Skandál. Pondělní Lidové noviny přinesly vážnou zprávu: „Několik desítek zaměstnanců Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) mělo ve služebních telefonech nainstalovaný sledovací software. A nevěděli o tom.“ V telefonech měli „špióna“ operativci i příslušníci zásahové jednotky.
Václav Klučka, předseda sněmovní komise pro kontrolu GIBS za ČSSD, Lidovkám řekl: „Byly to nové a celkem moderní mobily. Kupovali je pro vybrané skupinky zaměstnanců. Domněnka, že by tam hned od počátku byla tato aplikace vsunuta, to je pro mě naprosto strašné a nepřijatelné.“
Pokud má špióna v mobilu několik desítek inspektorů GIBS, je to megamalér. Onen software, údajně jde o systém Meraki, který se měl v telefonu skrývat „pod nenápadnou ikonou“, umí určit polohu přístroje, na dálku spustit video, stahovat veškerá data uživatele včetně kopií SMS zpráv, odposlouchávat hovory a umožňuje i prostorový odposlech.
Zjevně nejde o kachnu. Ředitel GIBS Ivan Bílek spadá přímo pod premiéra a Bohuslav Sobotka (ČSSD) se také ke sledování „gibsonů“ vyjádřil: „Na základě informací GIBS se v předmětné záležitosti nejedná o nezákonné jednání. Vzhledem k tomu, že ve věci byla vyslovena řada pochybností, byla nařízená vnitřní kontrola pod dozorem státního zástupce, s výsledkem této vnitřní kontroly se chci rovněž seznámit.“
Velmi zajímavá slova. Existují totiž jen dvě možnosti. Buď bylo sledování legální, nebo nelegální. O legálním by buď museli vědět sami inspektoři, nebo by je musel povolit příslušný soud. Gibsoni o sledování nevěděli, to je jasné. Jsou pohoršeni a zřejmě i vyděšeni a znechuceni.
Mohlo by se stát, že by jim nadřízený předal služební telefon se sledováním. Ale pak by je na to musel výslovně upozornit a dát jim podepsat souhlas. Musel by akt zaprotokolovat. A vysvětlit, oč jde. Třeba tak, že inspektorům něco hrozí a je to krok mířící k jejich ochraně. To se evidentně nestalo.
Povolil tedy toto masivní šmírování soud? Taková možnost teoreticky existuje. Napovídá tomu vyjádření mluvčí GIBS Radky Sandorové: „Generální inspekce bezpečnostních sborů postupuje vždy v souladu s právními předpisy, a to i ve vztahu ke svým příslušníkům a zaměstnancům.“
Jenomže ono se podle LN jedná o několik desítek zaměstnanců. To by pak v inspekci musela být páchána skupinová, organizovaná, masivní trestná činnost. Věc dosti těžko představitelná. Navíc, pokud by bylo sledování legální, proč by Sobotka řekl, že byla nařízená vnitřní kontrola pod dozorem státního zástupce? Stačilo by říci: Vše je O.K.
Podivné činy spáchané policisty
Inspekce rozhodně nemá právo tajně sledovat svoje zaměstnance. Kontrolovat neustále jejich polohu, číst jim maily, esemesky, sledovat je prostorově, nahrávat jejich hovory, stahovat jejich hesla, hrabat se v paměti jejich telefonu. To je masivní zásah do ústavních práv jednotlivých gibsonů.
Sobotka ve svém vyjádření také automaticky vyloučil, že by byl špiónský systém do telefonů nasazen zvenčí. Řekl přece, že na „základě informací GIBS se v předmětné záležitosti nejedná o nezákonné jednání“. Čili vedení inspekce o sledování ví a premiérovi tvrdí, že je v pořádku. Čemuž se nechce věřit.
Platí, že sledování lidí lze provádět jen buď s jejich souhlasem, nebo na základě zákona. Jinak se jedná o porušení ústavních práv, o trestnou činnost. A přece se nic moc neděje. Bohuslav Sobotka zřejmě věří řediteli Ivanu Bílkovi, bývalému náměstkovi policejního prezidenta. (Od nikoho jiného informace mít nemůže.) Něco zlého se začíná odehrávat v české policii a její inspekci. Stačí se podívat na posledních několik měsíců.
Věčné úniky odposlechů, které pořizuje policie. To už je u nás skoro samozřejmost. Nedávná šokující a evidentně nezákonná perlustrace aktivisty Otakara van Gemunda 17. listopadu. Zase to vypadá na nezákonný zásah do jeho ústavních práv. Ale policie se ke kauze nevyjádřila, policejní prezident Tomáš Tuhý mlčí jak ryba. Zřejmě mu to nevadí.
Nebo jiný případ: policista zbil vážně poraněného motorkáře Radka Čapka, který padesát metrů ujížděl hlídce. Tedy se dopustil přestupku. Hlídkový vůz ho srazil z motorky a ohrozil na životě. Případ se odehrál letos v srpnu. V listopadu byli – nikoli díky činnosti policie nebo GIBS – zasahující policisté obviněni. Jejich prezident Tuhý nic.
A nyní obří skandál v GIBS. Policie se sune někam, kam vůbec nepatří, do pekel. Neumí komunikovat s veřejností. Neumí se za hrubé chyby omluvit. Není jí, pětadvacet let po konci totality, cizí kruté zacházení s lidmi, masivní porušování jejich občanských práv. A zároveň inspekce nevěří sama sobě. Aspoň tak zatím vypadá kauza šmírování gibsonů.
