Politici často mluví o české suverenitě. Ten pojem bývá používán jako výmluva, když nechceme pomáhat. V jaderné energetice však kupodivu u prezidenta Zemana nehraje žádnou roli. U premiéra Babiše nehrála taky. Ale jen do pondělního večera, kdy náhle otočil. Což je dobře. Po všem chvatu okolo Dukovan náhle oznámil, že o tak důležitém kroku by se nemělo rozhodovat deset měsíců před sněmovními volbami.
Má pravdu, hrozí, že se dostaneme pod silný vliv nepřátelské velmoci, Ruska nebo Číny (pravda, u Číny byl Andrej Babiš vždy opatrnější). Jedná se o tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, tady národní suverenita hraje obrovskou roli. Jde o naši bezpečnost, o naši budoucnost.
V pátek 20. listopadu začala 67. schůze sněmovny, kde se ve druhém čtení projednával "vládní návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2000 Sb., o podporovaných zdrojích energie". Můžeme ho překřtít na zákon o dostavbě Dukovan, "lex Dukovany". Už jsem o tom psal, KSČM a SPD s pomocí dalších poslanců prosadily mimořádnou schůzi sněmovny a chtějí normu projednat ve zrychleném řízení. Zjevně proto, aby nemusela projít debatou v bezpečnostním výboru. Důvod: civilní tajná služba BIS varuje před vstupem ruských nebo čínských firem do dukovanského tendru.
Ministr Karel Havlíček při jednání ve sněmovně ještě o Babišově obratu zjevně neměl tušení, naopak poněkud naivně před poslanci zdůraznil, "že tento zákon neřeší bezpečnostní otázky. Řeší pouze ekonomicko-finanční zajištění nových jaderných zdrojů České republiky, to znamená, netýká se to nijak zadávací dokumentace nebo čehokoli s tím spojeného…"
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan naopak připomněl, že jde o strategickou záležitost "ne na jedno volební období, ne do konce této vlády, ale na léta a desetiletí dopředu. A jak to schvalujeme? V padesátiprocentním počtu uprostřed covidové krize na mimořádné schůzi". Pokračoval: "Pan ministr řekl: Tento zákon se přece nezabývá žádnou bezpečností. Není to právě ta chyba? Není to právě to, čím bychom se tady zabývat měli? Protože to přece není jenom ekonomicky strategická záležitost. To je záležitost výsostně strategická i v bezpečnostní politice České republiky."
Projednávání lex Dukovany probíhalo po noci ze čtvrtka na pátek, po té noci, kdy poslanci zvýšili zadlužení Česka o dalších 130 miliard. Cena dostavby Dukovan může činit 160 až 320 miliard a probíhat má v době, kdy se ve světě od riskantních velkých jaderných elektráren ustupuje. Moderní úvahy se vážou na malé jaderné zdroje, na solární zdroje nebo na jadernou fúzi. (Ve francouzském Cadarache pokračuje druhý nejdražší vědecký projekt v historii - tokamak ITER, experimentální termonukleární reaktor, který má zajistit čistou, bezpečnou a nevyčerpatelnou energii.)
Strategický partner na 80 let
Před projednáváním zveřejnilo Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty (nevládní instituce) materiál varující před riziky Dukovan II, největším ekonomickým projektem v Česku za posledních 30 let. "Vláda se chystá do tendru pustit zjevně rizikové uchazeče, tj. uchazeče z Ruska a Číny, a to přes jednoznačné varování bezpečnostních složek ČR, podle kterého je jediným způsobem skutečného zajištění bezpečného tendru vůbec rizikové uchazeče neoslovovat," čteme tam.
Centrum Evropské hodnoty cituje ze stanoviska pracovní skupiny složené z ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství, ministerstva zahraničí a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) toto: "Za optimální a jediný skutečně bezpečný postup pro zajištění bezpečnostních zájmů státu v souladu s dokumenty schválenými vládou považuje pracovní skupina neoslovit v tendru uchazeče identifikované ve vládních dokumentech jako rizikové. Tento postup pracovní skupina doporučuje."
