Vojtěch Kotecký Vojtěch Kotecký | Komentáře
2. 3. 2021 14:20

S bagrem na ledňáčka. Ve stínu korony poslanci mění ochranu přírody

Možná už dnes sněmovna přerýsuje pravidla, kterými se třicet let řídí naše péče o svět, v němž žijeme. Aniž by se o tom v Česku vedla větší diskuse. A na rovinu: aniž by většina zákonodárců měla šanci vědět, o čem vlastně hlasuje.
Joe Petersburger: Lovící ledňáček. Vítězný snímek soutěže World press photo 2010 v kategorii Příroda.
Joe Petersburger: Lovící ledňáček. Vítězný snímek soutěže World press photo 2010 v kategorii Příroda. | Foto: Aktuálně.cz

Pokud by někdo chtěl napsat případovou studii, jak by u nás neměly vznikat zákony, nabízíme jeden výstavní kousek. Pro pochopení toho, co se právě v poslaneckých lavicích odehrává, je třeba se nejdříve vrátit nikoli tři, nýbrž pět a půl dekády nazpátek.

První československý zákon o ochraně přírody vznikl v roce 1956. Stát si v něm přidělil pravomoc určit druhy fauny a flóry, které se nesmí hubit. Potvrdil a rozšířil pravidlo, které tehdy už několik let platilo v mysliveckých regulích: vzácnější zvířata se nacházejí pod úřední ochranou. Pomohl tak, aby se do naší krajiny mohli pomalu vracet vydry, sokoli nebo orli mořští. Přestalo být samozřejmostí vytahovat pušku na každou šelmu nebo dravého ptáka, který se ukáže na obloze.

Třetí cesta do třetího světa

Jenomže většina vzácných zvířat není vzácná proto, že by je lidé cíleně hubili. Nejčastější příčinou jejich ohrožení bývá ničení míst, která potřebují k životu. Orchideové louky jsme rozorali na pole nebo vysušili při melioracích. S nimi vzala zasvé loviště čápů či domov motýlů. V lesích postupně kácíme mohutné staré stromy, kde hnízdí desítky ptáků. Proto nový zákon z roku 1992 zavedl přelomovou reformu: ochrana se kromě bezpečí před lovem začala vztahovat také na prostředí, kde prokazatelně žijí.

Striktní chránění by v některých případech bylo nepraktické a nejspíš také zbytečné. Stejný zákon tudíž stanovil, že u běžnější fauny se nevztahuje na zásahy "v důsledku běžného obhospodařování". Ani tento model není úplně skvělý. Pořád totiž předpokládá, jako by základem ochrany bylo hájení před přímým hubením a péče o biotop pak jen jakýsi bonus. Ve skutečnosti prostě různá zvířata mají různé potřeby.

Rysi ostrovidi potřebují chránit před odstřelem, ale dařit se jim bude ve skoro každém dostatečně velkém a opuštěném hvozdu, jakých je hlavně v pohraničí plno. Naopak kupříkladu modrásky nebo jiné motýly prakticky nejde vychytat, mohou však žít jen na posledních pár květnatých loukách. Pokud by zanikly, druh v české přírodě vyhyne. Ministerstvo životního prostředí proto už několik let chystá novelu, která by druhy dělila do kategorií nikoli podle striktnosti ochrany, nýbrž podle jejich potřeb: u některých se budou chránit jen zvířata, u jiných pouze biotop a u dalších obojí.

Poslanec Josef Kott (ANO) nyní ale navrhl, aby se zákon vydal opačným směrem. Chce vlastně udělat jenom droboučkou změnu: škrtne jediné slovo a spojku "a". Ovšem tahle maličkost v posledku znamená úplný obrat. Ochrana před "běžným obhospodařováním" by se kompletně přestala vztahovat na 132 druhů živočichů včetně čápů černých a ledňáčků, mloků, řady sov, netopýrů nebo žab.

Co by to v praxi znamenalo, lze dobře demonstrovat na pestrobarevném ledňáčkovi. Hnízda si většinou staví v tunýlku, který vyhrabe do vysokého kolmého břehu potoka nebo řeky. Podle navržených pravidel by se nadále nesměl dejme tomu střílet brokovnicí. Pokud ale vybagrujete břeh potoka s norou, kde má čerstvě vysezená ledňáčata, všechno bude v naprostém pořádku.

Prakticky by tedy poslanci v Česku zavedli model, na kterém vesměs spočívá ochrana vzácných afrických zvířat: nesmí se lovit a jsou pro ně vyhrazeny národní parky. Dává to smysl v Africe. Sloni nebo nosorožci mizí hlavně kvůli přímému zabíjení a divočina přežívá hlavně v rezervacích. Ale ve středoevropských podmínkách potřebujeme především pečovat o rozmanitost drobných ostrůvků přírody, které utvářejí mozaiku živé krajiny.

Škůdce, mlok a atomovka

K autorství poslaneckého návrhu se přihlásil Zemědělský svaz, který reprezentuje hlavně větší agrární podniky. Jeho motivace asi není nerozumná. Argumentuje, že stát by měl sladit kompetence a postup různých úřadů při ochraně před škůdci. Což může dávat smysl. Akorát navržený recept s tím nesouvisí.

Vyhlíží, jako kdyby někdo chtěl kopat příkop atomovkou. Kvůli ochraně před polními škůdci nejspíš nemusíme škrtat ochranu ledňáčků. Nebo netopýrů a plchů, tetřívků, čápů, sov i dudků, rosniček, skokanů, čolků či mloků. Celé provedení vlastně vypadá, jako by autoři svůj návrh zamýšleli jinak, než ho nakonec napsali.

Což je v posledku dobře. Pokud opravdu nešlo o ledňáčky a mloky, možná by ještě bylo možné vrátit se ke klávesnicím a vymyslet lepší řešení, než je plošný škrt.

A možná bychom se mohli při té příležitosti pustit také do úvah o praktické lekci. Právo volených poslanců navrhovat změny v zákonech patří mezi pilíře demokratického zřízení. Legislativní střelba naslepo ovšem dělá zbytečné škody. Třeba existuje cesta, jak najít pravidla, která by napříště zákonodárcům pomáhala rozklíčovat tipy, jež jim na stole přistávají od nejrůznějších zájmových skupin a lobbistů.

Autor pracuje v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Z české přírody mizí ptáci. Na vině je příliš intenzivní zemědělství, říká ornitolog (video z 5. října 2018)

Úbytek je celosvětový problém, zemědělství je intenzivní všude a vede k úbytku diverzity, říká Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 35 minutami

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 40 minutami

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy