Adam Michnik napsal Dopis poslancům Evropského parlamentu před debatou o svobodě médií v Polsku.
Motto: "Teď sýček zahoukal na věčnou dobrou noc". (Shakespeare, Macbeth. Překlad Erik Adolf Saudek)
Dnes je tento sýček hlasem režimů, které chtějí likvidovat demokratické instituce v Evropské unii. Polsko je jednou z takových zemí.
Jsem šéfredaktorem deníku Gazeta Wyborcza. Jsem jím už dvaatřicet roků, od chvíle, kdy byl v roce 1989 bez násilí a prostřednictvím kompromisů a parlamentních voleb v Polsku nastolen demokratický řád. Gazeta Wyborcza byla důležitým symbolem této změny - byl to od Labe po Vladivostok první zcela nezávislý deník, bez cenzury a jakéhokoli politického tlaku. Naší cestou se vydaly další země. Gazeta Wyborcza byla založena jako hlas demokratické opozice v předvolební kampani.
V té době jsme hájili základní hodnoty: svobodu médií, občanská práva, nezávislé soudnictví, velkou reformu, která otevřela cestu od centrálně direktivního hospodářství k tržní ekonomice, od diktatury jedné strany k parlamentní demokracii, ze společnosti strachu do společnosti svobody.
Úspěch Gazety Wyborczy byl srovnatelný s úspěchem polské transformace. Po mnoha letech diktatury poznali Poláci chuť žít ve svobodě a vládě zákona. Toto vítězství z doby před třiceti dvěma lety je nyní v ohrožení.
Svobodná média, nepřítel režimu
V Polsku - ale také v některých dalších zemích - jsme svědky plíživého státního převratu. Vláda zákona se transformuje do stranického státu. Ústavní soud, státní zastupitelství, policie a tajné služby se staly službami jedné strany nesoucí zavádějící jméno Právo a spravedlnost. Ta si plně přivlastnila veřejnoprávní média, která změnila v nestoudné nástroje propagandy srovnatelné s Putinovými médii nebo s médii v Erdoganově Turecku. Nezávislá média jsou považována za nepřítele a jsou napadána s nenávistí, jakou známe z některých projevů bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Je s námi zacházeno jako s nepřítelem, protože jsme nezávislí a máme odvahu psát pravdu.
Vraťme se ještě jednou k Shakespearovi. Ve slavném monologu Hamleta čteme:
Uslyšíte pak
O skutcích smilnosti, krvavé hrůzy,
O soudu náhody, o slepých vraždách,
O smrti oukladné i násilné,
A v této závěrce o záměrech,
Jenž stihly hlavy svých vynálezců.
To vše vyprávět mohu věrně vám.
(Překlad: Josef Jiří Kolar)
Důvod vládního postupu je zřejmý. Chce, aby se o tom všem nesmělo mluvit, aby vše fungovalo na příkaz vládnoucích. Proto se krok za krokem pomocí salámové metody - na tenké plátky -, jak říkal Rákosi, maďarský diktátor, známý jako malý Stalin, krok po kroku likvidují pojistky demokratického pořádku. Zopakujme to - nezávislá média jsou vládnoucím režimem považována za nepřítele a tento režim se tím netají. Předseda vlády Mateusz Morawiecki beze studu prohlásil, že 80 % médií patří jeho oponentům. Znamená to jen to, že jsou to média, která mají alespoň nepatrnou stopu nezávislosti.
Režim Jarosława Kaczyńského organizuje pravidelné kampaně proti redakcím kritickým k vládě, včetně Gazety Wyborczy. Instituce spojené s vládnoucí stranou a jejími nominandy zahlcují soudy žalobami na kritické novináře, požadují přemrštěné náhrady a odstranění nepohodlných materiálů z internetových portálů. Tato praxe, známá jako SLAPP, chce zastrašit a umlčet nezávislá média. Proti Gazetě Wyborcze už lidé PiS iniciovali více než 50 soudních sporů. Neuplyne měsíc, abychom nedostali novou obsílku.
Vláda a společnosti, které ovládá, zrušily předplatné kritických médií, a dokonce ani během pandemie v nich nezveřejňují žádnou inzerci. Současně proudí peníze do redakcí zabývajících se provládní propagandou. Během pěti let jim PiS poskytla 5,4 miliardy zlotých (1,35 miliardy eur).