Dále čteme, že půjde o strategického partnera na asi 80 let, proto je třeba být při volbě uchazeče velmi opatrný a zohlednit řadu hledisek. Mimo jiné také hledisko, jež ukáže, na kterých soukromých nebo státních společnostech může být Česko v následujících desítkách let závislé v oblasti dodávek elektrické energie. A na kterých být závislé nesmí.
Za riziko není považována jen firma z Ruska nebo Číny, ale i konsorcium firem, kde by taková firma otevřeně či skrytě figurovala. Za hlavní nebezpečí je považována možnost, že "za současného nastavení podmínek projektu vyhraje (i přes známá a bezpečnostními složkami identifikovaná bezpečnostní rizika) ruská státní firma nebo konsorcium firem, ve kterém bude ruská státní firma, a vláda se bude obávat využít své možnosti zpětně vyloučit z tendru rizikového uchazeče například proto, že nabídne nejnižší cenu (což typicky státní či státem ovládané firmy z autoritářských zemí díky subvencím od státu mohou)".
Závislí na kolabujícím Rusku? Proč?
O materiálu bezpečnostních složek těsně před projednáváním lex Dukovany informoval i server iRozhlas.cz. Podivuhodné a zásadně chybné bylo, že jak ministr Havlíček, tak premiér Babiš opakovaně odmítali předem některého z případných uchazečů z tendru vyloučit, případně je neoslovit.
Centrum Evropské hodnoty popisuje, jak může vypadat vydírání Česka pomocí stavby jaderného bloku. "Stačí kvůli nějakému (i umělému) sporu pozastavit stavbu (zejména v době, kdy již bude proinvestována větší suma peněz), Česká republika bude ve svých plánech na této stavbě energeticky a ekonomicky závislá, takže česká politická reprezentace bude pod tlakem Ruské federace donucena udělat to, co si bude Ruská federace přát."
Další argument: "Je třeba též vzít v úvahu, že by tím vznikla závislost na v budoucnu pravděpodobně ekonomicky kolabujícím státu - Rusku. Již dnes je jasné, že nedemokratické státy, které se neřídí mezinárodními pravidly a principy právního státu, jsou, zejména nyní, kdy jsou v antagonistickém vztahu k Evropě a ČR (typicky Rusko a Čína), vysoce nespolehlivým partnerem, a to i v menších projektech. Natožpak ve strategickém ekonomickém projektu typu dostavby klíčové části kritické infrastruktury, kde dojde k vytvoření závislosti na dodavateli na desítky let."
Dostali jsme se do nebezpečné situace: klíčové bezpečnostní instituce státu a pracovníci ministerstva zahraničí intenzivně varovali před tím, aby stát do dukovanského tendru pustil Rusko a Čínu. Ale Babiš s Havlíčkem dlouho předstírali, že neslyší, nevidí. A komunisté a okamurovci se vší silou snažili vyhnout projednání zákona v bezpečnostním výboru. Naštěstí byla 67. schůze sněmovny nakonec v pátek přerušena na neurčitou dobu. V pátek se tedy nepovedlo lex Dukovany protlačit. A stalo se z něj téma.
V pondělí večer nastal výše zmíněný obrat. Premiér Babiš uvedl, že situaci okolo Dukovan chce probrat na dalším zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice. Jde mu o to, aby na postupu panovala všeobecná shoda. "Chceme předložit tu situaci na schválení stálému výboru pro jadernou energetiku. Probrat to s ostatními stranami, aby se na tom všichni shodli. Proto si myslím, že je to v té situaci, kde není co rozhodovat."
Věřme, že to není jen nějaký úhybný manévr, ale že si Andrej Babiš konečně uvědomil, do jakého maléru by nás mohly ruské nebo čínské firmy (ať už samostatné, nebo třeba v západním konsorciu) dostat. Tlak Zemana, komunistů a okamurovců chválabohu nevyšel.
