Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
11. 4. 2014 19:15

Rozumný Rasmussen kontra šílený Putin. Krym je budíček

Česko dává na obranu 1,1 procenta HDP. Strašně málo si ceníme své svobody.
Nemáme na to, abychom se sami Rusku ubránili. Ukrajina taky ne.
Nemáme na to, abychom se sami Rusku ubránili. Ukrajina taky ne. | Foto: Reuters

Prahu navštívil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Mluvil velmi rozumně, jako člověk, který nese odpovědnost za svobodu zemí NATO. Připomněl věc, kterou Česko už léta strašně nerado slyší: svoboda něco stojí. Do obrany se musí investovat, jinak jsme vydáni na pospas dravcům. Rasmussen: „Investice do obrany v České republice jsou příliš nízké, a proto jsem podpořil vládu, aby hledala způsoby, jak je postupně zvýšit.“ Řekl to na tiskové konferenci, kde mluvil spolu s premiérem Sobotkou.

„Jako generální tajemník jsem skutečně znepokojen škrty v oblasti obranných výdajů. Pokud se chceme podílet na kolektivní obraně, musíme investovat,“ pravil celkem jasně. Od roku 2008 se české výdaje na obranu propadly o čtvrtinu. Největší propad v NATO. Celková částka ze dvou procent sklouzla až na 1,1 procenta HDP. S nadsázkou se tedy dá říci, že si své svobody, kterou jsme v roce 1989 získali velmi levně, ceníme jednou setinou hrubého domácího produktu.

Rasmussen v Praze mluvil také o Rusku, které teď svobodomyslné evropské občany děsí. Odmítl, že by NATO mělo zasahovat na Ukrajině. Roli Aliance jasně vymezil. Je zde od toho, aby bránila své členy: „Aliance je zaměřena na vojenskou obranu spojenců. Pokud jde o Ukrajinu, věříme, že cestou vpřed je politické a diplomatické řešení.“

To možná zklame tuzemce, kteří vidí rudě a hnali by alianční vojska na Ukrajinu. Aniž by brali v potaz, že se ovšem sami na alianční obraně podílíme jen minimálně. Takže by na Ukrajinu de facto hnali jiné, což dost dobře nejde.

Generální tajemník NATO Rasmussen: „Ruská anexe Krymu představuje budíček. Nemůžeme brát bezpečnost a stabilitu v Evropě za samozřejmou."
Generální tajemník NATO Rasmussen: „Ruská anexe Krymu představuje budíček. Nemůžeme brát bezpečnost a stabilitu v Evropě za samozřejmou." | Foto: anders fogh rasmussen, Reuters

Šetřivý český stopař

Všimněme si, jak se státy NATO chovají. Ty, které se cítí skutečně ohroženy, kupříkladu Norsko a Polsko, uvolňují na obranu více peněz. Norsko dnes dává v přepočtu na obyvatele v rámci NATO nejvíc. Polsko se také cítí ohroženo a armádě přidává. My jsme zvyklí, že to za nás vždycky někdo vyřeší, výdaje seškrtáváme a vytahujeme se, jak umíme šetřit. Což je asi jako když stopař řekne, že není tak blbý, aby si koupil auto, když ho vozí jiní.

Možná tenhle přístup k vlastní obraně vypadal logicky ještě loni, ale po okupaci Krymu a po nepokojích, které Rusko vyvolává na východě Ukrajiny, hra končí. Každý politik, který nyní odmítne posílit českou armádu jako součást Aliance, nás ohrožuje. Svoboda je stále dál velmi nákladná hodnota.

V neděli, v Hovorech z Lán, pravil český prezident tyto drsné věty: „V okamžiku, kdy by se Rusko rozhodlo rozšířit svoji teritoriální expanzi na východ Ukrajiny, přestává legrace. A tady bych se přimlouval ne jenom pro co nejostřejší sankce EU, ale dokonce i pro, řekněme, vojenskou připravenost Severoatlantické aliance například tím, že by vojska NATO vstoupila na ukrajinské území.“

To je velmi silný postoj. Jako by se vzbudil český dvouocasý lev a zařval... (Vtip.) Zeman chce, aby alianční vojska překročila ukrajinskou hranici, pokud Rusové obsadí další části té země. Chce tedy válku, a to válku NATO proti Rusku. Přesně řečeno třetí světovou. Proti němu je šéf NATO Rasmussen hotový beránek. Můžeme být rádi, že se příštím generálním tajemníkem nestane Miloš Zeman, ale bývalý norský premiér Jens Stoltenberg. Jinak bychom mohli začít trénovat rozborku sborku a střelbu ze samopalu.

Miloš Zeman plánuje vstup NATO na Ukrajinu. Střet s Rusy.
Miloš Zeman plánuje vstup NATO na Ukrajinu. Střet s Rusy. | Foto: Vojtěch Marek

Zajímavé teď bude u nás doma sledovat dvě věci. Za prvé jestli česká vláda na armádu skutečně přidá. Jestli ty řeči o ohrožení Ruskem převede také v činy. Za druhé budeme sledovat, kdo má u nás větší vliv, jestli ministr financí Andrej Babiš (ANO), nebo Miloš Zeman.

Miloš: Andreji, přidej armádě!

Ti dva si zatím velice dobře notují. Zeman Babiše neustále podporuje, chválí ho. Stojí o spojenectví s ním a s jeho úspěšným ANO. Teď navrhuje, aby NATO vletělo na Ukrajinu, bude-li nutno. Nepochybně tedy musí prosazovat vyšší výdaje na naši armádu. Pokud je s Babišem takový kamarád, pak ho jistě přesvědčí, ať peníze uvolní.

Ve skutečnosti je to ale jinak. Premiérem je stále ještě Bohuslav Sobotka (ČSSD). To on by měl nyní ve vládě zavelet: výdaje na armádu musíme postupně začít zvyšovat a během našeho vládního období dosáhnout zpět oněch dvou procent, které NATO svým členským zemím doporučuje. Proč? Protože skončila legrace, skončila doba, kdy si Putin hrál na demokrata, na hodného ruského cara. Teď se začal projevovat jako nebezpečný šílenec, který nás ohrožuje.

Generální tajemník NATO řekl MF Dnes: „Ruská anexe Krymu představuje budíček. Nemůžeme brát bezpečnost a stabilitu v Evropě za samozřejmou. Pokud máme do budoucna zajistit efektivní obranu, musíme investovat víc.“ Zjevně je na čase se probudit.

Výhodu členství v NATO ukázal Rasmussen na pobaltských státech. „Jsem si jist, že kdyby tři pobaltské země nebyly členy Severoatlantické aliance, byly by ve vážném ohrožení. Teď však Rusové vědí, že kdyby se třeba jen pokusili překročit onu červenou linii, vyvolalo by to ze strany NATO velmi tvrdou odpověď.“ Se stejným přístupem jako s naprostou samozřejmostí počítá i Česká republika. Měla by se ale taky sama začít o něco víc starat. Teď už snad ví proč.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Zemřel bývalý ukrajinský premiér a vyjednávač se separatisty Marčuk

Bývalý ukrajinský premiér Jevhen Marčuk ve čtvrtek zemřel. Bylo mu 80 let, uvedla agentura Unian s odvoláním na politikovu manželku. "Černý den, zemřel Jevhen Marčuk. Srdce se zastavilo," napsala na sociálních sítích.

Marčuk kromě toho, že byl čtvrtým předsedou vlády nezávislé Ukrajiny, se svého času stal prvním šéfem její tajné služby SBU. Ještě jako studenta jej do svých řad podle dostupných informací zverbovala sovětská tajná policie KGB, v jejíchž řadách prošel celou škálou důstojnických hodností. Za prvního ukrajinského prezidenta Leonida Kravčuka na počátku 90. let minulého století byl také povýšen na armádního generála.

Za následujícího prezidenta Leonida Kučmy se stal vicepremiérem, vládu vedl v letech 1995 a 1996. Neúspěšně kandidoval na prezidenta. Později býval tajemníkem rady národní bezpečnosti a ministrem obrany. Dvakrát byl také zvolen poslancem.

V letech 2018 až 2019 byl hlavním ukrajinským vyjednávačem domlouvajícím příměří a výměny zajatců s proruskými separatisty, kteří od jara 2014 vedou ozbrojený boj proti ukrajinské armádě v Donbasu na východě země.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii zatkli kvůli rasistickým urážkám fotbalistů po finále ME 11 lidí

Jedenáct lidí zatkla britská policie během vyšetřování rasistických útoků na anglické fotbalisty na internetu po finále mistrovství Evropy. Terčem urážek se stali hráči tmavé pleti Marcus Rashford, Jadon Sancho a Bukayo Saka, kteří v zápase s Itálií neuspěli v penaltovém rozstřelu. Anglie kvůli tomu finálové utkání ve Wembley prohrála.

Policie nyní oznámila, že 207 příspěvků na sociálních sítích vyhodnotila jako spáchání trestného činu. Pocházely z 34 účtů v Británii a 123 ze zahraničí. Jedenáct majitelů britských účtů bylo zatčeno, zahraniční případy předala příslušným úřadům v jednotlivých zemích.

"Lidé se domnívají, že se mohou schovat za profil na sociálních sítích a zveřejňovat takové odporné komentáře. Musí si to rozmyslet. Máme vyšetřovatele, kteří vyhledávají urážlivé komentáře v souvislosti se zápasem, a pokud půjde o trestný čin, budou jejich autoři zatčeni," uvedl policejní důstojník Mark Roberts. Příspěvky z dalších účtů se ještě vyšetřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy