme nic strašného
V konzumním přežívání ztrácejí smysl základní hodnoty, stávají se jakousi nudnou samozřejmostí. "Svoboda? No a co? Co jinýho?" Za hrdinu je považován někdo, kdo předvede nějaký šílený kousek, zbytečně riskuje život. Představu hrdinů nám vyrábějí akční filmy. A najednou se díváme na skutečné hrdiny, ne na ty umělé. Na neznámé Ukrajince, kteří umírají za svobodu, kteří vzdorují obrovské přesile, a přece se nevzdávají. Fascinující pohled, který člověka mění, vidí mělkost vlastních obav a strachů, představ.
Slyšíme, že "válka bude dlouhá" a že "nesmíme přestat podporovat Ukrajinu". Důsledky války poneseme roky, ale ve srovnání s masakrovanou Ukrajinou nezažíváme nic tak strašného, to bychom si měli uvědomovat. Podpora Ukrajiny je hodnotou o sobě. Nepodpora Ukrajiny a Ukrajinců, těch tam i u nás, by ukázala, že už nevyznáváme hodnotu svobody.
Menší část zdejších lidí nechce pochopit, že Ukrajinci bojují i za nás. Ale Putinův program známe - vyhlásil "svatou" válku Západu, našemu způsobu života, demokracii, pokroku, postupnému osvobozování nesvobodných, uzurpovaných bytostí mezi námi. Pokud padne Ukrajina, a ona nesmí padnout, Putin a putinovský typ Rusa půjdou dál, budou chtít rozšířit impérium. Základní otázka: kdo z nás by chtěl žít v ruském systému? Kolik lidí tam emigruje? Odpověď dobře známe.
Důsledkem Putinovy války se stala jakási resuscitace Západu, resuscitace Severoatlantické aliance, dokonce i resuscitace demokracie, jež je v demokratických podmínkách neustále - a mnohdy právem - kritizována. Ruská alternativa a čínská alternativa se jeví jako zhola nepřijatelné.
Putin se hybridní válkou roky snažil nabourat jednotu Evropské unie. Dařilo se mu to, Česko v čele se Zemanem a Babišem toho bylo smutným důkazem. A když už měl ruský vůdce zřejmě za to, že EU oslabil dostatečně, zaútočil. Výsledek: plasticky vidíme, jak bezmocní, na pospas vydaní bychom byli mimo EU, mimo NATO, jako osamocený "suverénní národní stát". Idea téhle nezávislosti se ukázala jako nejen lichá, ale především strašně nebezpečná. Platí stoprocentně: kdyby byla Ukrajina členem NATO a EU, Putin by si na ni nedovolil zaútočit. A to se Česko nemůže s Ukrajinou srovnávat.
Západ od Putina dostává obrovskou lekci, tento masový vrah nechtěně vrací západní politiky, ale i většinu západních občanů, do reality. Ukazuje cenu svobody, ukazuje, že svobodu nikdy nemáme, nikdy není jistá, je to proces, neustálá snaha, práce, věčný nárok. Ale opakuji: do Ruska prakticky nikdo neemigruje, zatímco z Ruska lidé utíkají po tisících celé roky. Přitažlivá je svoboda, ne její opak.
