Ve středu se v Bukurešti sešla devítka zemí „východního křídla“ NATO. Společně budou prosazovat, aby Severoatlantická aliance trvale posílila svoji vojenskou přítomnost na východních hranicích. Smysl jasný: odradit Rusko od případné agrese. Nebo jinak, strach z expanzivního, prezidentem Putinem řízeného Ruska.
Schůzku, jež předcházela červencovému summitu NATO ve Varšavě, svolalo Polsko a Rumunsko. Alianci na ní zastupoval náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Russell „Sandy“ Vershbow, dále přijeli prezidenti Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Česko reprezentoval předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
Prezident Zeman se neúčastnil. Pobýval na spanilé jízdě po Pardubickém kraji. Což je zřejmě pro Česko důležitější. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček oznámil, že prezident plnil dlouhodobě naplánovaný program. Navíc se v říjnu setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou a oznámil mu, že se summitu v Bukurešti nemůže zúčastnit.
Podle šéfa zahraničního odboru Hradu Hynka Kmoníčka byly důvody Zemanovy neúčasti v Bukurešti „čistě logistické“. Kmoníček pravil: „Jednalo se více méně o technickou schůzku, která je přípravná na summit NATO ve Varšavě, kde samozřejmě pan prezident bude.“
Technická schůzka? Šlo o velmi zásadní počin. Východní křídlo NATO se snaží ovlivnit budoucí plány Aliance. Hledá společnou strategii. Byla to schůzka na výsost politická a na nejvyšší úrovni. Ve srovnání s přijímáním robotů na podávání cigaret ovšem samozřejmě nedůležitá...
Polský prezident Andrzej Duda řekl: „Bude to summit (ve Varšavě), na kterém budou přijata rozhodnutí, aby NATO jako celek demonstrovalo svou jednotu, odhodlání a to, co jsem řekl už mnohokrát, že NATO žije a přizpůsobuje se hrozbám a výzvám dneška, přicházejícím z východu a jihu.“ Faktem je, že Zeman a „jednota NATO“ nejdou dohromady.
Nějakou tu stovku „naťáků“ bychom uživili
Už loni v září na summitu ve Walesu NATO ostře reagovalo na ruskou agresi proti Ukrajině. Bylo dohodnuto, že vzniknou síly velmi rychlé reakce s několika tisíci vojáky. (Česko nabídlo 150 příslušníků 601. skupiny speciálních sil a několik vrtulníků.) Síly mají zasahovat ve východoevropských zemích proti případné vojenské hrozbě.
List The Wall Street Journal v souvislosti s východními hranicemi společenství napsal, že Aliance by měla mít vojenský prapor v Polsku a v každém ze tří pobaltských států. Všechny o síle 800 až 1000 vojáků. Tyto požadavky jednoznačně plynou z pocitu ohrožení východních států Aliance.
Že se Zeman neúčastnil, je logické. Patří mezi putinovce, staví se proti sankcím EU uvaleným na Rusko. Na druhou stranu zřejmě nemá dost síly a odvahy na to, aby se východnímu bloku NATO postavil. Nemá argumenty, kterými by snahu o silnější obranu zemí rozbil.
Pokračuje schizofrenie české zahraniční politiky. Česko je západní země, Putinův diktátorský režim je pro naši dnešní republiku nepřijatelný. Jeho agresivní výpad na Ukrajinu, kde živil občanskou válku, jeho okupace Krymu jakbysmet. Je naprosto logické, že se země jako Polsko či Litva obávají současného Ruska.
Zeman to má naopak. Je Putinův. Jako přímo volený prezident je však nezkrotitelný. Dá se leda ignorovat. Dopracovali jsme to tak daleko, že můžeme být rádi, když na schůzku devítky nejede. Klidně by tam mohl vystupovat jaksi „za Putina“, což by přítomným zemím nevonělo a nás poškodilo.
Zemanův duch však přece doletěl i do Bukurešti. Hamáček tam přispěchal s ujištěním adresovaným zemano-putinovcům: „Česká republika je zemí, která na rozdíl od zúčastněných států není hraniční zemí Aliance. Nevidíme důvod pro přítomnost aliančních jednotek na našem území, nicméně respektujeme v této věci názor jiných členských zemí.“ Jinými slovy: kazit vám to nebudeme, ale jedeme v tom s vámi jenom napůl, jen naše jedna schizofrenní polovička.
Postoj na pováženou. Jistě, nejsme hraniční zemí Aliance. Máme kliku. Ale mohli bychom umístit nějakou tu stovku „naťáků“ na svém území pro případ, že by sousedi, třeba Poláci nebo Slováci, potřebovali pomoct. My takhle ovšem pomáhat nechceme. My radši nic, my muzikanti.
Když si uvědomíme, že máme za sebou dvacet let ruské okupace, předvádějí naši politici dokonale slepý postoj. Jen proto, že se bojí vzepřít Miloši Zemanovi. Tristní.
