reklama
 
 

Řepka je dobrá, ale škodí žlutý mor

11. 5. 2018 11:20
Pěstitelé si sklizeň řepky usnadňují tím, že pole předtím postříkají Roundupem, aby porost vyrovnaně dozrál a uschnul.

Lány řepky olejky pomalu odkvétají. Žluté květy se přemění na zelené šešule a přestanou dráždit nezemědělskou veřejnost, která si řepku právem spojuje s Andrejem Babišem a jeho byznysem, momentálně uklizeným ve svěřenském fondu. Výpady proti nepřehlédnutelné olejnině jsou už takový jarní český evergreen. Samotná řepka to schytává nevinně; alergikům škodí, ale půdě ne. Jinak by si ji zahrádkáři dobrovolně nevysévali na záhony ve směsce s dalšími semínky pro zelené hnojení.

Problém není v řepce. Problém je v tom, že jí je u nás tolik. Česko je evropská řepková velmoc, když si vezmeme podíl této plodiny na orné půdě. Dnes už se k tomu nikdo z expertů nehlásí, ale bývala doba, kdy varovali, že přes hranici 200 tisíc hektarů se plochy řepky v republice nemají přehoupnout, aby se škůdci udrželi pod kontrolou. Nepřekročitelný limit dávno padl, rozloha je už více let zhruba dvojnásobná a zamakal na tom i Babiš jako majitel Agrofertu. Úspěšně vylobboval větší povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, a tím se postaral o spolehlivý odbyt řepky pro pěstitele a skvělý kšeft pro sebe.

Pro kolos Agrofert je řepka strategickou komoditou, byť se to firma snaží zlehčovat tvrzením, že obhospodařuje jen necelých pět procent řepkových polí v republice. Byznys kolem řepky kvete v Agrofertu díky propojené vertikále stejně nepřehlédnutelně jako nevinná olejka. Podniky z koncernu nejdřív prodají zemědělcům osiva, hnojiva a chemikálie, pak od nich vykoupí sklizená semínka, část zpracují ve vlastních fabrikách a část vyvezou ven. Větší díl z tuzemské sklizně skončí v bionaftě, menší v oleji pro využití v kuchyni.

Ještě v roce 1980 rostla řepka v tuzemsku na necelých 64 tisících hektarech, o deset let později na 105 tisících. Cena za žlutý boom je vysoká. Postřikovače musí vjet do porostů minimálně osmkrát, aby je uchránily před invazí četných chorob a škůdců, kteří se rozmohli právě kvůli rozšíření řepkových lánů. Už se také nepodařilo udržet pod pokličkou, že v drtivé většině zdrojů podzemních vod, a to i těch, které slouží k zásobování pitnou vodou, nalezli experti z Českého hydrometeorologického ústavu významné znečištění pesticidy, které jsou nebezpečné pro zdraví člověka. A to těmi, které se používají právě na řepku.

Pěstitelé si její sklizeň usnadňují tím, že pole předtím postříkají Roundupem, aby porost vyrovnaně dozrál a uschnul. Roundup je nejrozšířenějším totálním herbicidem k hubení plevelů. Jeho účinnou látkou je glyfosát, který chtěla Evropská unie zakázat kvůli podezření, že je rakovinotvorný. Silná evropská agrární lobby, včetně té české, proti hrozícímu zákazu úspěšně zasáhla. S Roundupem si zemědělci snižují náklady na sklizeň řepky, a tak pochybnosti o vlivu na lidské zdraví musely stranou.

Na stejné pole by se řepka měla vrátit nejdříve po čtyřech, lépe po pěti letech, aby se předešlo expanzi chorob a škůdců, a tím i mohutnému nasazení chemie. Tak schválně, zkuste ve svém okolí sledovat, zda zemědělci tuto zásadu dodržují. Nebo jestli je pro ně přednější zisk, který drobné černé řepkové semínko spolehlivě sype. Když jde o kšeft, selský rozum mnohdy prohrává.

autor: Táňa Králová | 11. 5. 2018 11:20

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama