Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
16. 9. 2016 8:00

Rok tunelu Blanka: Město padlo před auty na kolena, tudy cesta nevede

Pražský supertunel potvrzuje: Řešit automobilovou dopravu tím, že pro ni něco postavíme, je samo o sobě marnost.
Foto: Aktuálně.cz

V pondělí 19. září uplyne rok od otevření tunelu Blanka. „Bože, požehnej těm, kteří budou užívat toto dílo při cestách,“ pravil tehdy kardinál Duka, než se do díry zanořila první auta.

I stalo se. Tento týden vyjádřil situaci mluvčí městské části Praha 6: „Blanka je pro mnohé řidiče vytouženým požehnáním. Pro samotnou Prahu 6 však zatím spíše prokletím.“

Tuto městskou část, ve které se nachází vytížené Blančiny vjezdy a výjezdy, po otevření tunelu postihl rapidní nárůst automobilového provozu. Dopravní zácpy, exhalace, hluk. Radnice žádá, aby se kvůli neúnosné situaci uzavřely odbočky z Blanky na Prašném mostě. "Nedá se tu žít, nedá se tu dýchat," prohlásil starosta. Sláva tunelu.

Stálo to za to?

Supertunel ulevil dopravě v části Prahy 1, na Letné, v Argentinské ulici v Holešovicích nebo na Smíchově. Naopak přitížil ulici V Holešovičkách (automobilová stoka tu vede vilovou čtvrtí!), západnímu okolí Barrandovského mostu a výše zmíněné Praze 6. Blanka podle Auto*matu přivedla do města asi deset procent aut navíc. Přiteklou dopravu je znovu nutné „řešit“.

Co je neuvěřitelné: o stavbě za 43 miliard korun se – právem – polemizuje, nakolik převažují její klady, nebo zápory. Praha si pořídila gigantické dílo, vyluxovala jím (a náklady stále dobíhají) rozpočet a zhyzdila kus města betonem (Letenská pláň nebo Prašný most, na dosah historickému jádru metropole, utrpěly těžké šrámy). A teď se řeší, jaký to mělo smysl! To není promyšlená investice.

Nóbl jízda

Tunelem Blanka jsem řídil možná třicetkrát. Ten komfort je v porovnání se zbytkem Prahy až nezasloužený, šofér si tu chvíli, tedy pokud je cesta volná, najednou připadá jak v prezidentském apartmá. Pohodlí, plynulost, ticho, nešlo by ještě malinko ztlumit osvětlení? Pěkné.

To mluvíme o těch šťastných pěti minutách za volantem. Kromě nich je Blanka také významným generátorem problémů, kterým motoristé i nemotoristé „čelí“ a radnice je případně „hasí“. Za 43 miliard – nekupte to!

Skandální je, že tunelem neprobíhá žádná městská hromadná doprava. Ta se přitom díky rychlému spojení Blankou stala ve směru severozápad–severovýchod Prahy konkurence prakticky neschopnou. Z Břevnova do Kobylis se MHD přepravují jen opravdoví nadšenci nebo ti, kdo nemají jinou volbu. Důsledkem je další přírůstek aut a jízd a tomu odpovídající vedlejší náklady, externality.

Šedá stavba   

Blanka je nejen obchvatem, ale i precedentem obcházení práva. Její stavební povolení totiž předepisuje, že tunel smí fungovat teprve tehdy, až bude stát severozápadní část vnějšího, dálničního okruhu (aby se část tranzitu nepřesunula do Blanky). Severozápadní okruh není, a jen tak nebude. Blanka přesto pojímá skoro 80 tisíc aut denně. Jak? Ve zkušebním provozu. Ten může, a tipuju, že bude, trvat alespoň deset, klidně patnáct let. Stavební povolení je z toho pohledu cárem papíru.

Nejvyšší správní soud přitom nedávno řekl, že takhle se to dělat nesmí – ale copak by si někdo troufl tunel ve jménu práva zase zavřít? Triumf právního nihilismu. Zkuste si ve zkušebním provozu na deset let zkolaudovat třeba garáž, co vám na to stavební úřad poví…

Blanka číslo nekonečno

Tunel Blanka symbolizuje ponížení města individuální automobilovou dopravou. Ta byla, je a musí být, ale město se s ní nemůže srovnat tak, že padne na kolena – a čeká, přizpůsobuje se. Takový defenzivní způsob uvažování vede k tomu, že autodopravu město upravuje prakticky jediným, dominantním způsobem, totiž stavěním nové a nové automobilové infrastruktury. Slyšíme to i od politiků denně: řešením bude dobudování toho či onoho okruhu, radiály, rampy, křižovatky, tunelu, kapacitní komunikace, parkovacích stání. Až pak, jednou v budoucnosti, prý zavládne automobilový mír.

Blanka ilustruje nezdravou preferenci takového přístupu. Jde o „jednoznačně úspěšný projekt“ (podle mluvčí Technické správy komunikací), ovšem to je řeč o těch pěti minutách luxusní jízdy. Daň za ně, přetrvávající nebo nové dopravní trable, se vysvětlují tím, že "Blanka je sirotek. Je třeba dokončit oba okruhy a další návazné stavby“ (náměstek Petr Dolínek).

Překvapení: auta před a za Blankou odněkud jedou a někam pokračují. Fronta na zážitkové svezení tunelem (tak někdy působí zácpy ve Strakonické ulici) se nám prodlužuje. Postavili tunel – ale jezdili jim jím lidi. Tak postavili další… A tak dále, až do nekonečna.

Všude samý sirotek

Zkušenost s Blankou dokládá, jak omezené je řešení nějakého životního problému stavěním. Když se „budování“ neodehrává v promyšleném kontextu s jinými strategiemi, které míří k podstatě problému, ne k jeho projevům, má jen velmi dílčí, někdy sporný efekt. Okruhy a radiály? Bez promyšlené regulace dopravy a organizace městského plánování, které povedou k tomu, aby lidé nemuseli a nechtěli soukromá auta používat, to je jak zalévat zahradu ze skrznaskrz děravé konve. Lidé by měli mít především dobrý motiv nejezdit autem. I město jim ho musí nabídnout.

Podobně to platí o kamionech – stavět a rozšiřovat kvůli nim silnice, a zároveň budovat nové terminály, logistická centra a vůbec to, co v důsledku nákladní dopravu na silnice přivádí, vychází jí vstříc, přece nedává smysl. A nejde jen o dopravu – přehrady, nádrže, protipovodňové hráze, jezy zůstanou takovými malými „Blankami“, pokud se zároveň nebudeme chovat šetrně ke krajině, budeme ji betonovat, nebudeme pečlivěji hospodařit s půdou, s vodou atd.

Jinak můžeme donekonečna říkat, že ta nebo ona stavba je „sirotkem“, a že teprve až dostane dalšího a pak dalšího betonového bratříčka, bude líp. To přece nikam nevede. („Dálnice, dálnice, dálnice“ na volebních billboardech jsou adekvátní tomuto typu tuposti.)

Blanka vznikla „ve prospěch“ automobilů, je čas začít uvažovat v jejich „neprospěch“. V porovnání s tunelem to každopádně vyjde jen na zlomek ceny.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Ministerstvo financí připravilo další úlevu pro podnikatele. Těm, které zasáhla pandemie, odloží splatnost DPH do konce roku

Ministerstvo financí posune splatnost daně z přidané hodnoty (DPH) pro podnikatele z maloobchodu a služeb, na které přímo dolehla nejnovější vládní opatření v boji s koronavirem. Resort o tom informoval v pondělí. Splatnost DPH  za třetí čtvrtletí a září, která připadá na toto pondělí, posune resort do konce roku. MF zároveň upozornilo na to, že pardon se nebude týkat prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, a proto je nutné daňové přiznání i kontrolní hlášení podat v zákonné lhůtě. Odklad splatnosti MF provede prominutím úroků za pozdě zaplacenou daň.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

ÚOHS posuzuje prodej elektrárny Počerady podnikateli Tykačovi

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) posuzuje nákup hnědouhelné elektrárny Počerady společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Úřad o tom informoval na svých internetových stránkách. Firmy o transakci informovaly minulý týden.

"K navrhovanému spojení soutěžitelů má dojít na území České republiky zejména v oblasti těžby, zpracování a dodávek hnědého energetického uhlí, oblasti výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie, oblasti dodávek vedlejších energetických produktů a oblasti poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy. Rozhodnutí dosud nebylo vydáno," uvedl úřad.

Vršanská uhelná kupuje elektrárnu od společnosti ČEZ za 2,5 miliardy korun. Původně ji měla převzít až v roce 2024, firmy se dohodly na urychlení prodeje s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy