To nejdůležitější pro nás se v začínajícím roce bude odehrávat na Ukrajině. Půjde o to, jestli se Rusku ubrání, jestli mu dokáže dál statečně vzdorovat. Jestli pro to konečně, po dvou letech odkladů, získá dostatečnou podporu liknavého, zpohodlnělého Západu. Nebude to nejdůležitější jen pro Česko, ale taky pro celou Evropu a Evropskou unii.
Kdo poslouchal projev premiéra Petra Fialy o Vánocích, mohl by nabýt mylného dojmu, že to hlavní se děje u nás, a že máme dokonce už naději na ekonomické zlepšení. Je to omyl, my čeští občané bychom měli vědět, měli bychom si uvědomovat, že se o naši budoucnost hraje na Ukrajině. Měli bychom sami žádat vládu, aby tuto zemi maximálně podporovala a aby za její podporu i nadále bojovala nejen v Evropské unii.
Konec loňského roku byl poznamenán diplomatickým soubojem mezi Rusy a Čechy v OSN. Šlo o ruské město Belgorod, které bylo v sobotu 30. prosince ostřelováno ukrajinskou armádou. Během soboty tam zahynulo přes dvacet lidí, údajně civilistů včetně dětí. Ukrajinská média poté však napsala, že ukrajinské síly útočily na armádní objekty v Belgorodské oblasti a že exploze a požáry v městě Belgorodu způsobila neprofesionalita ruské protivzdušné obrany.
Nevíme, co se v Belgorodu přesně stalo. Zato víme, jak situaci pojala ruská diplomacie. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja na zasedání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že české střely zabily civilisty v ruském Belgorodu. Ukrajina měla podle Moskvy k útoku použít také raketomety RM-70 Vampire české výroby. Dodejme, že Rusko nepředložilo důkazy.
Velvyslanec Něbenzja pak vyzval Českou republiku, aby se zúčastnila zasedání, kde by se měla zodpovídat za dodání střel Ukrajině, potažmo za smrt ruských obyvatel. Opakuji, že nevíme, jestli smrt způsobili Ukrajinci našimi střelami, nebo omyly ruské obrany.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský razantně odmítl Rusům vyhovět. "Odmítáme se nechat Ruskem kamkoli předvolávat. Česko nebude sloužit lží otrávené propagandě agresora. Až bude chtít Rusko na půdě Rady bezpečnosti řešit stažení svých okupačních vojsk, rádi dorazíme," sdělil.
Část expertů postoj Lipavského kritizovala; podle nich se Česko mělo zasedání RB OSN zúčastnit a Rusy tam znovu obvinit z masakrů na Ukrajině, která má právo se bránit i prostřednictvím útoků na ruské cíle. Postoj českého šéfdiplomata ale působí logicky, nenechal se zneužít mazanou ruskou snahou udělat ze sebe oběť války na Ukrajině.
Celé to působilo poněkud šíleně. O Vánocích i před nimi Rusové intenzivně bombardovali ukrajinská města, masakrovali svého souseda, zničili tam již obrovské množství budov i infrastruktury, zabili tisíce lidí, dopouštějí se válečných zločinů. Ale jakmile se jejich válka dotkne města na jejich území, svolají jednání Rady bezpečnosti.
Roky dopředu plánovaná taktika
Zdá se to naprosto absurdní, ale vlastně není. Rusové mají svoji dobře rozpracovanou taktiku, která míří na nepřátelské země. My jsme jednou z nich. Navíc máme dost výlučné postavení. Jednak jel premiér Petr Fiala jako první evropský premiér do Kyjeva krátce po začátku války a v Kyjevě později zasedala část české vlády. Za druhé máme prezidenta, který zastával druhou nejvyšší pozici v NATO a jeho postoj k válce na Ukrajině je naprosto jasný a zřetelný: maximální podpora Rusy napadeného státu.
Tím to nekončí, Česko patří do zemí Visegrádské čtyřky, ale V4 se v posledních letech zásadně změnila. Slovensko vede Rusku částečně nakloněný premiér Fico a Maďarsko řídí premiér Orbán, který je vysloveně, promyšleně proruský a protiukrajinský. Polsko je tradičně silně protiruské. Zbýváme my, Česko, zřetelně Rusům stojíme za to, aby se u nás protiruské a proukrajinské postoje co nejvíc podrývaly.
Právě osočení Česka, že jeho zbraně měly zabíjet Rusy, míří zcela zjevně nikoli na postoj české vlády a Hradu, ale na české občany. Je to snaha změnit, posunout naše postoje. Rusové nás vtahují přímo do bojů, obviňují ze zabíjení civilistů. Proč? Chtějí naše lidi vyděsit, chtějí, aby říkali: Tohle my ale nechceme, nesmíme Rusko dráždit, jinak nám sem za chvíli taky hodí nějakou raketu…
Rusové mají českou společnost (a nejen českou) dobře nastudovanou, vědí, jak na ni působit. Využívají mizerné pozice vlády, jejího momentálního oslabení. Jde jim o to, aby se Česko vydalo na cestu Slovenska a Maďarska, aby i ono začalo dělat v Bruselu potíže s protiruskými akcemi.
Jistě, teď, za současné vlády a prezidenta Petra Pavla to nehrozí, ale Rusové plánují dopředu. Ne na týdny či měsíce, ale na roky dopředu. Už teď jim jde o maximální oslabení Fialy a Pavla a o maximální podporu opozice, jež u nás nezaujímá ani náhodou tak jasné postoje vůči Rusku a jež často opakuje, že je "potřeba jednat o míru". Přitom zavírá oči před realitou, tedy před tím, že Rusku o mír nejde ani omylem. Ukrajinu ničí na dvě stě procent, zuřivě zbrojí a neustále vyhrožuje nejen Ukrajině, ale i celému západnímu světu.
Měli bychom chápat, že akce velvyslance v OSN Něbenzji, jeho napadení Česka a "předvolávání" Česka mělo především tento cíl. Mířilo do naší společnosti a chce oslabit její vůli podporovat Ukrajinu, podporovat prezidenta Zelenského a jeho odpor proti vymazání Ukrajiny z mapy světa.
Úmyslně o ruské akci v OSN píšu tak dopodrobna, protože názorně ukazuje, že nejen Ukrajina, i my jsme ve válce, i my jsme už dlouho cílem ruských útoků. Jen to zatím nejsou útoky raket a tanků, ale útoky dobře vymyšlené, profesionálně plánované propagandy.
Na závěr jen zopakuji, že to nejdůležitější pro nás se v roce 2024 bude odehrávat na Ukrajině. Ale ruská válka se přitom nevede zdaleka jenom tam, vede se i u nás a v celé Evropě i za mořem. Už zase hrajeme o naši svobodu.
