reklama
 
 

Seriálový Černobyl varuje. Jak by to dopadlo dnes v Rusku, za Putina?

15. 5. 2019 11:15
Sovětský svaz se sice rozpadl, kontrola nad "nebezpečnými informacemi" ovšem v Rusku panuje dál. Lidé se nám moc ptají.

Stanice HBO v úterý odvysílala druhý díl zdařilé minisérie o výbuchu reaktoru v jaderné elektrárně poblíž ukrajinského města Černobyl. Poskytuje detailní vhled do událostí a příčin největší jaderné katastrofy v dějinách lidstva a jejích bezprostředních následků. Je to mrazivě krutá podívaná, která připomíná nepěknou dobu, ve které jsme také - my, nebo naši předkové - žili a kterou si je dobré připomínat v reálných barvách.

Kdyby v roce 1986 existovaly digitální fotoaparáty a mobily, určitě bych vám vyfotila a nasdílela ty největší bedly, které jsem kdy viděla. Obrovské bílé klobouky a vysoké nohy byly vidět už z dálky z pole, když jsme se blížili k lesu u naší chalupy v jižních Čechách. Ani ostatní houby nezůstaly pozadu, bujely v neobvyklém množství a nespočetných druzích, vraceli jsme se z lesa nadšeni plnými košíky, smaženice nebo enormně velké obalované houbové "řízky" byly ten rok na stole skoro obden. Takovou houbařskou sezonu nikdo nepamatoval. Bylo mi deset, netušila jsem nic. Přitom se kontinentem od dubna šířil radioaktivní mrak po černobylském výbuchu a déšť ho splachoval do půdy. Zvýšenou radiaci v ovzduší zaznamenaly kromě SSSR a celé střední a západní Evropy i vzdálené severské země.

Posluchači rádia Svobodná Evropa nebo Hlasu Ameriky se o havárii z 26. dubna 1986 dozvěděli relativně brzy - v řádu dnů, stejně jako obyvatelé Skandinávie a západní Evropy či Spojených států. A tak zatímco například západoněmecké děti dodržovaly alespoň zákaz vycházení a omezení pohybu venku, v Československu se informace šířily pomalu a komunistické orgány je filtrovaly a zlehčovaly. Žili jsme život v nevědomosti a sbírali obrovité houby. Velký Sovětský svaz, kam tehdy Ukrajina patřila, přece nemohl udělat chybu a už vůbec ne dovolit v bývalém sovětském bloku pochybnosti o své úžasnosti, vyspělosti a neomylnosti. Jak to dlouhodobě ovlivnilo náš zdravotní stav a nárůst případů rakoviny, lze zpětně jen těžko odhadnout a prokázat.

Právě o utajování a bezohlednosti komunistických pohlavárů vypráví pětidílný "Chernobyl" z koprodukce společností HBO a britské Sky. Seriál mapuje jednotlivé události z pohledu vícero osob a skládá tak mozaiku děsivé tragédie, kterou způsobila především lidská chyba a hloupá nadutost mnohých zúčastněných vůdců.

O samotném průběhu události a jejích následcích toho dnes již víme hodně, na seriálu je ale obzvláště cenné vyobrazení reakcí představitelů tehdejší moci a způsob jejich uvažování: vzorce jednání známé všem, kteří na vlastní kůži zažili komunistickou totalitu. Arogance, zamlčování, lži a upřednostnění nedotknutelnosti (vyprázdněné) ideologie převládá nad ochranou lidských životů. A tady by měl každý zapomnětlivý občan zpozornět a dívat se pořádně.

Především ti, kteří se slepě obracejí k minulosti a k Rusku jako k nějaké spáse. Poučná je část dílu, kdy se sejde krizový výbor v elektrárně a zazní následující projev: "Kolik z vás ví, jak se to tu jmenuje? Říkáme tomu Černobyl, samozřejmě. Ale skutečný název? Jaderná elektrárna Vladimíra Iljiče Lenina. Správně. Vladimír Iljič Lenin. Jak byl dneska v noci na vás hrdý? … Někdy podlehneme strachu, ale naše víra v sovětský socialismus se vždy vyplatí. Stát nám říká, že situace není nebezpečná. Věřte, soudruzi! Stát nám říká, abychom zabránili panice. Slyšíte? Je pravda, že až lidi uvidí policii, dostanou strach. Ale z mé zkušenosti, když lidé kladou otázky, které nejsou v jejich nejlepším zájmu, mělo by se jim jednoduše říct, aby se starali o svou práci a záležitosti státu přenechali státu. Uzavřeme město. Nikdo nesmí odejít. Přerušíme telefonní spojení a zastavíme šíření informací. Jen tak zabráníme lidem v ničení plodů jejich vlastní práce."

Lidé, kteří se moc ptají a remcají, jsou pro totalitní režimy vždycky nebezpeční. Nejdůležitější je přece zachovat socialismus a jeho tvář neomylnosti. Jak povědomé. O kolik lidí víc mohlo být tehdy zachráněno, kdyby Sovětský svaz (kde byl už rok u moci proponent "glasnosti" Gorbačov) přiznal výbuch okamžitě a evakuace začala včas? Kdyby hasiči měli lepší vybavení proti ozáření a nedomnívali se, že hasí jen obyčejný oheň na střeše?

Sovětský svaz se sice rozpadl, ovšem lidé se stále nějak moc ptají. A tak jsou stále v Rusku pronásledováni kritici režimu a "mizí" představitelé opozice i nepohodlní novináři. Lenin - co Lenin, Stalin - je ikonou a velikánem historie v Rusku stejně jako v sovětském Černobylu.

Opravdu věříte, že by dnešní putinovský režim podobný typ katastrofy zvládl lépe a komunikoval otevřeněji, přiznal selhání a měl lidské životy na prvním místě? Já bohužel nikoliv. Každý, kdo touží po návratu minulosti, každý proruský facebookový troll s vysokou školou života a profilovkou ozdobenou fotkami Putina, by měl tento seriál sledovat povinně. Třeba se tam někde vzadu ozve alespoň malé nepatrné cvak.

Ukrajina by byla ráda, kdyby nic takového neexistovalo, pro ukrajinu je to stigma, stalo se to za dob SSSR, po rozdělení na to Ukrajinci zůstali sami. | Video: dvtv |  19:34

autor: Tereza Boehmová | 15. 5. 2019 11:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama