Ani třetí ročník pražských lyžařských závodů se nepovedl. Snad to mohlo být lepší, kdyby pořadatelé pět tisíc krychlových metrů uměle vyrobeného sněhu ještě prolili tvrdnoucí chemickou směsí. Jenže to neudělali, neprozřetelně se spolehli na to, že mrzne. Ne z nějaké ekologické uvědomělosti, ale proto, aby ušetřili. Jenže běžecká stopa se rozsypala, sportovci se mocně bořili a reptali, že tohle nemají zapotřebí.
Poučení: na přírodu není spoleh, nesmí dostat šanci, kazí zábavu. Nejjistější by bylo vytyčit trať v nějakém hermeticky uzavřeném prostředí, třeba spojit Tour de Ski s vernisáží tunelu Blanka, a vrátit se k osvědčenému modelu dovozu pravého sněhu na korbách náklaďáků. O trochu skleníkových plynů víc nebo míň, co na tom sejde.
V porovnání s tím, co se děje na druhé polokouli, je ovšem běh na lyžích po Praze učiněný ekologický festival. Osm a půl tisíce kilometrů Rallye Dakar, 52 kamionů, 134 automobilů, 151 motocyklů, 25 čtyřkolek - a tradá napříč Argentinou. Tak se dělá správná uhlíková stopa!
Automobilové závody jsou samy o sobě nesmysl a přežitek, ale speciálně u dálkových rallye to vyniká obzvlášt . Túrovat motory v písečných dunách jen proto, že to hezky vypadá v televizi a rajcuje závodníky a sponzory, nad tím zůstává rozum stát.
Češi ani letos nezůstali stranou. Přes půl zeměkoule vypravili pět závodních kamionů, čtyři terénní auta, pět motorek a čtyři čtyřkolky. Přejeme posádkám samozřejmě jen to dobré - ale jako fandové životního prostředí jen obtížně skrýváme jisté uspokojení nad tím, že jeden kamion vypadl v první a druhý už v druhé etapě. Příroda byla proti.
Toyota se závodníkem Jiřím Janečkem, ve volném čase poslancem parlamentu a pražským radním pro sociální politiku, zatím pokračuje dál. Možná chce pan radní, stabilní účastník dobrodružných terénních závodů, skromnými silami svého stroje přispět k oteplení atmosféry. Aby na něj, zatímco on svírá žhnoucí volant v daleké poušti, jeho milovaní pražští bezdomovci vzpomínali v dobrém.