Nezávislé novináře také pronásleduje režimní propaganda, štve proti nim své příznivce a obviňuje je, že jsou nástrojem zahraničních nepřátel Polska. Tak se snaží snížit naši důvěryhodnost.
Ruské vzorce "repolonizace"
Naštěstí jsou na naší straně čtenáři, posluchači nezávislých rozhlasových stanic, diváci nezávislých televizních stanic. Proto také zaznamenáváme případy, kdy jsou novináři sledováni tajnými službami, a během protivládních demonstrací používá policie na příkaz svých politických vůdců slzný plyn a násilí proti novinářům zprostředkovávajícím zpravodajství.
Režim nám už několik let hrozil převzetím nezávislých a vzpurných médií. A tento proces právě začal. Státní ropná společnost PKN Orlen vedená nominandem PiS převzala několik desítek regionálních deníků a týdeníků i několik stovek internetových portálů vydavatelství Polska Press a nikdo se nedomnívá, že tak učinila, aby ochránila jejich nezávislost. Podle vzoru ruského Gazpromu, který v roce 2001 převzal na popud Kremlu televizi NTV. Jde o způsob, jak zničit svobodný a nezávislý hlas v Polsku.
Orlen zároveň převzal velkou společnost zabývající se distribucí tisku po celé zemi. Není to ničím jiným než náhubkem postupně nasazovaným svobodě.
Protimonopolní úřad ovládaný PiS rychle schválil převzetí desítek titulů Orlenem, přičemž ignoroval skutečnost, že tento krok naruší rovnováhu na mediálním trhu. Stejný úřad po téměř dvouletém posuzování protiprávně odmítl Agoře, vydavateli Gazety Wyborczy, vydat souhlas ke koupi Rádia ZET. Obě rozhodnutí byla politicky motivována záměrem posílit provládní propagandu a oslabit nezávislá média.
Mimořádná dávka, kterou chce vláda PiS uvalit na redakce pod záminkou zavedení "solidární daně z reklamy", má za cíl zničit během krize způsobené pandemií média a usnadnit jejich převzetí státními společnostmi. Pak se Polsko stane - stejně jako Rusko a Maďarsko - zemí prakticky bezmocných médií.
Boj za budoucnost EU
Zničení svobodných sdělovacích prostředků je jednou z mnoha front války vyhlášené vládou polské demokracii a občanské společnosti. Poté co vládnoucí režim převzal kontrolu nad státním zastupitelstvím, Ústavním soudem a Nejvyšším soudem, není už Polsko právním státem. Je to stát vládnoucí strany, který postupně transformuje naši zemi na chorou osobu evropského společenství. Boj, který dnes probíhá v Polsku, je také bojem o budoucnost Evropské unie, v níž také nechybí příznivci takových antidemokratických řešení.
Používám ostrá slova, protože doba opatrných eufemismů už skončila. Útok na svobodu sdělovacích prostředků v Polsku je otevřenou cestou k oslabení hodnot Evropské unie. Tak agresivní rétorika, jaká dnes přichází od vlád ve Varšavě nebo Budapešti, doprovázela brexit a také ty, kteří chtěli zabránit demokratickému výsledku ve Washingtonu útokem na Kapitol. Slova jsou jako nůž - můžete ho použít ke krájení chleba, ale také s ním můžete člověka uštvat a zabít. To, co navrhují nepřátelé svobodných médií, je vražda čestného jazyka. To lze vidět ve vytváření falešného příběhu o polských dějinách, polské kultuře a polské tradici. Z nepříliš vzdálené minulosti dobře známe osudy zemí a národů, které nechtěly bránit svou vlastní demokracii. Proto tyto demokracie selhaly.
Čeká nás ještě mnoho bojů. Polské úřady omezují svobodu vědeckého výzkumu, chtějí změnit školní učebnice, používat nenávistné projevy, které jsou plné xenofobie a homofobie, omezují svobodu přístupu k veřejným informacím a ztěžují práci občanských organizací. Budete-li bránit evropskou svobodu v Polsku, budete bránit EU, která je velkou společnou příležitostí pro nás všechny.
Adam Michnik - polský spisovatel a novinář, jedna z klíčových osobností polské demokratické opozice v Polské lidové republice, politický vězeň, od roku 1989 šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza.
Překlad z polštiny: Michal Klíma
